Novela vodního zákona a zvyšování vodného a stočného

Odlehčovací komory mají bezpečnostní funkci při srážkách, kdy se kanalizace náhle zaplní dešťovou vodou. Část z ní je proto komorou přesměrována do řeky či jiného toku. V Česku jich funguje 6,5 tisíce, novela dopadne zhruba na polovinu z nich. Novela z povinnosti vyjímá odlehčovací komory, které jsou součástí kanalizace, a vztahuje se pouze na ty, které jsou propojené s čističkou odpadních vod. Stokové komory přitom získaly odklad z nových povinností.
„Na odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor nebylo dosud podle vodního zákona nutné mít povolení, bylo tedy možné tuto odpadní vodu vypustit bez zjišťování její kvality a množství přímo do povrchových vod. Tím dochází ke znečišťování řek a dalších vodních toků splašky zdomácností, ale i odpadními vodami z průmyslu a zemědělství,“ vysvětluje Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
Povolení by měli provozovatelé získat na základě různých parametrů, třeba kolik vody jimi proteče a jakými látkami je znečištěná. Odlehčovací komory samy o sobě však žádnými měřiči nedisponují. A zde je jádro problému a diskusí: podle SOVAKu bude velmi složité je instalovat a stavební úpravy si podle SOVAK vyžádají až miliardové investice.¹⁾

Reakce MŽP ČR na vzniklou situaci

Provozovatelé vodovodů a kanalizací se zřejmě opět chystají bezdůvodně zdražovat vodné a stočné, takže si důvody potřebují vymýšlet. Tentokrát se předmětem jejich demagogie staly zcela nevyčištěné odpadní vody. Ty smíchané s dešťovou vodou dnes legálně vypouštějí před čistírnami odpadních vod přes odlehčovací komory rovnou do vodních toků. Tyto vody na čistírně odpadních vod nečistí (protože nemusí), takže zatím inkasují vyšší zisky na úkor kvality vody našich toků.

Ministerstvo monitoringem vyplývajícím z novely potřebuje zmapovat zdroje znečištění vod

Novela vodního zákona, kterou poslanci schválili letos v létě, neznamená v tuto chvíli nic jiného, než povinnost vodohospodářů monitorovat množství této znečištěné vody ze záchodů, z umyvadel, ale i z průmyslových podniků, která nám teče přímo do našich řek. Tam pak znečištěná voda znamená pro nás všechny hrozbu alergií nebo sinice v koupacích vodách a přináší další související problémy. Novelou požadovaný monitoring množství i kvality těchto vod v odlehčovacích komorách představuje náklady zcela minimální a bude se v plném rozsahu týkat pouze asi 130 největších ČOV v ČR.

Ministerstvo monitoringem vyplývajícím z novely potřebuje zmapovat zdroje znečištění vod, aby mohlo stanovit optimální opatření ke zlepšení. Teprve poté, co budou známy objemy a kvalita vypouštěných vod z odlehčovacích komor do vodních toků, stát bude přijímat opatření (legislativní či jiná). V tuto chvíli jsou však jakékoliv hrozby ze strany provozovatelů zcela liché a neadekvátní a považujeme je za snahu SOVAK schovat své vyšší zisky za novou legislativu. Provozovatelé vždy hledají jakékoliv sebemenší záminky ke zdražení vody a důvody se samozřejmě snaží svalovat na jiné.

Difuzní zdroje znečištění

Nečištěné odpadní vody vypouštěné jakýmkoliv způsobem z jednotné kanalizace, tedy i z odlehčovacích komor, jsou v současné době zásadním tzv. difuzním zdrojem znečištění povrchových vod. Difuzní zdroj znečištění je charakterizován znečištěním, jež je vypouštěno z konkrétního místa, ale není známa velikost vypouštěného znečištění, ani nedochází k účinné regulaci vypouštěného znečištění. Vliv znečištění je až následně pozorován na zhoršené nebo nelepšící se kvalitě vodního útvaru, a to i přes postupně se zlepšující kvalitu vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Je proto nanejvýš potřebné, aby existující vypouštění nečištěných odpadních vod byla známa, bylo sledováno množství znečištění, jež je z nich vypouštěno a na základě toho byla přijímána opatření k eliminaci vlivu difuzních zdrojů znečištění na povrchové vody.

V prvním kroku jde především o zjištění stavu, tedy o monitoring množství odpadní vody, která namísto na ČOV, skončí ve vodním toku a také o parametry odpadních vod.

