Domovníci – nepostradatelná duše činžáků

V souvislosti s aktuálně vyhlášenou výzvou Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR na realizaci projektu „Domovník – preventista, účinný nástroj sociálního začleňování a podpory situační prevence v obci“, jsem se rozhodl blíže prozkoumat onu troufale zmiňovanou „účinnost“ a vůbec zavádění této inovační profese, která v každém z nás přirozeně vyvolává mnoho otázek. Zda má taková inovace smysl a zda bude přínosná nebo užitečná pro společnost. Nebude to snad „nafouklý spasitel“, který bude drahý a neefektivní?

Fotografie: Michal Randa, redakce TZB-info

Historie domovnictví

Podívejme se nejprve spolu na historická východiska a souvislosti, které ovlivňovaly potřebnost mít nebo nemít domovníky, kteří ještě před půlstoletím existovali, ale pak nějak mizeli, až zmizeli. Z evidence odborových svazů a spolků je patrné, že ještě za první republiky bylo domovnictví považováno za řádné povolání. O této skutečnosti vypovídá statistika Odborového sdružení československého, které k 31. prosinci 1937 mezi ústřední svazy zařazuje Unii domovníků, domovnic a vrátných v republice Československé (s počtem členů 1766) a Spolek domovníků, domovnic a vrátných pro Brno a okolí (s počtem členů 543). Likvidace první republiky v září 1938 ovšem osudově zasáhla i na odborová hnutí, jejichž pluralita byla tímto ukončena.
Následovalo období, ve kterém byl zahájen přerod domovnice v soudružku důvěrnici. V 60. letech a později domovnictví zvolna zanikalo. Nejspíš proto, že dosavadní domovníci vymřeli a nikdo už nechtěl být jakýmsi služebníkem, který to nemá kvůli pár korunám zapotřebí. Nezbývalo, než prostřednictvím Obvodních podniků bytového hospodářství (OPBH) organizovat čety na údržbu a úklid. Z bývalých nezaměstnaných domovnic se leckdy stávaly domovní důvěrnice. Tyhle soudružky dbaly na výzdobu oken a domů při státních svátcích a hlavně donášely na schůze uličního výboru. Domovnictví jako takové zaniklo.

Fotografie: Michal Randa, redakce TZB-info

Profese nově i s kvalifikačními nároky

Aktuálně lze spatřovat určité obrození této profese. Domovníci se dnes opět objevují jako nabízená služba v mnohých novostavbách nebo v nových rezidenčních objektech. Dokonce na mnoha místech sami nájemníci žádají domovníky ve svých domech. Ne nadarmo se tak v seznamu profesí objevují: 91411 domovník, 91412 domovník údržbář a uklízeč, 91415 domovník správce domu a 91416 vrátný, správce domu. Důkazem o těchto nově nabývaných profesí s jasnými kvalifikačními nároky, které jsou i slušně honorované, vypovídají inzeráty pracovních nabídek. Rámcově je na pozice domovníků požadováno základní i vyšší vzdělání, zkrácený pracovní úvazek, jednosměnná doba, vhodné i pro osoby se zdravotním postižením, s maximálně 2. stupněm invalidity. Jinde je požadavkem bezúhonnost, spolehlivost, pečlivost, například také uživatelská znalost PC – Word, Excel.

Ministerstvo vnitra ČR podporuje zavádění tzv. domovníků-preventistů

Vídeň a Praha se po staletí jedna druhé podobaly. Také v rakouské metropoli byli domovníci zrušeni, ovšem teprve před více jak deseti lety. Vládní koalice lidovců se Stranou svobodných tvrdila, že jsou zbytečně drazí, a že uklízecí čety je nahradí. Jenomže opak byl pravdou. Ukázalo se, že domovníci jsou nepostradatelní. Dobrý domovník měl přehled, co se v domě a okolí děje, co má zařídit, byl jakousi jistotou pro obyvatele, zvláště při rostoucí kriminalitě, vloupání do bytů a domů. Vídeňská radnice proto zavedla učební obor (opravy nejrůznějšího druhu, administrativní práce) zvaný Hausmeister, po jehož absolvování se mají do praxe zase vrátit domovníci, jak tomu bylo dříve.

Institut domovníka je tedy v různých podobách relativně rozšířený po celé České republice. Ministerstvo vnitra ČR podporuje zavádění tzv. domovníků-preventistů. Vedle toho se setkáváme s domovníky-správci nebo komunitními domovníky, které si platí města a obce samy nebo jim na ně mohou přispět úřady práce.

