V dnešním článku se autoři vrací k tématu nové TPG 704 01, a to formou odpovědí na nejčastější dotazy, které pokládali účastníci na školeních pořádaných ČSTZ za účelem představení nové normy.

Ze zkušeností ze soudně znalecké praxe vyplývá, že v současné době dochází často k závažným poruchám v přívodu spalovacího vzduchu k plynovým spotřebičům instalovaných v bytových objektech, které mají často i tragické následky.

V souvislosti s vydáním revidované TPG 704 01 „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“ v roce 2009 přinášíme materiál zpracovaný společností ČSTZ. Cílem tohoto materiálu je seznámit čtenáře v poměrně krátkém čase efektivně a přitom dosti podrobně s revidovanými TPG 704 01 a souvisejícími předpisy, bez nutnosti zdlouhavého studia jednotlivých ustanovení, vyhledávání článků ČSN EN 1775, které nejsou rozpracovány v TPG 704 01 vůbec nebo pouze částečně, a bez nutnosti vyhledávání příslušných ustanovení v souvisejících předpisech.

Norma ČSN EN 1775 je základním normativním dokumentem pro domovní plynovody navazující na původní ČSN 38 6441. U nás ji doplňuje Technické pravidlo TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách, které je v současné době rovněž revidované. Norma ČSN EN 1775 byla vydána v V/99 a toto znění s navazujícími změnami je technické veřejnosti dostatečně známé. Revize byla vydána v V/08 a oprava 1 v XI/08.

Oba autoři se dohodli na tom, že je vhodné rozdělit rozsáhlý komplex norem pro energetické výpočty na dva samostatné soubory (1.soubor norem - stavební, 2.soubor norem - energetické systémy budov). V českém prostředí jde patrně o první pokus utřídění technických norem s tímto zaměřením.

Zpoplatnění českých technických norem, z nichž některé jsou v podstatě součástí právního řádu ČR, je často kritizováno, naposledy například úřadem ombudsmana. V roce 2009 nebudou sice stále normy přístupné zdarma, ale dojde k jejich výraznému zlevnění.

Toto implementační opatření Komise EU popisuje minimální požadavky na vzdělání a certifikaci osob, které instalují, udržují a opravují chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, a provozů, které takové práce nechávají provádět personálem, který je odpovídajícím způsobem vzdělán a certifikován.

Kdo může měření provádět? Jaké přístroje jsou pro měření předepsané? Jaké náležitosti má protokol o autorizovaném měření malých zdrojů dle zákona 86/2002 Sb.? Článek přináší celou řadu dalších odpovědí na praktické dotazy.

Jaké platí zásady pro umísťování plynových spotřebičů připojených na odtah spalin a odebírajících vzduch z místnosti, v níž jsou instalovány? Článek je doplněn celou řadou ilustračních obrázků, které napomohou k lepší orientaci v problematice. Je určen odborné veřejnosti z řad projektantů a montážních firem.

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č.148/2007 Sb. a výpočet energetické náročnosti budov patří v poslední době k velmi diskutovaným tématům, a to nejen na tomto webu. Není divu - předložení průkazu energetické náročnosti budovy začíná být často požadováno již dnes, a to je teprve začátek, protože od ledna 2009 začne být zpracování energetického průkazu zcela běžnou součástí většiny projektů.

Nové instalační materiály, jako jsou vícevrstvá potrubí jsou atraktivní, konkurenceschopnou alternativou k tradičním potrubním systémům z mědi a oceli. Díky zvyšujícím se cenám kovových materiálů se plastová potrubí stávají stále atraktivnějšími. Od 1. února 2008 nabyla účinnosti nová norma ČSN EN 1775, která již plně akceptuje používání vícevrstvého potrubí pro domovní plynovody do 5 bar.

Poslední ze série článků týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na zástupce panelové výstavby. Pro tento typ objektu bude vzhledem k plánované rekonstrukci od 1. ledna 2009 vyžadován průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Panelový dům disponuje energetickým auditem, na jehož základě (doporučení) městská část provede jeho rekonstrukci. Článek věcně přibližuje nový způsob hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.

Jak ovlivní geometrie objektu energetickou náročnost? Existuje jiný ukazatel (koeficient) geometrie stavby, než je současně používaný faktor tvaru FT=A/V?