Vyšší komfort pro uživatele, lepší hospodaření s vodou či problémy se suchem. To jsou podle odborníků jedny z hlavních důvodů rostoucí obliby dálkových odečtů vody. Tato technologie se v českém prostředí pomalu stává standardem, v posledních letech ji přitom začínají využívat zejména menší obce. Experti přitom uvádějí, že vzhledem k očekávanému suchu bude poptávka po těchto řešeních růst i v letošním roce.
Vymyslet systém vodoměrů, popřípadě měřičů tepla, k tomu způsob měření a následně správu dat, je velký oříšek. Orientace ve vodoměrech, co který umí, ale hlavně co neumí, je zlatý grál dnešní doby. Kudy tato cesta vede, na co je potřeba se zaměřit a jaký je výsledný přínos? A kdo nás tím vším provede?
Státní zdravotní ústav ČR (SZÚ) řeší v současné době výzkumný projekt s názvem Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích. Nyní se obrací se na všechny majitele objektů, kteří využívají přečištěné odpadní vody s prosbou, aby se zapojili do projektu a umožnili vzorkování ve svých objektech.
Sucho trápí českou krajinu již téměř deset let. Nízké průtoky řek, usychající lesy, klesající hladiny přehrad nebo rozpálená města se stávají každoroční letní realitou. Některé roky naše země čelí suchu již časně na jaře, zvlášť pokud mu předcházela zima s minimálním množstvím sněhu. Nezbývá než se nedostatku srážek pomalu začít přizpůsobovat, neboť výhledy do budoucna nejsou příliš optimistické.
Recenzovaný Jednou z aktuálních strategií akciové společnosti Brněnské vodárny je zavedení technologie dálkového odečtu, v níž bude plně zakomponována spolupráce s městem. Společným přístupem k rozvoji systému dálkových odečtů je tak naplňována vize zvaná Smart City. V tomto případě s cílem pokrytí všech odběrných míst na území města Brna dálkovým odečtem spotřeby vody.
Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
Vrchlabská radnice realizuje energeticky úsporný projekt, který přinese snížení nákladů na energie v 5 objektech o téměř 19 %. Investice do modernizace v hodnotě 16,6 mil korun s DPH bude splacena převážně z budoucích úspor tepla, elektřiny, plynu a vody. Dodavatelem projektu je ENESA, dcera ČEZ ESCO.
Recenzovaný Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.