V zájmu dalšího zlepšování kvality poskytovaných služeb v rámci nájemního bydlení nabízí například i bytové společnosti zavedení ve svých domech domovnickou činnost, která je pro nájemníky zajišťována někde i bezplatně. Obdobně jako databáze tzv. okrskářů, policistů majících na starosti danou oblast, jsou k dispozici nájemníkům databáze domovníků s kontaktními údaji a lokalitou jejich působnosti.
Obdobně domovnickou činnost řeší vybraná bytová družstva, která považují domovníky za prostředníky mezi vlastníky bytů v domě a pracovníky družstva, či prostředníky mezi jednotlivými vlastníky bytů navzájem.

• Mimo drobné údržbářské a uklízecí práce domovníci vykonávají i např. okamžité hlášení pojistných událostí, vedou evidenci počtu obyvatel v domě, předávají předpisy úhrad za používání bytu s vyúčtováním, apod.
• Hlavní úkoly mají rozepsané do povinností, které musí splnit 1x za týden, které 1x za 14 dní, které 1x za měsíc, a které 1x za 3 měsíce.

Obdoba zahraničních preventivních Programů sousedské spolupráce, Komunitního partnerství apod.

Mimo bytové společnosti a družstva, se na rozvoji domovníků podílí také kraje. Příkladem je Zlínský kraj, který podporuje dlouhodobě činnost tzv. domovníků ve vybraných romských osadách. Na tuto pozici jsou vybíráni Romové, kteří v lokalitě bydlí a působí zároveň i jako prostředníci mezi romskou komunitou a ostatními občany. Dalším příkladem podpory domovníků je Agentura pro sociální začleňování, která nejen financuje, ale také metodicky nabízí obcím manuál Institut domovníka a domovní řády.

Jsou tedy domovníci nepostradatelnou duší činžáků? Obecně vnímám nepostradatelnost této role, která kultivuje prostředí nejen tzv. prostorově, ale také vztahově (komunitně). V tomto kontextu lze do jisté míry pozorovat v domovnících určitou obdobu zahraničních preventivních Programů sousedské spolupráce, Komunitního partnerství apod. Zvláště v době, kdy se vytrácí zájem a zodpovědnost o dění ve svém okolí, zájem participovat nebo se podílet na řešení problémů, posiluje domovník odpovědnost a sounáležitost. Mimo to výrazně ovlivňuje a může přispívat v odstraňování Teorie rozbitého okna – kdy zločinnost může být výsledkem součtu menších zločinů a prostředí.

Fotografie: Michal Randa, redakce TZB-info

Údržbář nebo domovník-preventista?

V množství pracovních pozic je nutné rozlišovat údržbáře, kteří se cíleně věnují údržbě a drobným řemeslným činnostem, s pozicemi domovníků-preventistů, jejichž účel je pro společnost v kontextu bezpečnosti ojedinělý a významný. Tvoří jakousi nástavbu řemeslných prací o komunitní práci. Z těchto důvodů je třeba věnovat náležitou pozornost vzdělávání domovníků-preventistů, nejen v kontextu údržby, ale také v kontextu komunikace, spolupráce, motivace apod. Otázkou je, zda je dostatek vzdělávacích modulů, které by v podobě krátkého kurzu nebo výcviku, byly schopny připravit domovníky-preventisty pro svou činnost.

Protože kraj nevlastní žádný bytový fond, lze vnímat domovnictví vesměs jako obecní záležitost, která přísluší městu/obci k řešení. Z krajského hlediska může vyšší územně samosprávný celek představovat určitého partnera nejen pro oblast financování (např. ve specifických romských lokalitách), ale také jako partnera v otázkách případného sdružování domovníků, ve výpomoci vytvářet spolky, asociace, apod.

Závěrem lze tedy konstatovat, že domovníci-preventisté mají své opodstatnění a místo ve společnosti, vždy je ale nutné domýšlet všechna pro i proti. Je třeba kalkulovat a být si vždy vědom toho, zda bude o tuto pozici zájem, zda se finančně vyplatí a zda je možné najít za tuto cenu takové osoby, které budou schopny vykonávat domovnickou činnost kvalitně.

Bezpečná škola

V rámci diskusí o bezpečnosti je často zmiňována bezpečnost dětí, jelikož je to téma velmi citlivé. K tématu jsme natáčeli reportáž: