U budov škol došlo v mnoha případech k výměně oken a zateplení fasády ve snaze o energetické úspory, často i v rámci dotačních titulů. Motivace obcí byla jasná - energetické úspory v provozovaných objektech znamenají úspory v rozpočtech. Zapomíná se však na dodržování požadavků dalších vyhlášek a zákonů, týkajících se lidského zdraví.
Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2, prachu a škodlivých chemických látek. Zateplování škol má nepříjemný vedlejší efekt: v dokonale utěsněných budovách není čerstvý vzduch.
Při nedostatku O2 začíná mozek automaticky filtrovat veškeré vjemy a nepodstatné nepouští dál ke zpracování. Může se proto stát, že vidění se zužuje pouze na pohled na učitelku a tabuli – žák pak má pocit, že se dívá jakoby skrz papírový dalekohled. Nastupuje malátnost a lenost – tělo šetří kyslíkem. Některé studie dávají do souvislosti vliv vyšší koncentrace CO2 v budovách na rychlejší odumírání mozkových buněk a stále vyšší výskyt Parkinsonovy nemoci.
Úvaha vede k otázce instalace čidel CO2 jako ukazatele kvality vnitřního prostředí, což by mohlo učitele na aktuální stav prostředí upozornit. Nutno zdůraznit, že instalace čidel CO2 není samospasitelná. Je potřeba komplexní řešení v podobě řízeného větrání, nicméně při současném stavu představuje měření kvality vnitřního prostředí výrazný pokrok pro řešení dané problematiky. Limit stanovený pro CO2 v učebnách je 1500 ppm.
Ve školách proběhla již řada měření, která došla k alarmujícím výsledkům. Již na začátku druhé vyučovací hodiny byla koncentrace CO2 nadlimitní a během výuky neustále stoupala.
Hygienické požadavky na vnitřní prostředí
Obecně vychází právně závazné hygienické požadavky na jednotlivé faktory prostředí a větrání ze zákonů: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, Zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů – především zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Některé jednotlivé požadavky vyplývají i z „atomového zákona“, „chemického zákona“, „zákona o odpadech“, „zákona o léčivech“ a řady dalších. Hygienické požadavky“ jsou rozpracovány v prováděcích předpisech k těmto zákonům.
- Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí jsou řešeny vyhláškou č. 410/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., prašnost podle vyhlášky č. 6/2003 Sb. pro pobytové prostory.
- Jmenovitě pro učebny je uvedena minimální výsledná teplota 20°C, optimání výsledná teplota 22 ± 2°C a maximální výsledná teplota 28°C, rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,2 m/s, relativní vlhkost 30 až 65% a Intenzita větrání čerstvým vzduchem 20 až 30 m3 na 1 žáka.