Některá doporučení pro revize technických předpisů pro plynové a podobné spotřebiče

1. Požadavky na provoz plynových spotřebičů typu A

Jedná se o sporáky, vařiče, pečící trouby a malé ohřívače vody bez odvodu spalin do vnějšího prostředí. Plynové spotřebiče typu A odebírají vzduch potřebný pro spalování z místnosti a jejich spaliny jsou volně šířeny do místnosti. Koncentrace škodlivin ze spalin je možné ředit větráním místnosti. Větrání místnosti může být zaručené nebo nezaručené.

Zaručené větrání místnosti lze zajistit např. digestoří, kdy chod spotřebiče je možný pouze při jejím chodu, přičemž přívod vzduchu je přímo z vnějšího prostředí.

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání aerací, kdy se dvěma otvory do vnějšího prostředí vyměňuje vzduch z místnosti za vzduch čerstvý. Protože výměna vzduchu aerací závisí mj. na teplotách vnějšího a vnitřního vzduchu, resp. na rozdílu jejich hustot, je jasné, že vlivem proměnlivosti teplot je intenzita větrání také proměnná. Když jsou teploty shodné, intenzita větrání je nulová.

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání oknem, které je obdobné jako větrání aerací. Vyznačuje se však tím, že intenzita větrání není v praxi nulová. Důvodem je velká plocha okna, kterou se děje výměna vzduchu i při malých dynamických projevech vnějšího vzduchu.

Doporučení

Při zaručeném větrání prostoru by mělo být možné snížit požadovaný minimální objem místnosti podle průtoku větracího vzduchu.

Spotřebiče v provedení A je zakázáno umísťovat v koupelnách včetně sprchových koutů, na WC, skladištích potravin a v místnostech určených ke spaní. Nejmenší požadovaný objem místnosti je limitován hodnotami v tabulce¹⁾.

Minimální objem místnosti stanovíme tak, aby intenzita výměny vzduchu byla alespoň jednonásobná (1 h^-1). Výměnu vzduchu pomocí provzdušnosti okenních spár volíme pouze výjimečně a to u oken opatřených zaručenou a trvalou spárou v konstrukci okna.

2. Přívod spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče typu B

Toto téma je řešeno v technických pravidlech (TPG) pro obor plynových zařízení. Plynové spotřebiče typu B odebírají spalovací vzduch z místnosti a jejich spaliny jsou odváděny komínem do vnějšího prostředí. Jsou to kotle a ohřívače vody, mají atmosférické hořáky a na výstupu spalin z kotle (spotřebiče budou dále nazývány kotli) musí být proveden usměrňovač tahu (také méně přesně přerušovač tahu). Kotlem proudí spaliny tak, že pomocí vlastního kotlového tahu (neplést si s komínovým tahem), překonávají aerodynamický odpor kotle. Kotlový tah je vytvořen účinnou výškou kotle a rozdílem hustot spalin o teplotách na výstupu z kotle a na hořáku.

Kotle typu B pro samotný provoz nepotřebují žádný komín, takže mohou být provozovány na volném prostranství. Pochopitelně, že při provozu v omezeném prostoru (místnosti) musí být zajištěn přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin. Obě funkce musí zajistit komín svým účinným tahem, kterým se vytvoří podtlak v místnosti. Dnes dodávané spotřebiče jsou vybaveny spalinovou pojistkou, která v případě přepadu spalin do místnosti musí do 120 s spotřebič odstavit. Plně se ale spoléhat na tuto pojistku nelze.

V připravovaných revizích TPG by již nemělo být dovoleno, resp. by mělo být zakázáno, řešit přívod spalovacího vzduchu z přilehlých místností přes otvory nebo spáry ve stěnách případně ve dveřích. V přilehlých místnostech se očekává, že spalovací vzduch bude do nich nasáván "přeneseným" podtlakem spárami mezi okenními křídly a rámy. Spoléhat se na tyto spáry je velmi nejisté, protože moderní okna vykazují i úplnou těsnost.

Vyskytl se také případ, kdy sousední místnost, ze které se nasával spalovací vzduch, byla ložnicí s moderními těsnými okny.

Doporučení

Přívod spalovací vzduchu musí být proveden vždy přímo z vnějšího prostředí. Buď neuzavíratelným otvorem ve vnější stěně místnosti s kotlem, nebo vzduchovodem z vnějšího prostředí ke kotli. Tlaková ztráta při proudění spalovacího vzduchu z vnějšího prostředí ke kotli musí být malá a neměla by přesáhnout 2 Pa. Důvodem je, aby byl dostatečný průtok spalovacího vzduchu i při startu spotřebiče, kdy komín vykazuje nízký tah. Z principu přívodu spalovacího vzduchu je nesmyslné požadovat minimální objem místnosti.

Plocha volného průřezu otvoru pro přívod spalovacího vzduchu by měla být nejméně 0,001 m² na 1 kW příkonu spotřebiče1). Např. pro plynový kotel o příkonu 24 kW je minimální průřez otvoru 0,024 m², což odpovídá Ø180 mm. Doporučuje se otvor opatřit podtlakovou klapkou, která zamezí vnikání venkovního chladného vzduchu v době, kdy plynový kotel není v provozu, což je vhodné zejména u koupelen.

3. Současný provoz spotřebičů energií, případně dalšího zařízení v jedné místnosti

Jedná se o současný provoz:

• plynového spotřebiče typu B a digestoře,
• plynového spotřebiče typu B a krbu,
• krbu a digestoře.

