Legionely - problematika k zamyšlení

1.Úvod:

V naší republice některé zdroje - s odkazem na německá a americká zjištění - uvádějí předpoklad až několika set legionelóz ročně, což je podle odhadu cca 3 - 8% z celkového počtu pneumonií. V Anglii je 50% všech legionelóz cestovních, tj. v přímé souvislosti s ubytováním v hotelech.

Aby došlo k minimalizaci mikrobiologického rizika, je nutné radikálně změnit dosavadní skutečnosti, návyky a chování při činnosti s technickými vodními obslužnými systémy (dále TVOS). Výskyt legionely je v přímé souvislosti s technickými problémy.

Při snaze o konkretizaci nutného technického řešení v určitém objektu je vždy postaven úkol, který vyžaduje značnou kreativitu. Požadavkem je mít k dispozici množinu podkladů, od fyzikálněchemických údajů (teplota, pH vody, zákal atd.), ale i výsledky technické prohlídky - použité materiály, stav zařízení, regulace, provozní obsluha a vedení informací, atd. Při hodnocení údajů předchozích epidemií lze vždy vysledovat jejich společný znak - nedostatečnou provozní kontrolu včetně absence osobní odpovědnosti. V současnosti již odborná veřejnost přijala fakt, že kolonizace TVOS legionelami je v prvé řadě determinována stavem a provozními podmínkami těchto systémů a že řešení spočívá v koordinaci a tedy úzké spolupráci zainteresovaných profesních skupin - mikrobiologů, epidemiologů, techniků - jak na jednotlivém objektu s problémy, tak i celkově, při preventivní, havarijní i následné - monitorovací činnosti.

2. Uvažovat jen o nemocnicích je velký omyl

V současné době jsou tendence k preventivnímu přístupu zaváděny i do naší legislativy, prozatím jen na konkrétních zdravotnických zařízeních a objektech hromadného ubytování (zcela jistě tam patří i domovy seniorů) Průmyslové podniky se této problematice a jejímu řešení věnují zatím sporadicky a většinou jen ty, které mají zahraničního vlastníka, stejně jako hotely.

Infekce může člověka ohrozit všude, kde dochází k rozstřiku nezabezpečené vody (tedy vzniku aerosolu) s teplotu nad 25°C, třeba i nechtě předehřátou, jako u ostřikovače aut, v rámci provozu úklidových zařízení, u novorozeneckých inkubátorů, ale i myčky aut, zvlhčování třeba v kamenolomech proti prachu, také při práci kuličů skla. Ukazuje se, že je třeba zahrnout mezi ohrožená pracovní prostředí i další, kde dochází ke zvlhčování - brusky,skrápění proti prachu ve slévárnách a hutích, při recyklaci stavebního odpadu, v obrobnách kovů s rozstřikem chladící kapaliny, lisovnách plastu při opravách a výměnách forem, napojených na chladící zařízení, dále ve sklenících, atd. Z roku 1998 je u nás případ legionelózy u pracovníka, který čistil vnitřní prostory zásobníkového ohřívače od kalu a inkrustů při běžné údržbě.

Potencionálním nebezpečím mohou být i "mobilní - sezónní" solární systémy, kde se voda pro přímou potřebu ohřívá v plastových vacích a je delší čas bez pohybu či odběru. Podstatnou stránkou problematiky je ovšem i osvětový přístup: nejsou řídké případy, kdy je teplá voda ze směšovací vodovodní baterie využívána dokonce k pití (přípravě instantních nápojů, polévek apod).

