Zaplavený dům s fotovoltaikou – pozor na střídač a baterii. Jak postupovat?
Přemístění technologie, evakuace z domu s fotovoltaikou, oprava zařízení po povodni, pojištění
Sklep je časté místo pro umístění technologií fotovoltaické elektrárny – střídače a baterie. Ale zároveň to bývá i první místo, kam v případě povodní zateče voda. Jak v takovém případě postupovat? Zeptali jsme se odborníků z univerzit a firem.
Fotovoltaika je při živelních pohromách skvělá věc, protože umožňuje dodávat elektřinu do domu i během výpadku sítě. Pokud ale je dům s fotovoltaikou zasažen povodní, může se elektrické zařízení o vysokém napětí dostat do styku s vodou. Jak v takových případech reagovat? Zeptali jsme se odborníků z instalačních firem i z akademické obce. Informace jsou průběžně doplňovány.
Voda hrozí, ale střídač a baterie jsou zatím v suchu. Dají se přemístit?
Dají, ale má-li to být bezpečné, měli by tuto manipulaci provádět zkušení pracovníci. Ideální tedy je v předstihu před povodní zavolat technika z instalační firmy, který pomůže s bezpečným přesunem technologie. Takto ideální průběh ale bývá málokdy, a když už se blíží voda, technik buď není k sehnání, nebo jste v pořadí hluboko dole. Jinak řečeno, voda u vás bude dřív než odborník. Dá se s tím něco dělat?
Jaroslav Šuvarský, ředitel firmy S-Power Energies, radí: „Nejdražší součástí fotovoltaiky jsou baterie. Zpravidla leží na zemi, tudíž jsou při záplavách nejohroženější. Pokud voda ještě není v technické místnosti, dají se ochránit. Jak postupovat:
- Odpojte hlavní jistič na elektroměrném sloupku i jističe v domě.
- Povypínejte vypínače přímo na bateriích.
- Poté odpojte konektory, kterými jsou baterie připojeny.
- Následně můžete baterie odnést do vyšších pater.“
Postup upřesňuje Petr Pávek ze Svazu moderní energetiky: „Baterie jde od měniče oddělena pojistkovým odpojovačem mezi měničem a baterií, případně pouze jističem na řídicí jednotce baterie, která je umístěna obvykle v horní části baterie. Pro odpojení je potřeba vypnout všechny vypínače na BMS, nejčastěji je to jistič a jeden další přepínač. Potom vše zhasne a moduly baterie lze v případě „tower“ řešení rozpojit běžným křížovým šroubovákem a odnést do vyšších pater. Poté zbyde řídicí jednotka, BMS, připojená k měniči. Pokud je zde pojistkový odpojovač, je po jeho otevření a odebrání pojistek bezpečné kabel přestřihnout, protože speciální nářadí na rozpojení nebude nejspíše po ruce.“
„V případě skříňových baterií – typicky Pylontech H48050 – je možné opět baterie vypnout, rozpojit propojovací kabely, vymontovat a odnést do vyšších poloh,“ dodává Petr Pávek.
Něco jiného je ale střídač. Ten obvykle nestojí na zemi, ale voda se může dostat i k němu.
„Se střídačem nedoporučujeme manipulovat,“ varuje Jaroslav Šuvarský. „Je to už složitější elektrozařízení a manipulace s ním vyžaduje určité znalosti. Pokus o demontáž by mohl být nebezpečný zejména v případě, že je na fotovoltaice aktivovaný záložní režim neboli back-up, který napájí vybrané okruhy i v případě, že se fotovoltaika odpojí od sítě. Střídač proto raději ponechte v technické místnosti – i za cenu toho, že bude zaplaven,“ říká Jaroslav Šuvarský. „Pokud baterie odpojíte a odnesete mimo technickou místnost, na opětovné zapojení si pozvěte zkušeného elektrotechnika,“ dodává.
Pavel Hrzina z ČVUT v Praze upozorňuje, že při správné instalaci by k takové situaci vůbec nemělo dojít: „Instalace fotovoltaických měničů a především baterií by vždy měla být prováděna tak, aby vodou ohrožena nebyla. Dokud je čas, je možné toto zkontrolovat a jako nouzové opatření instalovat čerpadlo, pytle s pískem a poradit se s místními hasiči,“ říká.
Ve sklepě je voda, ale ke střídači a bateriím nedosáhla, pod vodou jsou maximálně kabely
„Pokud jističe dosud nevybavily, raději je vypněte sami. Kabelům jako takovým voda nevadí, vodiče jsou schované v izolacích. Technologie by neměly utrpět. Přesto výrazně doporučujeme po odčerpání vody před opětovným spuštěním pozvat revizního technika, který vše prověří,“ doporučuje Jaroslav Šuvarský.
Voda zaplavila střídač a baterii – je to nebezpečné?
„Jističe by při povodni měly vybavit, lidově řečeno „shodit se“ a střídač i baterii odpojit samy. Pokud k tomu nedošlo, je třeba vše odpojit od elektřiny,“ říká Jaroslav Šuvarský. „Dokud je v technické místnosti voda, nevstupujte do ní,“ varuje.
