Druhý díl uvádí výpočtový postup a příklad návrhu velikosti akumulačního zásobníku pro konkrétní projekt rodinného domu o tepelné ztrátě 20 kW. Článek je určen pro odborníky.
Daleko nejrozšířenějším způsobem je využívána sluneční energie, která je díky fotosyntéze chemicky vázaná v biomase. Na tepelnou (a následně též elektrickou) energii ji lze přeměnit přímým spalováním či biochemickou přeměnou na bioplyn a alternativní motorová paliva. Především spalování biomasy je nejstarší metodou získávání tepla.
Následující článek slouží jako popis kombinovaného zdroje tepla - v tomto případě funkčního propojení kogenerační jednotky a tepelného čerpadla, který umožňuje v topném systému zpětné využití tepla odpadní vody. Článek je doplněním I. dílu článku Ekonomické úspory - Energie budoucnosti (I).
Horniny svrchní části zemské kůry představují významný tepelný akumulátor slunečního záření. Podle Oklahoma State University činí podíl slunečního záření na akumulaci tepla v podpovrchových horninách 97 - 98%, zbytek připadá na vnitřní zdroje Země. Horninovými zdroji tepla se zabývá následující díl seriálu.
Účinnost výroby tepla pomocí tepelného čerpadla udává jeho tzv. topný faktor (Coefficient Of Performance). O něm bylo na tomto portále řečeno již mnohé, vzpomeňme na úspěšný seriál "Jak je to vlastně s topným faktorem?", přesto ho nelze ani v tomto seriálu opomenout.
Recenzovaný Nový seriál o tepelných čerpadlech přináší ve svém úvodu ucelený pohled na problematiku u nás již obecně známou a popsanou. Ve své druhé části je pak zaměřen na méně publikované dimenzování vrtů do horninového masívu. Tématem prvního dílu je základní otázka - Proč vytápět pomocí tepelných čerpadel?