Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.

Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a skutečně naměřenými hodnotami. Teplotní pole v zemině teoretické a skutečné.

Zdicí prvky s integrovanou izolací jsou známy poměrně dlouho dobu. Z těchto prvků vynikají cihly z pálené hlíny, protože technologie výroby umožňuje optimalizovat geometrii prvku v souladu s nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti základního materiálu. Díky přidání izolace do dutin cihel došlo k výraznému zvýšení tepelněizolačních vlasností. Článek se zabývá popisem vlastností cihel bez izolace a s integrovanou izolací uvnitř zdicích prvků.

Článek podává základní informaci o „Národním plánu na zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie“, který byl zaveden na Slovensku pro postupné plnění cílů daných směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

Součinitel prostupu tepla je důležitým parametrem v energetickém hodnocení budov. Je jistě zajímavé věnovat se vlivu tohoto parametru na energetické hodnocení. V tomto článku je toto spočítáno na reálném domě. Ten je vyprojektován jako pasivní.

Příspěvek se zaměřuje na popis technologie výstavby rodinného domu z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení. Důraz je kladen na obálku budovy. Je zde popsána technologie zhotovení obvodového zdiva a provedení zateplení, které je odlišné od běžné výstavby. Dále se zde zabývám popisem hlavních detailů, které se musí řešit jiným způsobem než u běžného zděného domu.

Při užívání zkušebních a výpočtových norem se získá hodně informací a zkušeností při stanovení tepelných hodnot okenních, dveřních konstrukcí, střešních světlíků a jejich komponent. Nabízíme poznatky z laboratorní praxe.

Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.

Římsa představuje tradiční architektonický prvek, který se bohužel ze současného stavitelství téměř vytratil a bývá často nahrazován způsoby, které dostatečně neplní svoji funkci architektonickou ani stavební.

V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.