3. Velmi důležitá právní otázka.

Pokud je možné nízkou či nevhodnou kvalitou zboží - teplou vodou - uživateli poškodit zdraví (a jistě uznáte, že to možné je a že jsme se s tímto již setkali při onemocnění legionelózou s několika úmrtími, třeba v roce 1998 v pražském IKEM), pak bude vhodné si vzít do rukou TRESTNÍ ZÁKONÍK - který v § 224 a prvním odstavci uvádí: "Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti". Následující odstavec (2) pak je pro všechna povolání a specializace, vyskytující se kolem výroby a distribuce teplé vody jasnější: "Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li uvedený čin v odst. 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona". A přistupuje sem i nedbalost - jak je v odst. 3: "Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob proto, že hrubě porušil předpisy o ochraně životního prostředí nebo předpisy o bezpečnosti práce nebo dopravy a nebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let". A je to jasné, je třeba se zamyslet...

V daném případě přichází v úvahu i kvalifikace podle § 223 tr. zákona (nedbalostní lehká újma na zdraví porušením důležité povinnosti vyplývající mj. z pachatelova povolání apod.). V případě ublížení na zdraví podle § 224 tr. zákoníku doplňuji, že se jedná o trestný čin, který z pohledu zavinění vyžaduje obdobně jako trestný čin podle § 223 tr. zákona pouhou nedbalost. Podle § 5 tr. zákona je pak trestný čin spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může ohrozit nebo porušit trestním zákonem chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

K tomu, aby bylo jakékoli jednání trestné, je nezbytné, aby pachatel prokazatelně jednal alespoň nedbale a v důsledku toho způsobil škodný následek. V rovině nedbalostního jednání je rovněž možno uvažovat o jednání naplňujícím skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 180 odst. 1 - 4 tr. zákona.

V úvahu připadá samozřejmě jednání nejen nedbalostní, ale i úmyslné. Podle § 4 tr. zákona je trestný čin spáchán úmyslně, pokud pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo věděl, že svým jednáním takovýto následek může způsobit a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.

Jednal-li by pachatel v úmyslu porušit nebo ohrozit trestním právem chráněný zájem, pak by v případě technických problémů s dopady do zdraví uživatelů mohly být naplněny za určitých okolností i skutkové podstaty trestných činů ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 - 3 (úmyslná lehká újma na zdraví), § 222 odst. 1-4 (úmyslná těžká újma na zdraví), § 219 tr. zákona (vražda) či § 179 odst. 1-3 tr. zákona (obecné ohrožení).

Na trestněprávní kvalifikaci pachatelova jednání a možnost jeho postihu pak nemá vliv, dojde-li k dokonání činu, nebo jen k pokusu o něj. V případě zvlášť nebezpečných trestných činů (v daném případě obecné ohrožení podle § 179 odst. 2 a 3 tr. zákona a § 180 odst.2,3 tr. zákona, vraždy podle § 219 tr. zákona a ublížení na zdraví podle § 222 odst. 2 a 3 tr. zákona a § 224 odst. 3 tr. zákona) může dojít až k této právní kvalifikaci...

Jak tedy vyplývá ze souhrnu mikrobiologického, technického, právního...musí nastoupit spolu s uváděnou zodpovědností trvalá prevence jako řízení rizika s pravidelným opakováním a evidencí - základem vždy bude dostatečná znalost daného objektu... Lze z řady objektů doložit, že plně vyhovující objekt po mikrobiologické stránce je provozován s nižšími náklady a vhodněji z hlediska uživatelů.

4. Souhrn:

V ČR je problematika mikrobiální kolonizace řešena Vyhláškou MZd. 252/2004 Sb. v platném znění.Je sledována nejen mikrobiální, ale i chemická kvalita teplé vody. Výskyt legionely třeba v potrubní síti je téměř výhradně výrazem několika technických nedostatků, třeba zavedených již v projektu....A je třeba požadavky legislativy v tomto směru u nemocničních a ubytovacích zařízení dodržovat, mít připraveno řízení tohoto rizika, znát díky pravidelnému monitoringu skutečný stav po mikrobiologické stránce, starat se o prevenci - čekání na onemocnění legionelózou se nemusí vyplatit. Jde nejen o zdraví...