Práce vyšetřovatelů požárů se mění a je stále náročnější

Jakým způsobem se proměnila za léta vaší praxe pozice vyšetřovatele požáru?

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Asi k nejvýznamnější změně došlo v přístupu k ochraně zdraví vyšetřovatelů požárů. K této změně došlo s určitým zpožděním oproti výjezdovým hasičům, pro které je již po několik let samozřejmostí starat se o svoje zdraví, například důsledným používáním dýchacího přístroje či prováděním důkladné hygieny po zásahu. Přestože vyšetřovatelé pracují ve stejných podmínkách jako výjezdoví hasiči, byla tato oblast u nich donedávna částečně opomíjená. V posledních letech došlo ke zlepšení situace, vyšetřovatelé mají k dispozici kvalitní ochranné prostředky a hlavně mezi nimi roste povědomí o vhodnosti jejich použití. Mají také lepší povědomí o hrozícím nebezpečí v případě špatné hygieny po ukončení práce na místě požáru. Obecně lze říci, že systém jako takový je z hlediska právní úpravy v pořádku, problémy však někdy nastávají s nedbalostí či lehkomyslností některých jednotlivců.

Zajisté již existují i sofistikovanější metody, přístroje a technologie. Jak si v tomto směru vedeme v porovnání s ostatními státy?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

Na základě zahraničních zkušeností získaných při spolupráci se státy jako USA, Nizozemsko, Estonsko, Bělorusko a v rámci zapojení do mezinárodních struktur skrze pracovní skupinu CTIF Fire Investigation Working Group (v současné chvíli sdružuje vyšetřovatele požárů ze 16 států světa) lze říci, že český systém vyšetřování je na vysoce kvalitní úrovni a sneseme porovnání i s nejlepšími státy světa. Je to dáno hlavně tím, že v České republice je systém vyšetřování přehledná a ucelená služba garantovaná státem jako součást státního požárního dozoru, který v České republice ze zákona zajišťuje Hasičský záchranný sbor. Hlavní výhoda takto nastaveného systému je dána základním úkolem Hasičského záchranného sboru a to chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry. Z něho je zřejmé, že ochrana životů a zdraví obyvatel má při vyšetřování požárů a vůbec při systému celé požární ochrany největší prioritu. Oproti tomu v některých státech je vyšetřování požárů prováděno po linii soukromých pojišťoven, pro které je pak logická snaha vést vyšetřování a směřovat požární ochranu tak, aby byla minimalizována pouze vzniklá škoda požárem a ochrana života či zdraví osob je druhotná. V některých státech pak vyšetřování požárů celkově spadá do gesce policie, což však z našeho pohledu také není výhodné, protože vyšetřování požárů je velmi specifická činnost, která vyžaduje mnoho zkušeností a také ze své podstaty velmi úzkou spolupráci s dalšími složkami hasičského záchranného sboru jako je stavební prevence, kontrolní činnost či výjezdoví hasiči.

Lze některé zahraniční metody včetně systémů prevence a spolupráce s veřejnou a státní správou převzít?

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Jak již bylo řečeno, systém požární prevence jako takový je v ČR nastaven podle našeho pohledu velmi dobře. Zejména se jedná o stabilizovaný systém, do kterého se snažíme implementovat spíše detaily nebo postupy zjednodušující práci vyšetřovatele. Ale pokrok v této oblasti jde po celém světě kupředu a je vždy se čím inspirovat. Například vyšetřovatelé požárů ve Spojených státech amerických mají velké zkušenosti a dlouhodobý výzkum směřovaný na metody používané při lokalizaci kriminalistického ohniska tedy místa, kde požár vznikl. Asi jejich největší pokrok je při vyšetřování požáru v uzavřených prostorách tedy v místnostech rezidenčních či komerčních budov. V těchto případech pak používají metody jako měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek, či Arc Mapping (systematické vyhodnocování zkratových projevů elektrického obvodu), které v České republice nejsou zatím moc probádané. Velmi se také věnují výzkumu a výuce vlivu požární dynamiky na vyšetřování požáru. Také je zde potřeba zmínit zkušenosti nizozemských vyšetřovatelů požárů, kteří se intenzívně věnují možnostem „3D výcviku“ tedy použití virtuální reality k vytvoření simulovaných požářišť, kde si pak vyšetřovatel může svojí práci nanečisto vyzkoušet. V Nizozemí se také velmi dobře daří převést výstupy získané vyšetřováním směrem k veřejnosti, například v podobě výcvikových středisek, kde si jejich účastníci (zejména žáci základních škol) mohou interaktivní formou zažít vznik a možné důsledky požáru.