Současné technické předpisy správně požadují, aby v místnosti se spotřebičem typu B nebyla další zařízení, která vytvářejí podtlak v místnosti, např. ohřívače vody s přetlakovým hořákem, digestoře a topidla na pevná paliva, zejména krby. Důvodem je, že tyto druhy zařízení při svém chodu vytvářejí také podtlak v místnosti a tím se navzájem ovlivňují. Např. při současném chodu spotřebiče typu B a digestoře, může předimenzovaný ventilátor digestoře způsobit značný podtlak v místnosti, který obrátí proudění ve spalinové cestě spotřebiče typu B.

Praxe ale ukazuje, že podobný stav může nastat v případech, když je i pouze jeden typ zařízení osazen v samostatné místnosti. Pokud místnost s daným zařízením sousedí s obdobnou místností a místnosti jsou propojeny dveřmi, otevřené dveře způsobí, že obě místnosti vytvoří jeden prostor a nastane obdobný stav uvedený v předešlém odstavci.

Doporučení

Když jsou v sousedních místnostech, které jsou propojeny dveřmi, zařízení vytvářející podtlak, musí být:

• propojovací dveře opatřeny samozavíračem,
• zařízení každé místnosti vybaveno přívodem vzduchu z vnějšího prostředí o tlakové ztrátě menší než 2 Pa.

4. Přívod spalovacího vzduchu ke krbům

V současné době je módní vybavovat byty krby. Stavba krbů je většinou zajišťována amatérsky nebo nekvalifikovanými montážními firmami. Při realizaci vzniká řada závažných chyb, které mohou způsobit havárii, případně i smrt uživatele bytu otravou oxidem uhelnatým.

Pokud je do krbu instalována krbová teplovodní vložka, na kterou budou potrubím napojena otopná tělesa, stává se celé teplovodní zařízení tepelnou soustavou. A na tepelné soustavy se vztahují normy na zabezpečovací zařízení ²⁾. Potom musí být krbová vložka vybavena řádně dimenzovaným pojistným ventilem a soustava expanzní nádobou, nejčastěji membránovou. Jinak hrozí nebezpečí výbuchu některé části soustavy, čímž se ohrožují lidské životy. Toto si vždy neuvědomují jak montážní firmy, případně samouci, tak někdy i výrobci krbových vložek.

Před spalováním jakéhokoliv paliva, především dřeva, musí odborník stanovit parametry vzduchospalinové cesty, tj. průtokové množství spalovacího vzduchu a spalin, následně i průřez otvoru pro přívod spalovacího vzduchu a průřez komínu pro odvod spalin.

Při výpočtech vzduchospalinové cesty je nutno si uvědomit, že:

1. na počátku spalování dřeva vzniká tepelný výkon vyšší než jmenovitý, takže je vyšší i průtok spalovacího vzduchu a spalin,
2. většina krbů nemá řízené spalování, takže spaliny mají značný přebytek vzduchu, proto vyšší průtok spalovacího vzduchu a spalin vyžaduje větší průřezy vzduchospalinové cesty,
3. žádném případě nesmí být vzduchově propojena místnost s krbem s jinou místností; místnost s krbem musí mít samostatný přívod spalovacího vzduchu,
4. zvláště nešťastným řešením je propojení dvou místností, kde v jedné je umístěn plynový kotel typu B a ve druhé krb; potom je možné vzájemné přetahování spalovacího vzduchu a v krajním případě i spalin do některé místnosti.

5. Poznámka k tepelným soustavám a ke spotřebičům energií

Dříve než tato zařízení budou po montáži uvedena do provozu, musí mít vypracovanou provozní dokumentaci o předepsaném obsahu ³⁾. Tuto dokumentaci musí zajistit dodavatel díla např. u projektanta díla, a to na zvláštní objednávku. U většiny dokončených děl, ale tuto dokumentaci postrádáme.

¹⁾ TPG 704 01 "Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách".
²⁾ ČSN EN 12828 (2005) "Tepelné soustavy v budovách - Navrhování teplovodních tepelných soustav".
³⁾ ČSN EN 12171 (2003) "Tepelné soustavy v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání soustav nevyžadujících kvalifikovanou obsluhu".

Lektorský posudek

Zpracovaný článek je velmi aktuální a to zvláště v době, kdy převládají snahy všude docílit výměny klasických oken za okna těsná. Tento jev se ještě posílí vyhlášenou akcí „Zelená úsporám“.

Článek velmi přehledně rozebírá celou problematiku a zastává skutečnost, že s přívodem vzduchu pro provoz plynových spotřebičů při existenci těsných oken nelze počítat s jejich provzdušností a ani že nelze bezpečně počítat s přívodem vzduchu z vedlejší místnosti a to přes spáry v propojovacích dveřích. Velmi účelné je i uvedení možného současného provozu některých spotřebičů v jedné místnosti.

V bodě 4 uvedeného článku jsou uvedeny možnosti přívodu spalovacího vzduchu ke krbům. Zde je velmi striktně a přehledně stanovena možnost přívodu vzduchu do místností krbem vybavených a rovněž jsou zde rozebrány a vysvětleny fáze provozu uvedeného spotřebiče (krbu). Zde je velmi účelné připomenutí existence tzv. „provozní“ dokumentace.

Uvedený článek považuji za velice aktuální a velmi doporučuji, aby jeho body byly zapracovány do předpisů a respektovány při projekci, montáži a provozu.

Doc. Ing. Karel Papež, CSc.