Nová německá technická norma DIN EN 1717, která je až na národní dodatek prakticky shodná s platnou českou normou ČSN EN 1717, je porovnávána se starší, ale i u nás známou a v minulosti běžně používanou normou DIN 1988.
Česká technická norma Plynové kotelny z 23.7.1985 patří k těm normám, které jsou pro praxi velice potřebné. Bohužel úroveň jejich textů neodpovídá nejen současnému právnímu stavu, ale ani současnému poznání a stavu techniky. Oproti předchozímu znění byla upřesněna terminologie, doplněny odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu plynových kotelen, poznatků techniky a systémů k zajištění bezpečného provozu plynových kotelen.
Kondenzační kotle na bázi kondenzujících vodních par s vysokým stupněm účinnosti - v porovnání s konvenčním principem spalování plynu - mají řadu předností a dosahují vynikajícího komfortu přípravy a dodávky teplé vody. Ani v této oblasti se však vývoj nezastavil. Jedním z důkazů je kompaktní stacionární jednotka plynového kondenzačního kotle s vrstveným zásobníkem teplé vody, kterou firma Junkers uvádí na trh pod názvem Cerasmartmodul.
Pro letošní veletrh Aqua-therm Praha si firma Gruppo Imar připravila "zásadní" novinku v oboru plynových kotlů. Ceramic Compact je novinkou v oboru kotlů určených pro rodinné domky. Navazuje na kotle řady CSP SYSTÉM s hořákem PREMIX, které firma Gruppo Imar uvedla na trh již v roce 1988 a do Česka je prvně dovezla již v roce 1991.
Tepelná čerpadla nové koncepce "vzduch-voda" TCLM Komplet jsou dodávána jako kompletně smontovaný bivalentní zdroj, jak po stránce strojní, tak po stránce elektrických zařízení a řídicího systému. Jsou dodávána v jediném provedení jak pro práci s velkoplošnými radiátory, tak pro práci s podlahovým vytápěním.
S požadavkem na vytápění se setkáváme u každé stavby, rodinného domu nebo průmyslového objektu. Se vzrůstajícími nároky na komfort bydlení se řeší požadavky na chlazení – klimatizování také u rodinných domů a s ohledem na kvalitu bydlení by se mělo řešit i odpovídající větrání. Každý investor či uživatel objektu má zájem platit co nejméně za provozní náklady a samozřejmě porovnává i vstupní investici do celého systému.
V současné době se při projektování teplovodních plynových kotelen o tepelných výkonech v rozsahu 100 až 400 kW nejčastěji navrhují nízkoteplotní kotle. Příspěvek se týká řešení řízení kotelen, které pracují jednak do vytápěcích soustav s konstantním odporem, jednak do vytápěcích soustav s proměnným odporem. Rovněž je zahrnuta varianta se zásobníkovým ohřevem vody.
Během vytápění v kotlích na pevná paliva může dojít při poruše nebo chybné obsluze k přetopení kotle a následně k poškození otopného systému. Aby k tomu nedocházelo, začali všichni výrobci ke kotlům na tato paliva, vyráběným v roce 2003, nově dodávat tzv. dochlazovací smyčky, které slouží jako pojistný výměník tepla pro odvádění přebytečného tepla a zajišťují nepřekročení teploty topné vody v kotli nad hodnotu 110°C.
Porovnání způsobů akumulace tepelné energie z hlediska rozměrů zásobníku, ceny akumulační látky a ztráty energie v průběhu akumulace. Srovnávány jsou čtyři principy akumulace tepla popsané v předchozím článku. Z hlediska ceny pracovní látky mohou být zajímavé některé hygroskopické materiály. Z hlediska objemu a ceny akumulátoru se jeví perspektivní chemická absorpce vlhkosti. Výzkum v této oblasti je však teprve v počátcích.