Reklama
Otopné plochy
Archiv článků od 15.2.2006 do 12.1.2007

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

3.1.2007

Přehled je zpracován podle celoevropské studie společnosti BRG Consult, která každoročně shromažďuje podrobná data o situaci na trhu topenářské a sanitární techniky. Pro vybrané země Evropské unie je uveden objem prodeje kotlů, topných těles a ohříváků vody v členění dle typů těchto výrobků.

13.11.2006
Ing. Jiří Cikhart, DrSc., soudní znalec a energetický auditor

Termostatické ventily mají především zajistit hydraulickou stabilitu otopné soustavy a teprve až v druhé řadě možnost individuální volby teploty ve vytápěných místnostech. Druhotným účinkem stabilizace hydrauliky otopné soustavy je úspora tepelné energie. Výše této úspory se bude lišit v závislosti na výšce (podlažnosti) posuzované budovy.

8.11.2006
LIPOVICA trade s.r.o.

Novinkou značky LIPOVICA je hliníkový radiátor nejnovějšího designu se zvětšeným výkonem. Jeho tvary jsou elegantní a zaoblené, přední plocha působí čistě a hladce. Má dokonalejší proudění tepla a větší ohřevnou plochu.

30.10.2006
doc. Ing. Josef Chybík, CSc., Fakulta architektury, Ústav stavitelství, VUT v Brně

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

13.9.2006
Ing. Vladimír Valenta

Co jsou termostatické radiátorové ventily a jakým způsobem pracují? Jaké jsou podmínky pro bezvadnou funkci termostatických radiátorových ventilů? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto článku. Dále je uveden stručný návod a zkušenosti z provozu.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

24.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m3 eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

28.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.

26.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

29.5.2006
Ing. Zdeněk Ryšavý

Na základě testovacích výpočtů prováděných pomocí programu Tepelný výkon (TV v.1.0.0), firmy PROTECH spol. s r.o. autor upozorňuje na možné rozdíly a na oblasti, ve kterých dochází k rozdílným výsledkům při hodnocení dle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831 a absenci potřebných hodnot součinitelů prostupů tepla lineárních vazeb.

5.4.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Stanovení opravného součinitele na odlišný hmotnostní průtok, případně odlišné ochlazení. Ucelený soubor grafických a obrázkových výstupů umožňující snadnou orientaci a správnou aplikaci opravných součinitelů.

3.4.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Přepočet tepelného výkonu - teorie tepelného výkonu otopného tělesa se správným stanovením opravného součinitele na teplotní rozdíl.

27.2.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Klasický návrh otopných těles zohledňuje tepelnou pohodu uživatele v menší míře než nový způsob návrhu, který prezentuje autor a je označen jako návrh zohledňující tepelnou pohodu uživatele. Článek podrobně popisuje a porovnává oba způsoby návrhu.

15.2.2006
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Ucelený přehled všech druhů otopných těles se základním popisem a jejich užitím. Příspěvek je určen do seriálu o otopných plochách jako uceleného dokumentu do teoretické základny na stránkách TZB-info.


zpět na aktuální články
 
 

Reklama