Která cesta (zahraniční příklad) by nám byla podle vašeho názoru nejbližší?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

Vzhledem k dlouhé historii a tradici zjišťování příčin vzniku požárů v České republice (již od 50. let 20. století) jsme v současné chvíli v pozici, kdy nemusíme následovat cesty jiných, ale spíše se zaměřit na monitoring, zda někdo neobjevil novou metodu, postup, nástroj a tak podobně využitelný pro naše potřeby. Vzhledem k položené otázce bych spíše konstatoval, že se dnes zahraniční vyšetřovatelé jezdí spíše „učit“ k nám. Například letos jsme zde připravili výcvik na míru pro albánské kolegy kloubící v sobě teoretické i praktické poznatky z naší oblasti. V předchozích letech jsme zde každý rok sice také měli vyšetřovatele z různých států, ale vždy jen v rámci výměnného pobytu, kdy cesta byla spíše zaměřena na zjištění více informací o našem systému apod. Pro kolegy z Albánie jsme však letos připravili „praxi“ to znamená, že pro ně byl připraven reálný požár osobního automobilu či požár simulované místnosti v laboratořích Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, kdy vykonávali všechny běžné činnosti typické pro české vyšetřovatele požárů. Pokud bych měl uvést stát, který je nám v současné době nejbližší svým systémem, tak bych asi uvedl Maďarsko, které má svůj systém v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů (až na drobné odlišnosti) nastavený velmi obdobně.

Mohli bychom shrnout ty největší problémy, které je třeba ve vašem oboru aktuálně řešit?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

V současné chvíli se snažíme zaměřit na zlepšení stavu v rámci dekontaminace vyšetřovatele, nejen monitoringem doby expozice na místě požáru, ale i přípravou různých druhů materiálů informujících o možnostech ohrožení zdraví. Dále také řešíme, jakým způsobem by šlo „individualizovat“ některé ochranné prostředky, ať už je to dýchací technika, helma pro specifickou práci vyšetřovatelů požárů na místě požáru, či zajištění lepšího prostoru pro oddělení znečištěného a čistého oblečení. Tato individualizace si klade za cíl zjednodušit práci s ochrannými prostředky natolik, aby minimalizovala důvody pro odklon od jejich správného používání při práci na požářištích. Další věc, která se objevuje v cyklech nejenom v oblasti vyšetřování požárů, je například zavádění nové či změněné právní úpravy do doby, než se vymezí její aplikační hranice. Vzhledem k tomu, že před relativně nedávnou dobou došlo k částečné „obměně generací“ u HZS se dá konstatovat, že personální problémy zásadního charakteru v současné chvíli nejsou.

Co se vám již podařilo a co na vás ještě čeká?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

Ještě nás čeká spousta práce, v příštím roce se chystáme připravit nové šablony pro odborná vyjádření, které mají za cíl zjednodušit a ještě více sjednotit práci vyšetřovatelů požárů v České republice. Každý rok vydáváme v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů alespoň jednu neperiodickou publikaci, kdy například letos se nám povedlo připravit dvě (jedna řešící problematiku závažných požárů a druhá, jenž je psána v anglickém jazyce obecně popisuje některé zajímavé požáry z posledních let). Dále se nám podařilo zapojit český systém vyšetřování požárů do mezinárodních struktur CTIF, kde v současné chvíli je jeden náš zástupce dokonce na místopředsednickém místě Fire Investigation Working Group a vůbec rozvoj zahraniční spolupráce v naší oblasti s dalšími členskými státy Evropské unie. V neposlední řadě bychom uvedli i vytvoření Ceny Václava Hladíka, jenž má svou jedinečnost v tom, že je předávána osobnostem, které se zapříčinili o výrazný rozvoj systému vyšetřování požárů v České republice. Pro tuto cenu není rozhodné, aby byla předávána pravidelně, ale pouze ve výše uvedených případech. Další zvláštností této ceny je, že o ní rozhodují sami vyšetřovatelé požárů.

Mohli bychom jmenovat konkrétní příklad vyšetřování, který byl nějakým způsobem výjimečný?

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Rád bych v této souvislosti zmínili případ požár skladu materiálu, který se odehrál v únoru loňského roku v obci Příchovice na Plzeňsku. Požár zasáhl sklad elektronických součástek, naštěstí nikdo nebyl usmrcen či zraněn. Přestože byl požár krátce po jeho vzniku zaznamenán elektronickou požární signalizací a zaměstnanci provedli prvotní hasební zásah pomocí ručních hasicích přístrojů, došlo k velké škodě přesahující 60 mil. Kč. Případ je ale zajímavý zejména z hlediska příčiny, kdy k iniciaci požáru došlo vlivem technické závady na uskladněném lithiovém akumulátoru. Případ zmiňujeme hlavně z toho důvodu, že velmi dobře reflektuje aktuální problematiku lithiových akumulátorů. Ty mají samozřejmě svoje nesporné výhody, ale díky svému masivnímu rozšíření a často různorodé kvalitě zpracování způsobují řadu požárů. Ty většinou zůstávají lokálního charakteru – například menší požáry powerbank, elektronických cigaret, mobilních telefonů či různých RC modelů. Jak je ale zřejmé z uvedeného případu, mohou způsobit i rozsáhlé škody. Jedná se o celosvětový problém a například letecké společnosti na toto zareagovaly úpravou předpisů pro jejich přepravu. Hasičský záchranný sbor se proto souvislosti s touto problematiku snaží získat více informací a provádí svůj výzkum.

Jaká je podle vašich zkušeností nejčastější závada, která předchází požáru?

