Na nehodách v objektech se kromě vlastního odběrného zařízení podílí i tzv. plynárenské zařízení, zejména úniky plynů z distribučních nízkotlakých a středotlakých plynovodů a tím toto riziko vzniká i pro objekty nepřipojené na plyn.

Bytové domy obsahují velké množství technických zařízení, která vyžadují pravidelné kontroly. Článek shrnuje požadavky legislativy a technických norem na prohlídky elektrických, tlakových a plynových zařízení, výtahů, požárně bezpečnostních zařízení a komínů.

Novela poměrně zásadním způsobem mění nazírání na energetickou náročnost budov. V textu jsou popsány základní změny a rozšíření základních pojmů, které vychází z naléhavé potřeby definovat pojmy, s nimiž se dále v zákoně pracuje.

Úplný přehled vybraných platných norem z oblasti technických zařízení budov. Seznam obsahuje přibližně 20 tis. položek a byl aktualizován k 1.3.2006.

Odkaz na českou technickou normu v právním předpisu nezpůsobuje vždy právní povinnost řídit se všemi ustanoveními české technické normy, na kterou je v právním předpisu odkazováno. Vždy je nutno v daném právním předpisu zkoumat, jaký význam má ustanovení, v němž je odkaz na českou technickou normu.

České technické normy mohou být vypracovány všude tam, kde je potřebné stanovit pravidla správné a uznávané praxe oboru, oblasti nebo profese a kde tato pravidla nejsou dostatečně vymezena právními předpisy. Jaké je ale jejich postavení ve vztahu k právnímu řádu?

Co znamená pojem česká technická norma, harmonizovaná česká technická norma a jak jsou vytvářeny a vydávány normy v České republice? A jak je to s pořizováním kopií norem?

Autor v odpovědích na dotazy čtenářů upozorňuje na předpisy platné v současné době, týkající se autorizace inženýrů a techniků a její uplatnění ve stavební činnosti. Jde o legislativní vymezení pravomocí a povinností autorizovaných inženýrů a techniků.

Tento článek je čtvrtou částí výběru informací z přednášek, které zazněly na cyklu firemních seminářů Protherm 2006. Tato část je věnována důležitým informacím k připravované směrnici 2002/91/EC o energetické náročnosti budov.

Naše republika patří ke státům s velkými zásobami hnědého uhlí. I když údaje OSN o zásobách našeho hnědého uhlí a lignitů uváděly koncem 90. let 20. století hodnotu 3,5 Gtmp (tun měrného paliva) [1], tedy výrazně nižší, než byla hodnota 7,73 Gtmp, kterou udávaly koncem 70. let, neznamená to, že hnědé uhlí nebude mít významnou roli v palivové a energetické základně ČR po dobu minimálně 50 let.

Článek je výběrem informací z přednášek, které byly předneseny na cyklu odborných seminářů Protherm 2006. První část je věnována přehledu novinek v legislativě se zaměřením na vytápění.

Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb.

Tímto příspěvkem se autor snaží navázat na sérii článků "Nová legislativa v oblasti zásobování teplem", které byly publikovány v časopise Český instalatér na pokračování v roce 2002.