Připomínka výstavby vodárny v Káraném je dnes více než aktuální

Stát s přispěním evropských dotací plánuje investovat 50 miliard do boje se suchem a nedostatkem vody. Téměř polovina peněz půjde podle premiéra na propojování vodárenských soustav, nejvíce ve Středočeském a Jihočeském kraji. Jednou z plánovaných a zmíněných staveb je přivaděč Praha – Kladno. I proto se hodí ohlédnutí za osobnostmi, které stáli za ambiciózním projektem vodárny v Káraném.

Káranská vodárna, ambiciózní projekt počátku 20.století, slaví 115 výročí od uvedení do provozu

Začátkem 20. století se Královské hlavní město Praha dočkalo stavby své první moderní vodárny v Káraném. Za její realizací stojí řada dnes více či méně neznámých autorů. I díky nim bylo možno tak ambiciózní projekt dokončit. Káranská vodárna letos slaví 115 výročí od uvedení do provozu.

Adolf Thiem byl u začátku výstavby vodárny Kárané

Stavební rada Adolf Thiem je považován za jednoho z otců zakladatelů moderního pražského vodárenství. Narodil se 21. února 1836 v Legnitz, kde také navštěvoval základní školu a reálné gymnázium. Do širokého povědomí vodohospodářské odborné veřejnosti se v roce 1870 uvedl článkem Vydatnost artéských vrtů, kopaných studní a filtračních galerií v časopise Journal für Gasbeleuchtung und Wasserversorgung.

Z Adolfa Thiema se díky jeho intenzivní práci v oblasti praktických hydrologických projektů stala v krátké době respektovaná osobnost celoevropského dosahu. Jako tvůrčí síla se podílel na desítkách vodohospodářských staveb jak v Německu, tak v cizině. Svou kariéru zakončil prací na projektu Káranské vodárny pro Prahu.

Adolf Thiem byl v roce 1896 osloven městskou radou, aby se odborně vyjádřil k projektu České spořitelny na novou městskou vodárnu. Po kladném dobrozdání k celému projektu i konceptu vybudovat vodárnu v dolnojizerské oblasti, mu byl následně svěřen i dohled nad celou stavbou. V roce 1908 však Adolf Thiem v Lipsku zemřel a Káranskou vodárnu tak nikdy nedokončil.

Emil Prinz pokračoval ve stavbě s řadou vylepšení

Civilní inženýr Emil Prinz byl přímým žákem Adolfa Thiema a expertem v oblasti hydrologických zkoumání. Narodil se v roce 1863 v Brandýse nad Labem, odkud odešel za studii na technice v Praze, Mnichově a Cáchách. Od roku 1891 se stal majitelem berlínské hydrologické firmy, která zaznamenala velký věhlas. Mezi odbornou veřejností vynikl jako renomovaná osobnost svou studií o zásobování měst spodní vodou z roku 1898. Největší ohlas mu pak přinesla zásadní odborná práce Handbuch der Hydrologie z roku 1919, která se stala vrcholem jeho publikační kariéry.

Jako svého úspěšného studenta ho přizval Adolf Thiem ke stavbě Káranské vodárny. Začátkem 20. století vypracoval pro správní radu Společné vodárny posudek stávajících projektů a v roce 1908 převzal po zesnulém Adolfu Thiemovi i vedení celé stavby Káranské vodárny. Již tak vysoce kvalitní projekt obohatil o řadu dalších vylepšení a zasloužil se o pozdější bezchybný provoz celé vodárny. Ještě před dokončením komplexu ale celý projekt opustil, podle náznaků kvůli zjitřené národnostní náladě před vypuknutím první světové války.

Kdy Emil Prinz zemřel není známo, jisté je, že ještě v roce 1938 byl naživu.

Alois Opatrný dovedl stavbu do zdárného konce

Vrchní stavební rada a přednosta vodohospodářského oddělení Vodárenského úřadu hlavního města Prahy se narodil v roce 1879 v Záluží u Hořovic. Do historie Káranské vodárny se zapsal jako její první ředitel a muž, který dovedl celou stavbu do zdárného konce, když ji převzal po Emilu Prinzovi a Adolfu Thiemovi.

Alois Opatrný byl absolventem české techniky a po absolutoriu nabíral zkušenosti jako inženýr ve firmě Kolben. Od roku 1904 se stal technikem ve službách hlavního města a od roku 1910 městským expertem v oblasti vodárenství. Káranskou vodárnu vedl do roku 1922.

Během svého působení v této pozici dokázal provést tento moderní podnik nástrahami první světové války a byl schopen i v jejích svízelných kulisách zabezpečit bezproblémový provoz. Po válce se pak zasloužil o razantní snížení spotřeby vody a stál za projekty modernizace a rozšíření vodárny v letech 1919 a 1925. Provedl též řadu hydrologických projektů, např. provedl pokusné vrty v dolnolabské oblasti, či hydrologické práce v oblasti Braníku, které byly nutné pro rekonstrukci tamní vodárny. ¹⁾

Současnost - Vodárna Káraný, a.s.

Společnost Vodárna Káraný, a.s. byla založena dne 3. ledna 2013 jako dceřiná společnost akciové společnosti Zdroj pitné vody Káraný a.s. za účelem provozování umělé infiltrace pro výrobu pitné vody.

Vodárna v Káraném je strategickým zdrojem pitné vody nejen pro hl. město Prahu, ale též pro centrální část Středočeského kraje. Do Prahy a jejího okolí dodává Káraný velmi kvalitní pitnou vodu v množství cca 1.000 l/s, s možnou kapacitou až téměř dvojnásobnou. Prahu tak zásobuje pitnou vodou zhruba z 1/3 celkové potřeby.

Káranská vodárna je rozdělena do dvou částí, která odráží způsob výroby pitné vody. Oba tyto způsoby jsou závislé na řece Jizeře. Prvním - starším - systémem je soubor tzv. břehové infiltrace. Jedná se o využití přirozené infiltrace jizerské vody do štěrkopískových náplavů a její čerpání prostřednictvím mnoha vrtů podél řeky Jizery. Druhý způsobem je umělé obohacování podzemních zdrojů vody, tzv. umělou infiltrací. Povrchová voda z Jizery se pouze po mechanickém přečištění uměle vsakuje pomocí zasakovacích van do horninového prostředí, tam se jednak zbaví zejména nepřípustných organických látek a na druhou stranu se obohatí o potřebné minerály. Po dané době zdržení v podzemí se tato již podzemní voda čerpá prakticky již v parametrech vody pitné a po hygienizaci jde přímo ke spotřebitelům.

Zdroje:
¹⁾ historik PVK Kryštof Drnek o zakladatelích moderního pražského vodárenství, PVK, a.s.
²⁾ Informace Společnost Vodárna Káraný, a.s.