Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhláška 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů. Tato vyhláška spolu se zákonem 177/2006 Sb. o hospodaření energií, vyhláškou č. 148/2007 o energetické náročnosti budov a vyhláškou 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů implementují do české legislativy směrnici EU 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.
V současnosti je trendem použití lehkých stavebních materiálů jak pro vnitřní tak i vnější konstrukce. Místnosti, jejichž obvodové konstrukce jsou vytvořeny z lehkých materiálů, často nesplňují požadavky na tepelnou stabilitu v letním období. Zvýšení tepelně akumulačních schopností stavebních materiálů má velký vliv na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí.
Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.
Upozornění na zásadní změny novely zákona 406/2000 Sb, která se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Kdo bude oprávněn provádět povinné kontroly kotlů a v jakém rozsahu? Jakého cíle chce stát novelou dosáhnout? Článek je určen odborné veřejnosti, důležité informace zde naleznou i budoucí investoři, aby získali povědomí, kdo bude státem požadované kontroly a průkazy ENB provádět a v jakém rozsahu.
Tento článek je přehledem evropských, jihoamerických a severoamerických norem určených pro návrh klimatizace operačních sálů. V článku jsou porovnány dílčí mikroklimatické parametry požadované jednotlivými normami s ohledem na typ chirurgické operace a zvolený klimatizační systém. Dále jsou tyto parametry diskutovány ve vtahu k problematice kontroly šíření infekce.
Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.
Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.
Článek se zabývá ověřením potřebných výkonů zdroje chladu pro klimatizační zařízení velmi rozsáhlé, nově stavěné administrativní budovy v Praze. Cílem energetické studie je najít optimální režim provozu, který využije akumulační schopnosti budovy, dovolí snížit nominální výkon zdroje chladu a tím snížit spotřebu energie pro chlazení.
Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.
Plnění požadavků EU ve vztahu k prosazování politiky úspor energie a implementace směrnice o energetické náročnost budov (ENB) do naší legislativy padá u nás především na hlavu ředitele odboru ekologické energetiky MPO, pana Ing. Ladislava Pazdery. Tohoto tématu se týká i první část našeho rozhovoru.
S rozmachem do nového roku se pustili němečtí pořadatelé veletrhu Chillventa, který se bude konat od 15. do 17. října 2008 ve veletržním centru Norimberk. Ten je na dobré cestě stát se jedním z hlavních mezinárodních specializovaných veletrhů odvětví chlazení, klimatizace a tepelných čerpadel.
Moderní topné systémy jsou schopny pracovat ve velké škále výkonů a jsou schopny se velmi rychle přizpůsobovat novým požadavkům na právě potřebný výkon. V souvislosti s tím je stále více kladen důraz na rychlé a spolehlivé regulační prvky, které zvládnou zpracovat regulační procesy v požadovaném čase a požadované kvalitě.
Moderní topné systémy jsou schopny pracovat ve velké škále výkonů a jsou schopny se velmi rychle přizpůsobovat novým požadavkům na právě potřebný výkon. V souvislosti s tím je stále více kladen důraz na rychlé a spolehlivé regulační prvky, které zvládnou zpracovat regulační procesy v požadovaném čase a požadované kvalitě.