Tradiční brněnská sanační sympozia v netradičním postavení

Hlavní organizační tým tvoří Ondřej Anton a Věra Heřmánková z brněnské stavební fakulty. Konání a průběh konference označují v současné době za malý zázrak: „Pořádat odborné konference v době, kdy publikace na nich nepřináší akademickým pracovníkům body v systému hodnocení vědy a výzkumu a současně v době, kdy se vývoj v oborech, kterých se akce týkala, do jisté míry zpomalil, je dosti odvážné. A fakt, že se akce úspěšně uskutečnily a byly velmi kladně hodnoceny, je sám o sobě velmi pozitivní, ne-li přímo výjimečný,“ podotýkají.

Pestrá směsice přednášek ve dvou sálech

Spolupořadatelé konference jsou Sdružení pro sanace betonových konstrukcí (SSBK) a Asociace pro využití energetických produktů (ASVEP). V letošním roce se jednalo o 27. mezinárodní sympozium Sanace a 3. mezinárodní konferenci Popílky ve stavebnictví. Sympozium Sanace se koná každoročně a doprovází je buď konference Popílky ve stavebnictví (v letošním roce), nebo konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví (v příštím roce). Sympozium Sanace má vždy za cíl seznamovat odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky v oblasti sanací betonových konstrukcí. Letos to byly sanace a rekonstrukce objektů v kontextu památkové ochrany. Pořadatelé člení přednášky do tematických bloků, které pokrývají celý rozsah průběhu sanací, a to od přípravných prací a diagnostiky, přes průběh a realizaci sanace, až po nové sanační materiály a nové technologické postupy sanací.

Konference Popílky ve stavebnictví je zaměřena především na situaci v oblasti produkce a způsobu hodnocení vedlejších energetických produktů ve smyslu legislativy a orientaci k hodnocení výsledného výrobku. Letošní motto znělo: „Popílky a jejich využití ve 3. tisíciletí.“ Organizátoři uvádějí, že program si klade za cíl pokrýt celou problematiku vedlejších energetických produktů (VEP) a klade rovněž důraz na implementaci konceptu oběhové ekonomiky, kde je na vedlejší produkty nahlíženo jako na zdroj strategických surovin.

„Vzhledem k vývoji legislativních předpisů pro spalovací zařízení se konference dotýká i možných dopadů na kvalitu VEP v souvislosti s jejich plněním,“ dodává k tématu Ondřej Anton a zároveň oceňuje úsilí všech přednášejících u obou akcí daný koncept splnit: „Rádi bychom ocenili všechny, že jim stálo za to prezentovat výsledky své odborné činnosti na akci, která v současném systému hodnocení vědy a výzkumu v České republice nepřináší žádné body. Všichni přednášející zaslouží poděkování za to, že napomáhají provázání akademického prostředí i praxe, provázání základního a aplikovaného výzkumu a praktických realizací,“ uvedl za potlesku přítomných.

Od hokeje ke stavebnictví

Paradoxem letošního ročníku brněnských akcí bylo paralelní sledování hokejového mistrovství světa. Velmi často se v diskusích i v samotných přednáškách hledali příslušné paralely (prohrály jsme s ruským týmem). Přesto byla úroveň všech prezentovaných příspěvků velmi vysoká a pokud bychom měli přeci jenom někoho vyzdvihnout podle hodnocení účastníků, tak v oblasti sanací tradičně velkou pozornost získaly příspěvky, jejichž autorem či spoluautorem byl matador oboru doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc. (VUT Brno). Podnětem k diskusím nad přístupem k sanacím památkově chráněných objektů tentokrát vyzýval hlavně jeho příspěvek s názvem Opravy historických objektů z pozice statika a z hlediska památkové péče, který se na celou problematiku díval skutečně netradičním pohledem (příspěvek budeme v dohledné době publikovat).

Na konferenci Popílky ve stavebnictví byla vysoce hodnocena účastníky přednáška prof. Ing. Jiřího Zegzulky, CSc., z Vysoké školy báňské v Ostravě (budeme ji též v dohledné době publikovat). „Přednáška byla nabitá spoustou zajímavostí týkající se sypké hmoty. Profesor Zegzulka mluvil až skoro o převratu v osnovách učiva, kdy by mezi plynné, kapalné a pevné látky měly být zařazeny i sypké hmoty. Poutavou přednášku, která stojí jistě za zmínku, měl také Ing. Květoslav Rušar (VUT Brno), který zaujal posluchače tématem souvisejícím s rekonstrukcí a přestavbou mostů,“ hodnotí úroveň konference doktorandka VUT Brno Ing. Magdalena Kociánová a spontánně dodává: „Mohu říci, že debata byla zahájena již v rámci diskuzí příspěvků, které musely být mnohdy díky časové tísni utnuty a dopovězeny až v kuloárech. Mezi zúčastněnými se řešila především problematika, zajímavosti a předávání informací týkající se jednotlivých přednesů. Velice bouřlivé diskuze se vedly ohledně ekologie, hospodaření s energiemi a nakládání s odpady, při kterých dochází k velké produkci CO₂…“

