logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Konference Izolace o nových normách a praxi

Foto: autor, SZÚZ
Foto: autor, SZÚZ

V rámci souběhu veletrhů FOR PASIV a FOR WOOD a akce STŘECHY-SOLAR-ŘEMESLO v areálu PVA EXPO PRAHA v pražských Letňanech se uskutečnila také tradiční konference IZOLACE. Přinesla celou řadu zajímavých momentů, příkladů z praxe i debat ohledně nových norem.

Reklama

Akce, která má za sebou bohatou pětadvacetiletou historii, opět zazářila dobře vybranými tématy i řečníky. Osmnáct vstupů expertů z České i Slovenské republiky lze shrnout jako ponaučení z projektů a realizací střech nejrůznějších tvarů, materiálů i způsobů pokrytí. Aktuálně jsou to především vegetační a mokřadní střechy či střechy zatížené fotovoltaickými panely.

Nová norma o vegetačních střechách

Program nemohl začít jinak, než připomenutím nové normy o vegetačních střechách ČSN 73 1901-4, která definuje specifické požadavky pro navrhování a konstrukci. Byla vydána Českou agenturou pro standardizaci (ČAS) v únoru letošního roku a měla by pomoci projektantům zajistit dlouhodobou bezpečnost a ekologickou udržitelnost vegetačních střech.

Tato norma je určena k použití společně s ČSN 73 1901-1 Základní ustanovení a přiměřeně s též s ČSN 73 1901-3 Střechy s povlakovými hydroizolacemi. ČSN 73 1901-4 je určena pro projektanty a zhotovitele pozemních staveb a současně i pro projektanty a zhotovitele sadových úprav, kam náleží navrhování a provádění vegetačního souvrství, to je vícefunkční vrstvy nebo souboru funkčních vrstev, které svými vlastnostmi a společným působením tvoří vhodné prostředí pro kořenění živých rostlin a trvalou existenci vegetace,“ uvedl ve svém příspěvku Lubomír Keim, spoluautor normy, a seznámil i s obsahem tří informativních příloh. Příloha A se týká výlučně vegetace, podmínky jejich umístění, výčet vhodných druhů rostlin, požadavky na sadbu a osivo, včetně způsobu založení vegetace. Příloha B se věnuje návrhu drenážní vrstvy umožňující dostatečně rychlý a efektivní odtok přebytečné vody k odvodňovacím zařízení. Příloha C je zaměřena na činnost, která je nezbytná pro trvale živou vegetaci, to je její řádnou a opakovanou údržbu odvislou od typu vegetační střechy.

Foto: autor, SZÚZ
Foto: autor, SZÚZ

Foto: autor, SZÚZ

Norma byla hojně připomínkována a komentována i mezi zahradníky a zahradními architekty. Její spoluautoři byli rovněž zástupci Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Důležité jsou v tomto směru hlavně nároky flóry, které se musejí započítat do statického posouzení střechy.

Z hlediska nosnosti střešní konstrukce se vždy uvažuje hmotnost celého souvrství včetně substrátu ve vodou nasyceném stavu. Existuje mnoho druhů a parametry i objemová hmotnost se od sebe mohou velmi výrazně lišit. U střešních substrátů je třeba uvažovat i se slehnutím, které se opět může v závislosti na zvoleném materiálu lišit a pohybuje se obvykle v rozpětí 10–25 %. Uvažuje-li se tedy, že výsledná mocnost vrstvy substrátu má být například 8 cm, je třeba kalkulovat výšku 8 cm + 10–25 % slehnutí, tedy 8,8–10 cm substrátu v kyprém stavu. Do hmotnosti zelené střechy pak vstupuje i hmotnost kačírkových obsypů, která je zpravidla vyšší než hmotnost střešních substrátů. To nemusí představovat problém u atik, pod kterými jsou obvodové stěny, ale může to hrát roli v místech větších rozponů nebo v místech umístění technologií, kde jsou větší kačírkové plochy,“ připomíná Pavel Dostal ze SZÚZ a odkazuje na metodiky svazu, které popisují různé možnosti aplikace vegetace na fasády, zdi a střechy.

Foto: autor, SZÚZ
Foto: autor, SZÚZ

Foto: autor, SZÚZ

Směrnice dle německé normy, pravidla CSS

Programová náplň konference sledovala samozřejmě i nadále nešvary na střechách, a to včetně problematických konstrukčních detailů. Zástupce slovenského Cechu strechárov Karol Plaštiak téma shrnul a představil novou směrnici pro ploché střechy s nosnou konstrukcí ze dřeva a v dřevostavbách, která čerpá z německé normy. „Trend těchto konstrukcí posiluje i v mnoha developerských projektech – a s tím se pojí i značné nesrovnalosti a poruchy. Poškozuje to dobré jméno celé skupiny plochých dřevěných střech a dřevostaveb,“ uvedl a poukázal na praktická doporučení podle norem D-A-CH a na příklady dobré praxe na západ od našich hranic, kde jsou tyto konstrukce zcela běžné a prakticky bezproblémové.

