Rozhovor: Co by se muselo stát, aby byl systém ETS2 zrušen?

Poznámka redakce

Rozhovor proběhl 5. 12. 2025. Pozdější oznámení, že předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na tom, že schválí odložení ETS2 z roku 2027 na 2028 však nic nemění na významu odpovědí.

Úvod

Pod patronací odborného portálu TZB-info proběhl koncem listopadu již devátý ročník odborné konference zaměřené na energetickou náročnost budov, Energetická náročnost budov 2025. Součástí konference byl i blok věnovaný dopadům zdražení fosilních paliv, pokud do jejich ceny bude zahrnuta cena emisních povolenek v rámci evropského systému obchodování s emisními povolenkami ETS2. Tento systém je odsouhlasený na úrovni EU a pokud nedojde k radikální politické změně, bude realizován.

Na konferenci měl s doplňujícími informacemi k ETS2 vystoupit Ing. Zdeněk Lyčka. Bohužel, vzhledem ke svému vysokému pracovnímu zaneprázdnění se musel omluvit. Je prezidentem Asociace podniků topenářské techniky, podílí se mj. i na přípravě podkladů pro rozhodování MPO, MŽP a v termínu konference se účastnil jednání Hospodářské komory ČR. Proto jsem jej požádal, zda by dodatečně pro portál TZB-info odpověděl na několik otázek, které aktuálně považuji za nezodpovězené, případně nepřesně a nedostatečně zodpovězené.

Josef Hodboď, TZB-info:
Kdy nejdříve a kdy nejpozději se s ETS2 související zdražení paliv projeví v nabídce obchodníků s palivy?

Zdeněk Lyčka:
Příplatek za povolenku, kterou by mělo být zatíženo konkrétní palivo, nebude platit přímo konečný spotřebitel, ale bude zaúčtován do celkové ceny paliva jeho dodavatelem. Proto u paliv pro vytápění musíme od sebe oddělit jednorázově nakupovaná paliva (uhlí, LPG, LTO) a paliva odebíraná průběžně (plyn).
Tržní cena emisních povolenek se na burze v průběhu roku mění. Při jednorázovém nákupu například uhlí na otopnou sezónu by měl dodavatel paliva k jeho jednotkové ceně zaúčtovat jednotkovou cenu povolenek, které nakoupil před samotným prodejem. Je tedy pravděpodobné, že ceny uhlí se budou v průběhu roku průběžně měnit s tím, jak budou dodavatelé reagovat na vývoj cen povolenek na burze. Dodavatel uhlí nakoupí u producenta určité množství uhlí, na toto množství si nakoupí potřebné množství povolenek, které zahrne do ceny uhlí pro konečného spotřebitele. Po určitou dobu (než nakoupí další uhlí u producenta) bude tedy dodavatel deklarovat zákazníkům konečnou cenu uhlí. Odběratel se dozví výslednou cenu, zahrnující i cenu povolenky, v době nákupu.
U dodávek plynu je to trochu odlišné. Konečný spotřebitel odebírá plyn od dodavatele průběžně po celý rok s tím, že měsíčně platí zálohy, ale konečné vyúčtování se provádí až na konci roku. Zde bude při sjednávání cen plynu na určité období pouze deklarováno, že výsledná cena povolenky za sjednané období bude připočtena k obchodní ceně až při konečném vyúčtování s tím, že její hodnota bude stanovena jako vážený průměr denních tržních cen emisních povolenek za sjednané období. Takže v případě plynu bude možné celkovou cenu za emisní povolenky v průběhu roku pouze odhadovat podle vývoje cen povolenek na burze. Pokud ale bude fungovat Evropskou komisí deklarovaná kontrola nad trhem tak, aby ceny povolenek nepřekračovaly extrémně v průběhu roku maximálně stanovenou hranici stanovenou pro daný rok, pak by měla být jednotková cena povolenek relativně dobře předvídatelná, nicméně platí, že by se její finální velikost měl dozvědět zákazník až při konečném vyúčtování.

Josef Hodboď:
Jak velké zdražení lze orientačně očekávat?

Zdeněk Lyčka:
Vzhledem k tomu, že ceny povolenek by měly být konečným spotřebitelům do cen paliva zaúčtovávány až od roku 2028, je poměrně složité říct, o kolik procent ceny povolenek navýší celkové ceny paliv v konkrétním roce. Závisí to na vývoji cen paliv, cen povolenek na burze, u dodávek plynu také na vývoji cen za distribuci, a v neposlední řadě také na vývoji kurzu koruny k euru.
V současnosti ale lze odhadnout nárůst jednotkových cen za konkrétní palivo v případě, že se cena povolenek na burze bude pohybovat v okolí tzv. cenového stropu. Obecně se hovoří o cenovém stropu 45 euro za povolenku, ovšem to je základní cena vztažená k roku 2020, která se navyšuje průběžně o cenu inflace, takže v roce 2028 by měl být cenový strop na hranici 60 euro za povolenku. Při této ceně povolenky a při stávajícím kurzu 24,2 Kč/eur by jednotková cena za emisní povolenku byla u zemního plynu 320 Kč na MWh. To by při stávajících cenách znamenalo nárůst cca 30 % u obchodní části ceny plynu, ovšem „pouhých“ 17 % z celkové ceny, která zahrnuje i distribuční poplatky. U hnědého uhlí by cena povolenek byla 2 900 Kč na tuhu odebraného uhlí, což by při stávajících cenách představovalo nárůst řádově o 40 %.