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Technická závada je z hlediska statistiky třetí nejčastější příčina vzniku požáru. Technických závad jako takových je tedy velké množství, z vlastní praxe ale můžeme říci, že velmi často dochází k závadám na elektrických zařízení v podobě elektrické disfunkce (například přechodový odpor, svodový proud, zkrat), která eskaluje vznikem požáru. Tyto „elektrické“ závady způsobující požár jsou velmi časté nejen na rozvodech budov či zařízení v budovách, ale také v automobilech, kde závady na jejich akumulátorech, pojistkových skříních, alternátorech či startérech patří mezi nejčastější příčiny vzniku požáru.

Zažil jste i případy, kdy lidé zapálili obydlí kvůli pojišťovně? Je to častý případ?

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Z hlediska statistiky je úmyslně založený požár přibližně každý desátý až dvanáctý. Velkou část z těchto úmyslných požárů tvoří požáry odpadových nádoby, kdy dospělé osoby, ale i děti úmyslně zapalují nejčastěji kontejnery na papír či plast zejména v centrech větších měst, kdy se v tomto případě jedná o určitou formu vandalismu. Méně často pak bývají úmyslně iniciovány požáry nejrůznějších objektů například za účelem msty, vydírání či zakrytí jiné trestné činnosti – nejčastěji krádeže. Požáry založené za účelem pojistného podvodu se také objevují, jedná se však spíše o ojedinělé případy. Také lze říci, že velmi častým objektem úmyslných požárů jsou osobní automobily a to zejména z hlediska jednoduchosti jejich iniciace, protože nepozorovaně zapálit automobil v noci lze velmi jednoduše. Na druhou stranu ale vyšetřovatelé úspěšně „drží se žháři krok“, máme velké zkušenosti a sofistikované metody, jak úmyslně iniciovaný požár odhalit.

Práce vyšetřovatele požáru jistě není jednoduchá a nemůže ji dělat každý. Jaké požadavky musí adept na tuto profesi splnit a jaký je zájem mladých lidí?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

Obecné požadavky na pozici vyšetřovatele vycházejí z požadavků potřebných k přijetí k Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor je totiž podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů bezpečnostním sborem. Tento zákon také mimo jiné specifikuje podmínky pro vznik služebního poměru. Mezi některé požadavky pro vznik služebního poměru lze uvést podmínku minimálně 18 let věku, dosažení alespoň středoškolského vzdělání v případě pozice vyšetřovatel požárů, trestní bezúhonnost, zdravotní, fyzická a osobnostní způsobilost a další…

kpt., Ing. Stanislav Kopecký, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje:

Na pozici vyšetřovatele požárů pak příslušník přestoupí většinou až po několika letech služby z jiné pozice například kontrolního oddělení či z řad výjezdových hasičů. Dá se říci, že vyšetřování je multioborová vědní disciplína, takže hasiči zde uplatní znalosti a zkušenosti zejména z technických oblastí jako je elektrotechnika, chemie, požární a stavební inženýrství. Protože ale část práce vyšetřovatele je také ukládání pokut či účast na soudních procesech, je třeba mít i částečně právnické povědomí. Velmi důležitá je také psychická odolnost a vyrovnanost, protože vyšetřovatel musí být schopen ve dne či v noci vykonávat svoji službu. Při práci na požářištích pak komunikuje s osobami, které jsou v těžké situaci, protože při požáru například ztratili blízkou osobu či značnou část svého majetku. Také proto je většina mladých lidí, kteří zatouží po tomto druhu práce, odmítnuto, pokud nemá dostatek potřebných zkušenosti. Obecně lze říci, že zájem o práci, jako vyšetřovatel požárů, je i uvnitř sboru velmi vysoká, vzhledem k převisu žadatelů nad volnými místy. Požadavky na pozici vyšetřovatel požárů však asi nelze obecně paušalizovat, protože podmínky pro výběrové řízení na tuto pozici může ještě specifikovat služební funkcionář.

Jaké podle vás budoucnost tohoto oboru ve světě moderních technologií? Mohl by počet požárů a živelných katastrof s jejich pomocí skutečně ubývat?

pplk., Mgr. Jakub Škoda, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR:

Věřme, že do budoucna budou počty požárů ubývat, ale asi na to nebudou mít vliv moderní technologie – pokud nebereme v potaz, že si děti místo hraní se sirkami budou hrát s moderní herní technologií. Moderní technologie ale zcela určitě můžou usnadnit práci vyšetřovatelů požárů, kontrolorů, stavařů, kteří jsou všichni součástí systému státního požárního dozoru v České republice, jenž má jako jeden ze svých cílů omezit možnost vzniku požáru. Ale v tomto případě je to zejména o lidech, pokud budou dodržovat návody, starat o svá obydlí, elektroinstalaci, prodlužovací kabely, pod vlivem alkoholu nebudou připravovat půlnoční večeře, usínat na gauči s cigaretou v puse, nechávat adventní věnce bez dozoru, tak určitě věříme, že nás čeká snížení počtu požárů. Můžeme tedy říci, že moderní technologie nás určitě nespasí, záleží zejména na každém z nás.

Děkuji za rozhovor