Pavel Hrzina k takové situaci říká: „Platí úplně stejný postup jako u každého elektrozařízení – nepřibližovat se a vypnout příslušný přívod do zaplavené části instalace z bezpečného místa. I proto je důležité udržovat si přehled o umístění jističů a vypínačů, udržovat rozváděče i technologie přístupné. Bohužel vzhledem k topologii fotovoltaických systémů, kdy většinou přívod do objektu vede přímo do rozvaděče fotovoltaiky, to může znamenat odpojení celého objektu od elektřiny.“
Zvlášť riziková ve vodě může být baterie. „V případě, že došlo k zaplavení baterie, je navíc nutné baterii sledovat a v případě, že se okolo baterie objeví bublinky nebo kouř okamžitě informovat hasiče. K baterii, pokud je ve vodě, se sami nepřibližujte!“ Varuje Pavel Hrzina.
Musíte se evakuovat z domu s fotovoltaikou? Jak postupovat?
„Obecně platí, že při nařízené evakuaci je potřeba vypnout všechny spotřebiče vyjma ledniček,“ sděluje Pavel Hrzina. „To platí i pro fotovoltaickou elektrárnu. Pokud máte střídač a baterii umístěnou tak, že by mohlo dojít k jejímu zaplavení, je nezbytně nutné to při evakuaci oznámit hasičům, kteří Vám pomohou s preventivním opatřením – odpojení a vynesení baterie z ohroženého úseku,“ dodává. Bližší informace naleznete na webu Hasičského záchranného sboru ČR.
Voda opadla. Dá se zaplavený střídač nebo baterie nějak zachránit?
Podle Jaroslava Šuvarského zaplavené technologie již zachránit nejdou a bude třeba je vyměnit. „Ale pokud byla zaplavená jen část baterie, je možné, že horní díly budou v pořádku. Vždy je ale nutné, aby je zkontroloval revizní technik,“ upozorňuje Jaroslav Šuvarský.
Pavel Hrzina určitou šanci vidí, ovšem za podmínky odborného dohledu a značného množství práce. „Posouzení bude vždy na technikovi. Záchrana poškozené technologie znamená slovy klasika: „vylovení, odbahnění, vysušení“. Tedy první je demontáž poškozené technologie. U baterií je nutný zásah odborníka, protože baterie jsou stále pod napětím, u fotovoltaického měniče je potřeba dát pozor na DC přívody od fotovoltaických modulů. Poté je potřeba vše propláchnout čistou vodou a následně co nejefektivněji vysušit. Bohužel ani v tomto případě není zaručeno, že nedošlo k trvalému poškození, voda proniká do cívek a kabelů, kde snižuje jejich izolační stav.
Protože toto nelze nikdy vyloučit trvalé poškození a doporučuji smířit se s faktem, že většina technologie a rozváděčů je po zatopení nefunkční a je nutno ji vyměnit. Výjimku budou tvořit kabely, u kterých se voda nedostala na jejich konce a pak konstrukce s krytím IP68, ale i zde prosím v zájmu svého zdraví konzultujte s odborníky,“ dodává Pavel Hrzina.
Vyplavený střídač a baterie jsou na vyhození. Dá se na ně využít pojištění?
„Pojišťovny budou plnit v rozsahu vaší pojistky. Fotovoltaika je v tomto případě na stejné úrovni jako další vybavení nemovitosti, tedy není-li z pojistky vyloučena. Také je možné, že bude pojišťovna zkoumat vhodnost umístění technologie a vaše kroky k zabránění škody. Zde platí vše pečlivě zdokumentovat, nafotit a případně si zapsat související okolnosti. S výhodou pro hlášení škod využívejte on-line systémy a vždy se snažte konzultovat s pojišťovnou i další kroky,“ upozorňuje Pavel Hrzina.
„V každém případě instalaci fotovoltaiky doporučuji konzultovat s pojišťovnou, koneckonců se s ní řeší i mnohem menší věci jako úprava plotu, malá pergola a podobně,“ doporučuje Petr Pávek. Je ale důležité rozlišit, jestli se jedná o rodinný dům s příslušnou pojistkou, nebo firemní objekt, třeba skladovou halu. „Firemní objekty mají fotovoltaiku z běžného pojištění vyňatou a je nutné ji pojistit samostatně,“ říká Petr Pávek.
„U rodinných domů je pojištění součástí, bere se to jako součást domu, stejně jako třeba systém vytápění, nebo vzduchotechnika s rekuperací. Nicméně vždy je vhodné kontaktovat svého pojišťovacího poradce a nepodcenit navýšení hodnoty nemovitosti – běžná fotovoltaika je v hodnotě 300-500 tisíc korun, o což je vhodné navýšit hodnotu nemovitosti, aby nedošlo k tzv. podpojištění,“ dodává Petr Pávek.
Článek aktualizován 16.9.2024, 9:30 - doplněn komentář Petra Pávka ze Svazu moderní energetiky.