Doporučujeme zaměřit se především na bezpečné provedení větrané oddělené zábrany, které zaručí dlouhodobý provoz takovéto konstrukce. A pokud se technologie CLT zkombinuje s prefabrikovanou střešní hydroizolací, může to být velmi zajímavé, a to i přes drobnou nevýhodu větší robustnosti konstrukce, tedy i ceny, i vzhledem k minimalistickým trendům v moderní architektuře. Věříme, že eliminace konstrukčních chyb vlivem výše uvedených norem a směrnic zlepší povědomí o dřevostavbách (i běžných, kde se tyto konstrukce také používají) a podpoří výstavbu těchto konstrukcí,“ uvedl Karol Plaštiak s odkazem na Holzbau Deutschland Institut a Holzschutz Bauchliche Maßnahmen, kde je možné najít aktuální informace a německé normy.

Foto: autor, SZÚZ
Foto: autor, SZÚZ

Foto: autor, SZÚZ

Testování mokřadních střech a střech s fotovoltaikou

Velká pozornost byla na konferenci věnována poměrně novému fenoménu v oblasti střech, a tím jsou mokřadní střechy. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o jakousi variantu zelené střechy s vodním prvkem a několika dalšími benefity v oblasti tzv. modro-zelené architektury. Alena Vargová z Technické univerzity Košice ji popsala jako vhodnou modifikovanou variantu vegetační střechy pro tuzemské klimatické podmínky.

Po jednom roce provozu střecha dobře prosperuje a nedošlo k žádnému úbytku vegetace. Zároveň má pozitivní vliv na budovu i okolí – chrání vrstvy střechy a vytváří chladicí efekt, pohlcuje hluk, čistí vzduch a zvyšuje biodiverzitu,“ podotýká, ukazuje fotografie budovy firmy IZOLA Košice a seznamuje s projektem greenIZOLA, který se představil i na stránkách TZB-info. Je evidentní, že mokřadní střecha není zcela bezúdržbová, je třeba kontrolovat hladinu vody nebo odvádět vodu, odstraňovat nežádoucí vegetaci a v zimě vegetaci ořezávat.

Realizované mokřadní střechy vytvářejí prostor pro multidisciplinární propojení technických a přírodovědných oborů. Taková spolupráce je při vytváření prvků zelené infrastruktury žádoucí. Pomocí měření in situ je vhodné zkoumat mokřadní střechu z hlediska vhodnosti rostlinných druhů, vlivu mokřadu na stavební konstrukci, vlivu mokřadu na okolní prostředí, míry zachycování CO2, míry čištění šedé vody,“ dodává Alena Vargová a ukazuje i další realizace, například Wetland roof Israel.

Permanentním testováním procházejí i střechy zatížené fotovoltaikou. Tématu se věnovala většina přednášejících. Všichni připomněli novou (výše zmíněnou) normu, doporučili vhodné postupy, poradili, jak předcházet chybám a zopakovali základní rizika extrémně zatížených střech. Přestože už jsou technologie, materiály i montážní týmy na vysoké úrovni (nedoporučuje se nic dělat svépomocí; tým je složen z odborníků mnoha profesí – od zahradníků, přes elektrikáře, stavaře, statiky, architekty a urbanisty), je dobré si základní rizika extrémně zatížených střech stále znovu dokola opakovat. Patří sem prioritně dle slov přednášejících: „Vyšší zatížení souvrství střechy od hmotnosti provozních/vegetačních vrstev; změna kondenzačního režimu ve střeše; snižování tepelné ochrany střechy v čase; prorůstání kořenů u vegetačních střech; vyšší pravděpodobnost poškození hydroizolace při provádění dalších vrstev; nepřístupnost hydroizolace pro identifikaci poruch a opravy či problémy způsobené budoucí změnou užívání nebo provozu…“ Je patrné, že souhra více profesí bude u moderních střechařů více než nutná. Koordinaci pomáhají právě takovéto konference, takováto výsostná setkání profesionálů. Tak tedy znova za rok při 26. ročníku.

Pořadatelem konference IZOLACE je Expertní a projektová kancelář A.W.A.L.. Zde je možné najít i podrobnější informace k obsahu.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.