Kapilární rohože v praktických aplikacích

ÚVOD

Nízká stavební výška konstrukce s kapilárním systémem umožňuje široké využití pro novostavby i rekonstrukce budov. Autor popisuje různé možnosti využití kapilárních rohoží v praktických aplikacích a uvádí příklady realizací.

Kapilární rohože jsou tvořeny sítí tenkých plastových trubiček z polypropylenu (vnější Ø cca 3,5 mm), do nichž je rozváděna chladicí nebo otopná voda. Mezi jednotlivými kapilárami je poměrně krátká vzdálenost, což ve spojení s malým teplotním spádem způsobí prakticky rovnoměrné rozložení povrchové teploty. Nejčastěji se rohože umisťují pod omítku na strop, ale mohou být umístěny i na stěnách místnosti. V některých aplikacích je možné jejich umístění i v podhledové konstrukci, či v podlaze. Díky malým rozměrům kapilárních trubiček je tloušťka omítky přijatelných 10 až 15 mm, což umožňuje poměrně rychlou reakci celého systému na změnu okrajových podmínek.

Kapilární rohože je možné vyrábět prakticky v libovolných rozměrech, přesně dle objednávky na konkrétní zakázku. Na stavbu jsou kapilární rohože dodávány jako celky připravené pro montáž na konstrukci stěny, podlahy nebo stropu.

Materiál kapilárních rohoží

Kapilární rohože jsou nejčastěji vyrobeny z polypropylenu PP-R (random kopolymer), jehož vlastnosti umožňují vytvořit flexibilní výrobky s dlouhou životností. Mezi základní kladné vlastnosti polypropylenu patří [5]

• dlouhá životnost (až 50 let),
• hygienická nezávadnost,
• odolnost proti korozi, chemikáliím a zarůstání,
• nízká objemová hmotnost,
• vysoká ohebnost,
• snadná a rychlá montáž,
• nízké tlakové ztráty třením.

Mezi jeho nevýhody pak

• menší pevnost v porovnání s kovy,
• malá odolnost vůči vyšším teplotám (do 65 °C),
• malá odolnost vůči mechanickému poškození,
• nebezpečí pronikání difusního kyslíku do teplonosné látky.

A právě z důvodu nebezpečí kyslíkové difuse musí být i ostatní rozvody umístěny v okruhu společně s kapilárními rohožemi zhotovenými z materiálů nepodléhající korozi, tedy opět nejlépe z plastů, mosazi nebo mědi. Okruh s kapilárními rohožemi se proto od primárního okruhu zdroje tepla odděluje deskovým výměníkem.

Typy kapilárních rohoží

Na obr. 1 jsou zobrazeny různé typy kapilárních rohoží. Na obr. 1a) je rohož typu G, která má rozváděcí a sběrné potrubí na protilehlých stranách. Tento typ rohože je vyráběn i na našem území. Obr. 1b) až 1d) znázorňují rohože typu S a U, jež mají rozdělovací a sběrné potrubí na téže straně.

Obr. 1e) znázorňuje prefabrikovaný panel, v němž je umístěna kapilární rohož typu G s 30 mm vrstvou izolace. Rozměry vyráběných kapilárních rohoží, dostupných na našem trhu, jsou uvedeny v tab. 1. Uvedené rozměry jsou platné pro tlaky do 400 kPa. Pro vyšší provozní tlaky se vyrábějí rohože s rozměry d = 4,5 x 0,8 mm a D = 20 x 3,4 mm.

Obr. 1 Základní typy kapilárních rohoží
(po kliknutí se obrázek zvětší)

Typ rohože		Ø d	Ø D	a	B	L
		[mm]
a)	Typ G	3,35 x 0,5	20 x 2	10, 20, 30	160 až 1200	600 až 6000
b)	Typ S	3,35 x 0,5	20 x 2	10	170 až 1200	750 až 6000
c)	Typ U	3,35 x 0,5	20 x 2	10	160 až1200	600 až 2000
d)	Typ S	3,35 x 0,5	20 x 2	15, 20, 30	170 až 1190	750 až 6000
e)	Prefabrikovaný panel	3,35 x 0,5	20 x 2	10	600	1500, 2000

