Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí
Semináře Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze jsou určeny nejenom pro studenty, ale také pro zástupce firem a odborné veřejnosti. Fakulta se snaží pomáhat podle slov jejích zástupců průmyslu i veřejné správě. Dokladem toho byl i nedávný seminář s názvem Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí, který se těšil velkému zájmu zástupců firem.
Ing. Michal Jandera, Ph.D
„Úzké propojení s průmyslem a společné výzkumné projekty přinášejí vedle vlastních výsledků také kvalitní studijní materiály pro studenty fakulty, kteří se tak v rámci výuky setkávají s moderními a aktuálními tématy ve stavebním inženýrství,“ podotýká na úvod našeho rozhovoru doc. Ing. Michal Jandera, Ph.D, u příležitosti konání semináře o navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí.
Jak byste shrnul poslání tohoto semináře?
Seminář měl za cíl informovat účastníky, zejména projektanty a výrobce ocelových konstrukcí, o současném stavu návrhových norem pro korozivzdorné oceli a jejich plánovaných změnách. Zároveň byla na semináři distribuována Příručka pro navrhování konstrukcí z korozivzdorné oceli, ve které je problematika popsána detailněji a návrh ilustrován příklady. Jedná se o publikaci, která byla při svém prvním vydání v roce 1993 prvním dokumentem zaměřeným na navrhování těchto ocelí. V češtině ale vyšla poprvé.
Které informace byste označil za zvláště důležité pro výrobce a projektanty?
Dosud jsme na fakultě podobný seminář zaměřený na korozivzdorné oceli neměli a věřím, že účastníky zajímalo i stručné seznámení s dostupnými druhy ocelí a jejich výběr s ohledem na korozní prostředí, svařování i další kritéria podstatná pro konstrukce. Postupy pro posouzení konstrukcí z korozivzdorné oceli se příliš neliší od těch, které používáme pro běžné uhlíkové oceli. Proto, myslím si, nepředstavuje pro projektanty, mírně odlišný posudek zásadní komplikaci. Nicméně výběr vhodné třídy oceli vzhledem k prostředí je klíčový. Rozdíl mezi jednotlivými třídami může být opravdu výrazný jak v jejich odolnosti, tak pochopitelně i ceně a dostupnosti.
Nehovořilo se pouze o aktuálních návrhových normách a změnách, ale též o předpokládané verzi Eurokódů po roce 2020. Tento rok je magickým datem téměř pro všechny oblasti stavebnictví. Co považujete za největší úskalí v kontextu těchto změn?
Ano, i prezentovaná příručka již upozorňuje na předpokládané změny EN 1993-1-4 a norem souvisejících. Také se na přípravě příručky i překladech podílela téměř výhradně pracovní skupina pro tvorbu této normy. Norma je zařazena do třetí fáze revize Eurokódů a tak se na ní začne více pracovat až v následujících letech. Hlavní změnu vidím zejména v doplnění znalostí s chováním méně používaných ocelí (např. feritických) a některých typů chování. Například pro klopení nebylo s ohledem na používání zejména uzavřených profilů dosud publikováno dostatečné množství výsledků a tak je možné postupy zpřesnit. Zásadní změny se ale neočekávají, spíše drobné úpravy a doplnění. Snahou je pravidla neměnit, pokud k tomu není opravdu pádný důvod.
Jaké další akce chystáte a co je nutné ve vašem oboru aktuálně řešit?
V příštím roce se budou členové katedry ocelových a dřevěných konstrukcí podílet na přípravě mezinárodní konference Steel Bridges, o rok později pak budeme na fakultě připravovat mezinárodní konferenci Stability and Ductility of Steel Structures. Semináře primárně určené pro tuzemské projektanty a výrobce se snažíme připravit každý rok. Členové katedry jsou zapojeni do přípravy některých částí Eurokódů a snaží se nové informace předávat. Jako aktuálně nejzajímavější mi v oboru navrhování konstrukcí přijde využití pokročilých modelů. I zde se očekává výraznější podpora pro projektanty přímo v Eurokódech.
Program semináře a přednášky jsou ke stažení na stránkách katedry ocelových a dřevěných konstrukcí (zde). K dostání je zde také Příručka pro navrhování konstrukcí z korozivzdorné oceli.