Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).

Recenzovaný Nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů posouvají obor stále více dopředu. Učíme se ovšem více na historických stavbách. Nadměrná vlhkost jejich zdiva je v našich podmínkách běžným a stále se opakujícím jevem. Podnikat kroky k jejímu snížení je technickou nutností, ale zároveň je nezbytné se s ní do určité míry smířit a hledat způsob vzájemného soužití. Přítomnost vlhkosti v konstrukcích je dominantně ovlivňována okolím stavby, tj. přímým působením klimatu, působením terénu, účinky podzemní vody a provozem stavby. V úvodní části dvoudílného seriálu se budeme věnovat vlhkosti ve stavebních konstrukcích, vlhkostním poruchám a zjišťování jejich příčin.

Recenzovaný V souvislosti s klimatickou změnou dochází k nerovnoměrnému rozložení srážek, což může vést k častějším a intenzivnějším epizodám, tj. přívalovým dešťům a povodním. Ty mohou ohrožovat nejen kvalitu surové vody, ale v případě studní i přímo vodu pitnou. Při těchto epizodách hrají mikrobiologická rizika významnou úlohu, neboť přívalová voda obsahuje velké množství mikroorganismů, včetně běžných i méně známých patogenů – jsou to např. enterické viry (např. noroviry, enteroviry, adenoviry), parazitární prvoci, bakteriální patogeny jako např. střevní bakterie (např. kampylobaktery, salmonely, shigely), leptospiry apod.

Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.

Recenzovaný Třetí část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o možnostech sanace vlhkého zdiva příček po zásahu vodou z povodňové vlny. Dále o problematice podzemních konstrukcí a povodňového území, které je zároveň poddolovaným územím. Závěr třetí části patří úvodu do problematiky zatížení objektů při průchodu povodňové vlny.

Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.

Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.

Recenzovaný Každá lokalita je specifická, a tak abychom našli nejvhodnější řešení, tak je obvykle nutné zvážit více variant. Přičemž cílem by mělo být najít variantu, která bude udržitelná – tj. nejlepší po stránce ekologické, ekonomické a sociální, odolná vůči možným rizikům a akceptovatelná obyvateli, a i dalšími stakeholdery. Ideální je se tak na objekt nebo celou lokalitu dívat jako na systém se vstupy (zdroji), procesy zahrnujícími úpravu a spotřebu a úpravu před výstupem a výstupy, a takto holisticky variantu posuzovat. Nově by součástí ekologického hodnocení vhodnosti měla být i uhlíková neutralita nebo schopnost adaptace na sucho.

Recenzovaný Článek představuje měkké zahušťování jako fenomén vhodný pro udržitelný rozvoj stárnoucí suburbánní zástavby větších měst v České republice. Východiska, potenciál i rizika jsou popsány pomocí literatury a zahraniční praxe a naznačují možné použití této strategie v českých podmínkách. Jako podklad pro další výzkum slouží popis prostorových typů měkkého zahušťování s vazbou na rezervy stávajících pozemků a domů, a popis hlavních aktérů fenoménu. Součástí článku je i představení online databáze Hustý Satelity, která vznikla s cílem shromažďovat projekty dobré praxe a popularizovat téma mezi širší veřejností.