Tab. 1 Orientační rozměry kapilárních rohoží

Výkony kapilárních rohoží

Jak již bylo dříve popsáno např. v literatuře [6] kapilárním systémem lze odvádět pouze citelnou tepelnou zátěž. Zatímco u chlazení je teplota vstupní vody omezena rizikem kondenzace na stěnách, u vytápění je omezující podmínkou asymetrie radiační teploty. Maximální provozní teplota systému s kapilárními rohožemi vyrobeného z polypropylenu je 65 °C. Běžně se teplota otopné vody například pro podlahové vytápění pohybuje okolo 40 °C, tak aby nebyla překročena maximální přípustná povrchová teplota 29 °C. V případě použití systému pro chlazení se teplota přívodní vody t_w1 volí ≥ 16 °C, z důvodu zabránění kondenzace vodních par obsažených ve vzduchu na stěnách místnosti. Teplotní rozdíl odváděné a přiváděné vody bývá 2 až 4 K.

Výkon kapilárních rohoží závisí na uspořádání stavební konstrukce, což bylo naznačeno např. v literatuře [7]. Na obr. 2a jsou znázorněny teoreticky stanovené chladicí a tepelné výkony [8] pro konkrétní stavební konstrukci s kapilárními rohožemi. Pro porovnání výkonů byla zkoumána zděná stavební konstrukce s vnitřní izolací (XPS) 30 mm na níž byla umístěna rohož s omítkou tloušťky 10 mm.

Obr. 2a prezentuje porovnání výkonů chladicího stropu s kapilárními rohožemi, pro různé rozteče kapilár a = 10, 20 a 30 mm. Z grafu je zřejmé, že rozteč kapilár má na celkový výkon rohoží pouze minimální vliv. Na obr. 2b je pak znázorněno obecné porovnání měrných výkonů pro různě orientované chladicí a otopné plochy v závislosti na absolutním rozdílu teploty vzduchu a povrchové teploty (t_a - t_p).

a)

b)

Obr. 2a, b Porovnání výkonů různých chladicích a otopných ploch

Instalace kapilárních rohoží

Kapilární rohože je možné umístit prakticky na libovolnou stěnu místnosti, a to hned několika způsoby. Nejčastěji se kapilární rohože umisťují přímo na stěnu nebo na sádrokarton pod omítku (obr. 3). Volba příslušných stěn by měla odpovídat architektonickému návrhu prostoru (nebezpečí zastavění nábytkem, umístění svítidel apod.). Před vlastní pokládkou rohoží se na stěny místnosti umístí nejprve tepelná izolace. Při kladení izolačních desek je nutné vytvořit drážky pro zabudování rozváděcího a sběrného potrubí. Pokud jsou izolační desky připraveny jako podklad pro omítku, je možné začít s pokládkou kapilárních rohoží.

Rohože se nejprve rozmístí na stěny dle plánu pokládky a připevní se ke stěně. Takto připevněné kapilární rohože se mezi sebou spojí polyfuzním svařováním. Po připojení potrubí na zdroj tepla/chladu je ještě nutné provést tlakovou zkoušku. Po úspěšných tlakových zkouškách je možné nanést omítku o minimální tloušťce (zpravidla 10 mm). V případě, že dojde vlivem neopatrného zacházení k narušení některé z kapilár např. nežádoucím navrtáním, lze kapiláru částečně odkrýt a narušení zavařit.

Obr. 3 Kapilární rohože na stěně a na sádrokartonu připravené k omítnutí

Velmi častým způsobem instalace kapilárních rohoží, zejména v administrativních budovách, je použití kovových stropních kazet pro instalaci v podhledové konstrukci. Rohože jsou pak umístěny přímo na kazetě, popř. se mezi kazetu a rohož může umístit akustická izolace. Jak je patrno z tab. 1, široká paleta vyráběných rozměrů kapilárních rohoží umožňuje libovolný výběr rozměrů včetně standardního 600 x 600 mm (obr. 4).

Obr. 4 Příklady stropních kazet s kapilárními rohožemi

Méně častým způsobem aplikace kapilárních rohoží je jejich přímé zalití do monolitické železobetonové konstrukce stropu. Rohože se instalují již v době betonáže nosných konstrukcí, tak jak je to zobrazeno na obr. 5.

Obr. 5 Kapilární rohože zalité do betonové konstrukce

Zřídka používaným způsobem instalace kapilárních rohoží je i zavěšení na rastr pro sádrokarton (obr. 6). Rohože jsou tak položeny shora na sádrokartonovou desku pod tepelnou izolací stropu, případně střechy. Výhodou tohoto systému je především rychlá instalace. Sádrokarton nemusí obsahovat drážky pro sběrná potrubí, odpadá jakékoliv lepení a navíc takto uložený systém nevyžaduje zakrytí omítkou, což představuje finanční úspory. Nevýhodou tohoto uspořádání je však snížení topného i chladicího výkonu.