Cena monitoringu

Odmítáme tvrzení vodohospodářů, že novela zákona způsobí takové navýšení nákladů na provoz kanalizace, které by mohlo viditelně, tedy nad rámec běžné meziroční fluktuace cen stočného, navýšit cenu stočného. Provozní náklady monitoringu jsou stejně jako u stávajícího monitoringu odpadních vod vypouštěných z ČOV v porovnání s ostatními náklady, z nichž je kalkulována cena stočného, zcela minimální, stejně jako případné investiční náklady spojené s výstavbou měrného zařízení.

Možné navýšení poplatků za vypouštění odpadních vod je omezeno tím, že nedošlo ke změně poplatků a zůstává zachována nepatrná sazba 0.1 Kč/ m³ vypuštěné odpadní vody (místo navrhovaných až 10 Kč). Všechna odlehčení spadající pod výjimku tj. naprostá většina odlehčovacích komor na kanalizaci má navíc až do roku 2023 výjimku ze zpoplatnění.

MŽP navíc z vybraných poplatků poskytuje dlouhodobě dotace do vodohospodářského sektoru. Přesto, že v minulých 10 letech nedošlo v právních předpisech souvisejících s ochranou vod garantovaných MŽP, k žádnému zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod, na který by bylo nutné reagovat zvýšenými investicemi ze strany vlastníků a provozovatelů kanalizace, došlo k nárůstu stočného o desítky procent.

Z toho vyplývá, že pokud v minulých letech vodohospodáři zvyšovali stočné, nebylo to z důvodů změny legislativy. Ta ani v tomto případě nevyvolá žádné vysoké náklady. Upozorňujeme, že v některých českých městech, kterým není kvalita povrchových vod lhostejná, je praxe minimalizace množství vypouštěných nečištěných odpadních vod z odlehčovacích komor během srážkových událostí zavedená a vyzkoušená. ²⁾

S cenou se nic stát nemusí, ale může. Realita je s otazníkem.

Začne platit zákon, který vyžaduje měření nevyčištěné odpadní vody tekoucí do řek. Vypadá to rozumně – s vodou je pro její nedostatek problém a mít data je přece užitečné. Ale dle nového zákona se odpadní vodou stane i voda, která za odpadní vodu dosud považována nebyla.
“Nejednalo o vládní návrh úpravy zákona, který by prošel klasickým procesem včetně posouzení dopadů navrhované regulace, ale o poslaneckou iniciativu,” odpověděl na dotaz, jak nová legislativa ovlivní výši stočného, mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Rozum končí a skrytý záměr prosadit zájmy soukromých firem začíná, pokud pochopíte, k čemu toto měření má sloužit. Zákon je schválen tak, že umožňuje dvojí výklad. S cenou se nic stát nemusí, ale může, a pokud se stane, tak stočné v dalších letech může podražit o desítky procent. Vše záleží na tom, jak si prodejci vody výkladu nového zákona vyloží? O tom, že si ho koncerny v rolích provozovatelů vyloží po svém - jdeme si pro zisk, protože ovládáme monopol vody a zákon to umožňuje – snad nikdo soudný nepochybuje a vyjádření vedení lobbisticko-vodárenského sdružení SOVAK naznačuje mnohé.
Nadační fond PRAVDA O VODĚ klade logickou otázku: Kdo byl ten osvícený, který vidí to, co nevidí ministerstva a proto přichází s úpravou zákona, která “chybné” věci napravuje anebo je to spíš Trojský kůň, který využil “politického chaosu” ve sněmovně, k prosazení další “solární” legislativy, tentokrát ve vodárenství?
"Budeme rádi, pokud se budeme mýlit, ale máme důvodnou obavu, že lidé zaplatí nejen náklady, o kterých hovoří pan Vlasák, ale k tomu i ziskovou marži provozovatelů, kterou si logicky ke všemu přičtou. V případě koncernů skončí téměř s jistotou v zahraničí. Nebo z části v odměnách lobbistů?", uvádí nadační fond PRAVDA O VODĚ v obsáhlém článku k této tématice. ³⁾

Zdroje:
¹⁾ Zmatky při přípravě vodního zákona
²⁾ Tisková zpráva MŽP ČR Žádné zvyšování vodného a stočného není nutné, aneb demagogie SOVAK pokračuje
³⁾ Válka s mloky ve sněmovně? Zákon zpoplatní lidem dešťovou vodu a to zvýší cenu stočného