Probíhá 17. ročník konference Tepelná ochrana budov

Prakticky veškeré příspěvky se alespoň do určité míry energetické náročnosti věnují. Zazněly jednak přehledy stavu legislativy na Slovensku i v České republice a také podrobnosti a speciality prováděcích předpisů obou zemí. Praktické příklady z praxe akademické sféry, energetických expertů a výrobců materiálů ukázaly intenzivní snahu uchopit problematiku hodnocení energetické náročnosti a připravit se na rozdílné navrhování a provádění staveb v horizontu několika málo let.

Legislativa ENB

Na Slovensku upravuje hodnocení energetické náročnosti vyhláška 364/2012 Z.z., kterou se provádí zákon 555/2005 Z.z. o energertické náročnosti budov, doplněný a změněný zákonem 300/2012 Z.z., uvedla za MDVRR SR Ing. Alena Ohradzanská v úvodní přednášce. V souvislosti s implementací směrnice 2010/31/EU představila Národní plán Slovenska (schválený 19. 11. 2012) na zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Podrobněji plán představil Ing. Jan Černák, CSc., ze stejného ministerstva. Národní plán stanovuje postupné kroky k dosažení konečného cíle v roce 2020:

• Od roku 2013 pro nové i obnovované budovy energetická náročnost daná horní hranicí kategorie B pro jednotlivé kategorie budov
• Od roku 2016 pro všechny nové budovy energetická náročnost daná horní hranicí kategorie A1, pro obnovované budovy za předpokladu splnění potřebné úrovně nákladové optimálnosti
• Od roku 2019 budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové budovy orgánů veřejné moci a od roku 2021 pro všechny nové budovy

Hodnocení energetické náročnosti je na Slovensku stejně jako v ČR zahrnuté v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Podléhá tedy schválení při povolování staveb. Zajímavostí energetických certifikátů na Slovensku je jejich elektronické zasílání a evidování v centrální databázi přes IS INFOREG. Tím se vytváří databáze údajů o certifikovaných budovách.

Hodnocení energetické náročnosti budov na TZB-info

Současně se zákonem a vyhláškou vstoupila na začátku roku 2013 v platnost i nová STN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Časť 2: Funkčné požadavky, která je s novými právními předpisy v souladu. Prof. Sternová ve své prezentaci mimo jiné představila tabulku potřebné minimální tloušťky tepelné izolace pro dosažení minimálních, normalizovaných, doporučených a cílových hodnot tepelného odporu obvodového pláště. V závislosti na kvalitě původní konstrukce, typu tepelné izolace a typu budovy (např. nízkoenergetická - normalizovaná hodnota U_N, ultranízkoenergetická - doporučená hodnota U_N) vyplývají tloušťky dodatečného tepelného izolantu v konstrukcích.

Studie potenciálu úspor v budovách

Ing. Arch. Marcela Jonášová z Asociace výrobců minerální izolace představila studii Skutečný potenciál úspor energie v budovách v ČR. Studie, kterou nechala zpracovat sdružení výrobců AVMV a EPS a Cech pro zateplování budov, počítá se dvěma scénáři – ekonomickým (reálný) a technickým. Studie odhaduje, že budovy spotřebovávají 30 % z celkové energie, to je 360 PJ v ČR, budovy pouze pro bydlení 227 PJ. V současné době je v ČR asi 77 % nezateplených bytových jednotek. Ekonomický scénář počítá s tím, že do roku 2030 proběhne u 60 % bytových jednotek renovace s regulací technického zařízení s úsporou 32 PJ. Nákladově to odhaduje na 500 mld. kč. V roce 2025 začne stagnovat počet nezateplených budov. V roce 2020 bude stále nezatepleno 57 % bytových jednotek. Technický scénář počítá s tím, že lze dosáhnout úspory 70 PJ, pokud budou dobře nastavené podmínky pro nové budovy a pokud stát vytvoří rozumnou podporu renovace pro stávající budovy.

Šíření tepla v patě budovy

V dalších blocích prvního dne konference zaznělo množství zajímavých praktických technických příspěvků. Za všechny jmenujme přednášku Ing. Pavla Heinricha ze společnosti HELUZ, který představil výzkum šíření tepla v soklové části stavby. Demonstroval termovizní snímky, kde jsou zachyceny vyšší povrchové teploty soklu ne jen u vytápěné stavby, ale i u nevytápěné a dokonce u stavby, kde je zatím zrealizovaná pouze základová deska. Důvodem tohoto jevu je tepelný tok ze zeminy (základ se ohřívá z prostředí zeminy v okolí stavby). Tepelný most tedy nebývá tak významný, jak by se mohlo zdát z vyhodnocení termovizních snímků.

Ing. Vladan Panovec z VŠB-TU Ostrava prezentoval výzkum teplotního pole v zemině pod podlahou, který proběhl na reálném domě. Teplota v zemině neklesá pod 10 stupňů. Kolísání teplot v rámci 3 dní má vliv pouze na teplotu 1,5 metru od okraje stavby do hloubky maximálně 1 metr. Hodinové změny nemají prakticky vliv. U dobře izolovaných podlah vychází teoretická teplota pod středem podlahy cca -7 °C, zatímco ve skutečnosti naměřili +11 °C.

Celý blok konference byl věnován zateplovacím systémům (ETICS). Fasády ETICS se zvýšenou mechanickou odolností, vyztužené karbonovými vlákny, představil Ing. Jan Loukotka ze společnosti CAPAROL. Zásady navrhování ETICS podle požadavků požární bezpečnosti připomněl ve své přednášce Ing. Milan Machatka, CSc., z Cechu pro zateplování budov. Stejné téma naleznete na portálu TZB-info zde.

Nejvýznamnější konference stavební tepelné techniky v České republice a na Slovensku dnes pokračuje druhým dnem. Množství zajímavých příspěvků a jejich technické závěry však nelze zachytit jediným článkem. Vybrané zajímavé příspěvky zveřejníme postupně v plném rozsahu na TZB-info. Příští ročník konference Tepelná ochrana budov se uskuteční 28. a 29. května 2015.