Obr. 6 Kapilární rohože zavěšené na rastr pro sádrokarton

PRAKTICKÉ APLIKACE

Kapilární systém je možné použít prakticky v jakékoliv budově. Nízká stavební výška konstrukce s kapilárním systémem (cca 4 cm vč. izolace) umožňuje široké využití pro novostavby i rekonstrukce budov. Nejčastější a nejvýhodnější se jeví využití kapilárních systémů, zejména pro nízkoenergetické rodinné domy, ale i pro bytové domy, či obecní stavby. Výhody kapilárních rohoží lze uplatnit např. při rekonstrukci historických objektů. V poslední době nacházejí uplatnění i v průmyslových aplikacích.

Chladicí stropy

Nejběžnější a nejčastější aplikací kapilárních rohoží je použití v administrativních budovách, kde slouží většinou jako chladicí stropy, ovšem mohou být využity i pro vytápění. Kanceláře administrativních budov jsou často vybaveny kazetovým sádrokartonovým podhledem a umístění rohoží přímo na stropní desku tak nepřipadá v úvahu. K tomuto účelu se používají již zmíněné kovové stropní kazety (obr. 4) v nichž jsou umístěny kapilární rohože. Aplikace stropních kazet v podhledové konstrukci je vidět na obr. 7.

Obr. 7 Stropní kazety v podhledové konstrukci

Podlahové a stěnové vytápění (chlazení)

Běžně se kapilární rohože používají pro podlahové vytápění nebo také pro stěnové vytápění, případně chlazení. Nízká stavební konstrukce podlahy s kapilární rohoží nachází uplatnění především při rekonstrukci rodinných domů (obr. 8), nic ovšem nebrání použití systému i v novostavbách.

Obr. 8 Aplikace kapilárních rohoží do podlahy

Celoplošný systém

Jednou z nejzajímavějších aplikací kapilárních rohoží je instalace celoplošného sytému v experimentálním nízkoenergetickém domě firmy Instaplast v Zápech [4] (užitný vzor č. 15516). Objekt je vybaven sálavým systémem s kapilárními rohožemi, které jsou umístěny prakticky na všech stěnách objektu, vč. podlahy a stropu (obr. 9). Velká teplosměnná plocha systému s kapilárními rohožemi společně s malou tepelnou ztrátou objektu (5,7 kW) umožňuje upravovat tepelný stav prostředí při střední teplotě teplonosné látky blízké teplotě vzduchu v prostoru, což vede k výrazným úsporám energie. Provoz systému je průběžně monitorován [4] a v objektu byl od února do srpna 2006 měřen tepelný stav prostředí, který byl podrobně popsán v příspěvku [6].

Obr. 9 Příklad instalace celoplošného systému

Průmyslové aplikace

Použití kapilárních rohoží v průmyslových budovách je poměrně výjimečné. Nároky na pohodu prostředí, a tím i tepelný komfort osob pracujících v průmyslu se stále zvyšují a vytápění či chlazení kapilárními rohožemi může být v tomto směru účinným prostředkem. Zejména použití v laboratořích či v lehkém průmyslu se jeví jako výhodné.

Využití odpadního tepla

V celé řadě průmyslových podniků nastává potřeba chladit výrobní technologické operace. K tomuto účelu se používají různé chladicí kapaliny na bázi emulzí či oleje. Vzniká-li při chlazení technologické operace odpadní teplo s nízkým potenciálem, je možné ho využít např. pro velkoplošné vytápění.

Konkrétní příklad využití odpadního tepla, které vzniká při technologické operaci je znám z průmyslového podniku v Zápech [4]. Při lisování plastů zde vzniká odpadní teplo ve formě zahřátého oleje o teplotě cca 30 °C. V okruhu oleje je zařazen deskový výměník, ve kterém se teplo přenáší do vodního okruhu. V sousední výrobní hale je nainstalován na stěnách a na stropě velkoplošný systém (stěny a strop) s kapilárními rohožemi o celkové ploše cca 1000 m². Teplota přívodní vody pro vytápění haly tak může být poměrně nízká. Teplota vratné vody je kolem 18 °C, což plně vyhovuje požadavku na chlazení technologické operace.