Josef Hodboď:
V říjnu informoval český ministr životního prostředí o tom, že EK na základě žádosti České republiky přislíbila 5 opatření. Mezi nimi to, že pokud cena povolenky CO₂ překročí 45 EUR/t, automaticky se na trh uvolní více povolenek (až 80 milionů ročně). Je to podle vás zaručeno a také dostatečné?

Přečtěte si také Výpočet navýšení ceny zemního plynu o emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS 2) Přejít na online výpočet

Zdeněk Lyčka:
Prohlášení pana ministra Hladíka bylo trochu politicky „přikrášleno“. Nejednalo se o žádost České republiky, ale Česká republika byla jednou z 19 zemí, které žádaly změny v již schváleném systému obchodování s emisními povolenkami v rámci systému EU ETS2. Podle mých informací Evropská komise vyhověla jen částečně tím, že především odložila zpoplatnění paliv pro vytápění a dopravu o rok, tedy z původně předpokládaného roku 2027 na rok 2028. Dále EK upravila tzv. stabilizační mechanismus, který by měl teoreticky zabránit prudkému nárůstu ceny emisní povolenky nad cenový strop, který, jak jsem již uvedl výše, není 45 euro, ale v roce 2028 by to mělo i se zahrnutím inflace být řádově 60 euro. Ta změna stabilizačního mechanismu spočívá v tom, že v případě, že průměrná cena povolenky překročí po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců cenový strop (tedy 60 euro), může se na trh průběžně uvolnit dalších až 80 milionů povolenek, což by mělo cenu snížit. Původně to mělo být „pouze“ 20 milionů povolenek. Zda je tento mechanismus již dostatečný je těžké nyní říct. Někteří odborníci tvrdí, že nikoliv. Nicméně je nutné si uvědomit, že tento mechanismus má platit pouze do roku 2030. Poté má začít postupné snižování objemu obchodovaných povolenek, což povede k zásadnímu nárůstu ceny povolenky. Dle odhadů by měla po roce 2030 cena prudce růst až k hranici 300 euro.

Přečtěte si také Výpočet navýšení ceny vytápění hnědým uhlím při započtení emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS 2) Přejít na online výpočet

Josef Hodboď:
ETS2 se evidentně velmi výrazně promítne do životních nákladů těch, kteří k vytápění využívají uhlí, plyn. Aktuálně se na politické scéně pracuje i s návrhy, že Česká republika ETS2 nezavede. Je to vůbec možné? Případně s jakými následky?

Zdeněk Lyčka:
Systém ETS2 je součástí evropské legislativy, kterou mají členské státy povinnost implementovat do národních legislativ. Pokud bychom to odmítli jako jediní v EU, určitě by bylo nutné se připravit na celou řadu sankcí. Těch možností má EU celou řadu. Celý proces by začal žalobou u Soudního dvoru EU, na základě jeho rozhodnutí by pak přišly pravděpodobně finanční sankce. To by ale trvalo nějakou dobu. Daleko dříve bychom ovšem přišli o 50 miliard euro, které bychom v případě zavedení ETS2 průběžně čerpali od roku 2026 do roku 2030 ze Sociálně-klimatického fondu. Tento fond má primárně pomáhat překlenout období dopadu zdražení energií především lidem trpícím energetickou chudobou. Reálně by tyto peníze ale šly především na zateplení budov.

Josef Hodboď:
Co by se muselo stát, aby systém ETS2 nebyl ze strany EU jen odložen, ale zrušen a nezaveden?

Zdeněk Lyčka:
Musela by se Evropské komisi postavit kvalifikovaná většina členských zemí. V současné době má s nezavedením ETS2 do národní legislativy problém vedle nás také Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Estonsko, problémy „hlásí“ také Polsko. Naopak systém má již implementováno podle mých informací „prozatím“ 14 zemí. Takže teoreticky by nepatrný prostor pro případné zablokování byl, ale já osobně tomu moc nevěřím. Německo sice systém do své legislativy zaveden již má, ale stále více sílí i zde hlasy k jeho revizi. Podle Svazu německého průmyslu je německé hospodářství v nejhlubší krizi od druhé světové války, a jednou z hlavních příčin je mimo jiné také prudký nárůst cen energií spojený se zavedením povolenek pro velké zdroje.
Zisk ze zdanění vytápění a dopravy by byl tak velký, a tak lákavý pro mnoho zainteresovaných subjektů (raději nebudu konkrétní), že se jej nebudou chtít jen tak zbavit. Tyto zisky sice vedou k postupné dekarbonizaci průmyslu, a k celkovému snižování energetické spotřeby. Nicméně podle významné části ekonomů to má současně za důsledek radikální snižování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Mimo jiné prudký nárůst cen povolenek na burze v lednu roku 2021 vedl ke vzniku energetické krize, která zásadním způsobem postihla celou unii. Systém obchodování s emisními povolenkami mi evokuje situaci, kdy mi lékař v rámci preventivních opatření proti případné rakovině plic navrhl amputaci ruky, která mě živí.

Josef Hodboď:
Děkuji za rozhovor. Při hodnocení zvýšení cen paliv by se neměly podceňovat ani náklady, které budou souviset s nákupem a evidencí povolenek na straně prodejců paliv. Na konečné řešení a postup, který zvolí nová česká vláda, si musíme počkat. Vzhledem k daným termínům zavedení ETS2 do praxe to však nemůže trvat dlouho.