Contam je simulační nástroj používaný na analýzu teplot a proudění vzduchu ve více zónách nebo komplexu budov. Sleduje koncentraci a šíření kontaminentu v budově, např. CO2 v závislosti na pohybu osob v budově.
Článek se zabývá popisem variant řešení na konkrétním problému vzduchotechnického systému s ohledem na stávající instalované zařízení a klimatické podmínky, které byly v srpnu letošního roku. Článek ukazuje, jaký význam mají venkovní klimatické podmínky na provoz VZT zařízení a jeho návrh. Reálný provoz zpětně ukazuje na problémy při návrhu zařízení.
Článek navazuje na předcházející text: Modelování fyzikálních jevů 1 – odpar z vodní hladiny a zabývá se řešením a vyhodnocením fyzikálních jevů uplatňujících se při řízeném odvlhčování prostorů bazénových hal. Návrh vzduchotechnické jednotky je obdobou stávajících řešení využívaných v praxi doplněných o poznatky z matematického modelování různých stavů a nastavení těchto centrálních odvlhčovacích zařízení. V závěru je uvedeno procentuální hodnocení možných úspor při optimálním provozování těchto zařízení.
Článek se zabývá popisem a řešením fyzikálních jevů uplatňujících se při odparu z vodní hladiny. Aktuálnost tématu je dána množstvím budovaných krytých bazénů a wellness center v současnosti. Pro návrh systémů vzduchotechniky obsluhujících tyto prostory je nutné znát návrhové parametry ve vnitřním prostoru, zejména teplotu bazénové vody, požadované teploty a vlhkosti vzduchu. Článek ukazuje na zásadní význam těchto parametrů pro odpar vody z hladiny.
Na základě teoretických rozborů a zkušeností z praxe se autor zabývá návrhem pružného uložení a vysvětlením rezonančních jevů v pružném členu jednohmotového a dvojhmotového uložení strojů. Poukazuje na problémy s použitím rotačních strojů, které byly pružně uloženy pro vysoké budící kmitočty a mají být použity pro podstatně nižší budicí frekvence. Upozorňuje na nutnost spolupráce projektanta pružného uložení se stavařem statikem v případech lehkých stavebních konstrukcí podlah a stropů.
Jedním ze způsobů snižování emisí CO2, uhlíkové stopy, je využití absorpčních nebo adsopčních chladicích zařízení a tepelných čerpadel využívajících ke své činnosti tepelnou energii. Tato zařízení se prosazují nejen v průmyslu ale i pro vytápění a chlazení obytných, administrativních a dalších budov.
Vytvoření teoretického modelu solárního komínu si klade za cíl popsat základní aspekty, které ovlivňují jeho kvantitativní funkci v reálných podmínkách. Úvodem je však třeba zdůraznit, že tento zápis vycházející z dodržování základních fyzikálních principů není definitivní a jedinou verzí návrhu takového systému.
Každý projektant vzduchotechniky trpí při rozhodování o navržení optimálního větracího nebo klimatizačního systému administrativních budov. Jeho rozhodování ovlivňují i další okolnosti, které jeho volbu spíše znesnadňují. Autor seznamuje čtenáře se systémem chladicích trámců, který u nás není příliš rozšířený.
Článek se zabývá matematickým modelováním proudění vzduchu na standardním operačním sále. Přívod vzduchu do místnosti bývá řešen velkoplošnou vyústí s usměrněným prouděním vzduchu. CFD model sleduje vytvoření obrazu izotermního proudění s ohledem na překážky, jakými jsou např. operační svítidla, operatéři apod.
V moderním světě, kde rostoucí ceny energií udávají trend bydlení, již pojem pasivní či nízkoenergetický dům není neznámý pojem. Provoz takového domu je finančně nenáročný z hlediska vytápění, ale je třeba si uvědomit, že nízké tepelné ztráty objektu je docíleno kvalitní izolační vrstvou, kvalitními okny a kvalitní výplní všech otvorů, kterými by mohlo teplo unikat do okolí. V takto izolovaném objektu se drží stále stejný vzduch bez možnosti cirkulace, se všemi pro člověka neblahými důsledky.
Viskozita je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny. Toto tečné napětí způsobuje, že rychlejší vrstva urychluje vrstvu pomalejší a naopak. Větší viskozita znamená větší brzdění pohybu kapaliny nebo těles v kapalině. Tak zní teorie. Co to však znamená v praxi?