Laboratoře

Příkladem využití kapilárních rohoží v laboratořích je instalace ve výzkumném ústavu VÚGTK ve Zdibech. V laboratorních prostorách ústavu, které jsou umístěny částečně pod zemí, probíhá kalibrace přístrojů pro měření. Požadavkem provozovatele bylo udržovat ustálenou a rovnoměrnou teplotu vzduchu v prostoru. K tomuto účelu byl na strop laboratoře o půdorysných rozměrech 20 x 3,7 m instalován systém s kapilárními rohožemi.

Rekonstrukce

Kapilární rohože lze využívat i při rekonstrukci historických budov. Příkladem je zámek Tonkovice na Slovensku. Kapilární rohože jsou zde umístěny ve dvou patrech, zejména pak ve střešních místnostech, kde jsou šikmé stěny a zejména krovy. V prostorách je použit systém zavěšení nad sádrokarton (obr. 10). Celková plocha nainstalovaných rohoží v prostorách zámku je přibližně 350 m².

Obr. 10 Instalace kapilárních rohoží v podkroví historické budovy

Speciální aplikace

Důkazem, že kapilární rohože mohou najít široké uplatnění je instalace v Berlínské ZOO v pavilonu pro tučňáky (obr. 11). Kapilární rohože jsou zde umístěny na umělých stěnách k vytvoření "zdravého" prostředí. V tomto konkrétním případě se uplatnila zejména flexibilita systému.

Obr. 11 Příklad instalace kapilárních rohoží v prostorách Berlínské ZOO

ZDROJE TEPLA

Systém nízkoteplotního vytápění a vysokoteplotního chlazení kapilárními rohožemi umožňuje využití nízkopotenciálních zdrojů tepla, či alternativních zdrojů energie. Jedná se především o solární soustavy a soustavy s tepelným čerpadlem vzduch - voda, voda - voda (využití nízkopotenciálního tepla z vodních toků, podzemní voda) a země - voda (využívání tepla ze zemského polomasivu - zemní vrty, plošné zemní výměníky) s vysokým topným faktorem pro vytápění a chladicím faktorem pro chlazení. Využití kapilárních systémů ve spojení s alternativními nebo nízkopotenciálními zdroji tepla vede k udržení optimálního tepelného stavu prostředí bez vysokých nároků na spotřebu energie.

ZÁVĚR

Článek popisuje širokou škálu využití kapilárních rohoží. Cena za m² pokládky se sice pohybuje kolem 700 Kč, avšak v některých případech, zejména tam, kde systém slouží pro vytápění i chlazení, může být pořizovací cena systému i nižší než při použití běžných vytápěcích a klimatizačních zařízení. Ze stále rostoucí ceny energie se však dá předpokládat, že doba návratnosti investice se bude zkracovat. To je však věcí ekonomického hodnocení systému, což přesahuje rámec tohoto příspěvku.

Příspěvek byl napsán s podporou výzkumného záměru MSM 6840770011 Technika životního prostředí. Autor děkuje firmám zabývajících se výrobou a montáží kapilárních rohoží za poskytnuté informace. Příspěvek byl přednesen na konferenci Klimatizace a větrání 2008.

SEZNAM OZNAČENÍ

a - rozteč kapilár [mm]
B - šířka rohože [mm]
d - průměr kapiláry [mm]
D - průměr rozváděcího potrubí [mm]
L - délka rohože [mm]

Použité zdroje:

[1] Beka Capillary Tube Systems, Product Data Sheets Technical Information, 2006
[2] Radiant Cooling Corporation, Domovské stránky, Dostupné z: http://www.radiantcooling.org
[3] G-term Info Express, o. z. G-term, Hennlich Industrietechnik, č. 6, 2007. Dostupné z http://www.g-term.cz.
[4] Instaplast Praha a.s., Stránka firmy Instaplast - NERD, aktualizováno 19. 9. 2006. Dostupné z: http://www.nedum.cz.
[5] Matějíček, J. Plasty ve vytápění, Kapitola v knize Vytápění rodinných domků, str. 460 - 481, Nakladatelství T. Malina, Praha 1996.
[6] Zmrhal, V. Tepelné prostředí v prostoru s kapilárními rohožemi. In Vytápění, větrání, instalace, 2007, roč. 16, č. 1, s. 37 - 41.