Operativní teplota je hodnotícím kritériem pro tepelnou pohodu v prostoru. Kromě teploty vzduchu respektuje i střední radiační teplotu a proudění vzduchu. V první části příspěvku autor vypočítává možnosti stanovení střední radiační teploty.

V druhé části článku autorka porovnává jednotlivé způsoby výpočtu množství větracího vzduchu. V závěru pak ukazuje, že v obytných budovách, kde jsou lidé nejvýznamnějším zdrojem škodlivin, je rozhodující kritérium kvality vnitřního vzduchu koncentrace oxidu uhličitého.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Recenzovaný Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.

Simulační programy nacházejí stále větší uplatnění při optimalizaci a přesnosti řešení. Užívají se pro simulace dynamického chování budov, energetických bilancí objektu nebo pro simulaci proudění.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.

Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

Proces zpětného získávání tepla (ZZT) je v praktických aplikacích často ne zcela přesně podle nejčastěji využívané technologie označován vžitým termínem rekuperace tepla. V příspěvku předneseném na konferenci Klimatizace a větrání 2004 autor popisuje používané principy zpětného získávání tepla z teoretického hlediska a zmiňuje i nejpoužívanější technické aplikace. Upravený příspěvek byl zveřejněn v časopisu VVI 4/2004.