Podlahové vytápění a stropní chlazení nebo obráceně? Nebo oboje v jednom systému?
Jakkoliv je plošné vytápění běžná věc, v souvislosti s tepelnými čerpadly se objevuje další funkce ploch, a to je chlazení. Je tedy správně vrátit se k teorii rozložení teplot v místnosti a subjektivnímu vnímání, protože situace se mění. Jak, na to jsme se ptali prof. Ing. Karla Kabeleho, CSc., vedoucího katedry TZB, a Ing. Zuzany Veverkové, Ph.D. z katedry TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Nejčastější variantou je podlahové vytápění a stropní chlazení. Je ale relevantní za dnešní situace se ptát, co obrácené varianty, tedy stropní vytápění a podlahové chlazení, pokud chci mít funkční pouze jednu plochu?
„Dokážeme, má to ale samozřejmě své limity. Klasické řešení: podlahové vytápění a stropní chlazení vyplývá i z toho, co tady zkoumáme. Pokud se podíváte na veškeré prospekty a informační materiály, tak se prezentuje, že ideální rozložení teploty v místnosti je rovnoměrné, což nahrává tomu standardnímu řešení, kdy do podlahy přivádíme teplo a to teplo se ohříváním vzduchu a sáláním šíří do prostoru.
Pokud přivádím chlad do stropu, má pak chlad tendenci klesat do prostoru, takže opět vytváří rovnoměrné rozložení teploty. To je dogma, předsudek, ve kterém žijeme, a v tomto okamžiku si nemusíme být úplně stoprocentně jisti, že to tak je, protože příroda funguje obráceně, protože slunce svítí nahoře, ohřívá nám hlavu, chladno je od nohou, takže otázka je, zda ty obrácené systémy, kdy chladíme podlahou a topíme stropem nebudou ve svém výsledku lepší. Takhle zatím nemůžeme říci, co je správně, co je špatně," říká prof. Ing. Karel Kabele, CSc. a pokračuje:
„Z mého pohledu systém, který je umístěný ve stropě je optimální z toho důvodu, že strop nemáme většinou zakrytý nábytkem, je volný, to znamená, celá ta plocha může být aktivní. Je snadný přístup k údržbě. A pokud bude pracovat s nějakými extrémními teplotami, tak jsme schopni stropem tu tepelnou pochodu v prostoru zajistit. Takže nebránil bych se řešení, kdy oba dva systémy, jak vytápění, tak chlazení, bude v té stropní desce."
Jakou roli hraje regulace a čidla pro teplotu a pro rosný bod? Jaké jsou požadavky a kam s nimi?
Čidla musí být umístěna tak, aby nebyla ovlivněna lokálními vlivy. Takže určitě ne nad televizi, ne nad rychlovarnou konvici. Je třeba je umístit do prostoru tak, aby byla pokud možno necloněná, nestíněná. Pokud se budeme bavit o čidle, které hlídá teplotu rosného bodu, tak to by mělo být umístěno v místě, kde je nejchladnější část toho systému, což je vlastně přívod té chladicí vody do systému stropního nebo podlahového chlazení, uvádí v rozhovoru prof. Kabele.
Jak se liší a proč řešíme objektivní měření přístroji a subjektivní vnímání reálných lidí?
„Pokud chceme vyhodnotit vnitřní prostředí z hlediska subjektivního, to znamená z hlediska lidí, tak to bez lidí nejde. To znamená, manekýn (figurína ve tvaru postavy s měřicími čidly, pozn. redakce) nám může dát jistou představu o tom, jak to běžné tělo vnímá, ale my nejsme jenom těla. My jsme velmi komplexní bytosti. Vstupuje do toho náš běžný život, naše zdraví, naše psychika, naše momentální nálada, jak jsme se vyspali. Takže pokud opravdu chceme znát reakce uživatelů v tom daném prostředí, případně třeba že jsou nespokojeni, dlouhodobě, a my chceme zjistit proč a chceme to nějakým způsobem vyřešit, tak nám nezbývá než pracovat s lidmi,“ říká Ing. Zuzana Veverková, Ph.D.
Natáčeli jsme v části laboratoře katedry TZB, kde lze simulovat vytápění i chlazení ve všech plochách, tj. v podlaze, stěnách, stropě a samozřejmě zkoumat subjektivní vnímání osob v tomto prostoru. Natáčeli jsme v polovině července, v době extrémních teplot a prostor byl příjemně vychlazen. Tedy i padla otázka, jaký zdroj tepla a chladu se používá v tomto případě pro demonstrační a výzkumné úkoly?
„Pro chlazení používáme tepelné čerpadlo, zdrojem tepla je v tomto případě elektrokotel,“ říká prof. Kabele.