Ministerstvo pro místní rozvoj pomůže s rekonstrukcí budov po katastrofě, která postihla jižní Moravu. Další program chystá Státní fond podpory investic (SFPI).
Recenzovaný Další z oceněných prací studentské konference JUNIORSTAV s komentářem redakce se věnuje vnitřní erozi. Zvláštním případem je vznik průsakové cesty v základové spáře objektu, ke kterému dochází v případě překročení kritického hydraulického gradientu na okraji základové spáry. Zvláště nebezpečný je tento jev v případě, kdy je objekt založen na písku či na písčité zemině, která je velice snadno erodovatelná. Článek popisuje experimentální zařízení pro stanovení rychlosti eroze vybraného písku, včetně postupu jejího stanovení, a též postup odvození koeficientu eroze, který je nejčastěji používán pro vyjádření erodibility. Práce dále obsahuje kritické hydraulické gradienty, při nichž došlo v průběhu experimentů k erozi materiálu.
Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
Řada měst i obcí chce zvýšit svoji odolnosti vůči projevům změn klimatu a hledá způsob, jak zlepšit kvalitu veřejných prostor. Ptáte se, jak zapojit prvky modro-zelené infrastruktury při plánovaných revitalizacích, jak podpořit zadržování dešťové vody? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších praktických informací přinesl 5. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodu.
TZB-info doporučuje Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod.
Recenzovaný Srovnáme-li povodně z roku 1997 a 2002 z hlediska povodňové služby, pak mezi největší klady patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000.
Recenzovaný Podíl obyvatel vystavených povodňovému riziku spíše mírně rostl. Ve srovnání se světem je však podíl obyvatel ohrožených povodněmi v ČR velmi malý. Do budoucna při nastavení správné politiky ochrany před povodněmi je bezpochyby možné dosáhnout ještě větší míry adaptace (resilience) vůči povodním.