Svůj názor na obě konference připojil také prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., ze slovenské stavebné fakulty (STU Bratislava) a předseda ZSBK (Združenie pre sanáciu betónových konštrukcií):

„Okrem kultúrneho a spoločenského programu ma zaujali aj viaceré prednášky. Patrí sem aj prezentácia pána doc. Bažanta o vytváraní nových otvorov v nosných stenách panelových objektov. Nedostupnosť výkresovej dokumentácie, na jednej strane a nereálne požiadavky majiteľov bytov na strane druhej predstavujú riziká pre budovy nielen z hľadiska medzných stavov používateľnosti, ale aj medzných stavov únosnosti. Našťastie panelové domy mali aj dobrých otcov, takže sa nám mnohé bez vážnejších porúch zachovali dodnes… V zborníku som si so záujmom prečítal príspevok Ing. Vaceka a doc. Kolíska z Kloknerovho ústavu ČVUT v Prahe na aktuálnu tému sanácie betónových konštrukcií parkovacích a garážových objektov. Prenikanie CHRL do betónu nosných konštrukcií predstavuje tikajúcu bombu pre všetkých majiteľov, resp. prevádzkovateľov týchto konštrukcií. Bohužiaľ si tento stav uvedomuje iba zopár odborníkov zaoberajúcich sa trvanlivosťou betónových stavieb v súvislosti s difúziou chloridov do betónu a akcelerovanou koróziou výstuže. Musím konštatovať, že rovnaký stav je aj na Slovensku. Z hľadiska trvanlivosti garáží je mimoriadne dôležitá úprava pojazdných plôch. Ak si uvedomíme priľnavosť vody k betónovému povrchu, výrobné tolerancie a priehyby stropov, potom v norme uvádzaný spád 0,5 % je absolútne nevyhovujúci. O to väčšiu pozornosť treba venovať ochranným náterovým systémom, ktoré by mali byť natoľko pružné aby prekryli trhliny a zabránili styku chloridových iónov s betónom… Majstrovstvá sveta v hokeji ma obrali o viacerých poslucháčov, keďže počas mojej prednášky prebiehal osudový zápas Česko – Rusko. O to viac si cením tých, ktorí mi boli napriek silnej konkurencií verní (napríklad predsedajúci sekcie a dámy z redakcie časopisu BETON TKS). „Kuloár“ (počas rautu) som presedel s prof. Hobstom pri ochutnávaní červeného vína a kulinárnych špecialít (tradične zvíťazil tatársky biftek). S dekanom brnenskej fakulty prof. Drochytkom sme prediskutovali úvodník v druhom čísle časopisu BETON TKS. Autor Ing. Števula sa kriticky vyjadruje k denitrifikácií spalín v priemyselných komínoch, pričom dochádza ku kontaminácií popolčeka. Tým sa vraj stáva nepoužiteľný ako prímes do betónu, čo bude mať ďalekosiahle ekologické následky. Téma iste zaujímavá pre širšiu diskusiu v odborných časopisoch a na konferenciách…“

Přidaná hodnota akce

Po našem vyřazení ze soutěže bylo mistrovství světa v hokeji již minimálně diskutovaným tématem. Diskuse se týkaly spíše budoucnosti v oboru, jak v oblasti sanací konstrukcí, tak zejména v oblasti využití vedlejších energetických produktů. Tématem byla jak současná i budoucí legislativa v oboru vedlejších energetických produktů, tak třeba praktické realizace sanací konstrukcí, jejich úroveň, závislost kvality a trvanlivosti v kontextu systému výběrových řízení, kde jediným rozhodovacím kritériem je cena a podobně. Prostě témata, která jsou v posledních letech evergreenem obou oborů. Součástí akce je tradičně také bohatý společenský program a předávání cen. A kdo byl v letošním roce oceněn, jaké byly ceny a kdo byl členem poroty a vědeckého výboru? V letošním roce se předsednictva obou pořádajících organizací, tedy Sdružení pro sanace betonových konstrukcí a Asociace pro využití vedlejších energetických produktů, rozhodla udělit ceny pro významné osobnosti v oborech. Významnou osobností v oboru sanací betonových konstrukcí se po zásluze stal ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., a ocenění Významná osobnost v oblasti využití vedlejších energetických produktů obdržel Ing. Pavel Donát z vedení společnosti ČEZ Energetické produkty. Obě tato vyznamenání lze považovat za zásadní uznání dlouholetých aktivit a významu obou laureátů v oceňovaných oborech. Obě ceny byly uděleny v rámci slavnostního společenského večera, kterým končil první den konání sympozia a konference.

A co nového pro nás chystají pořadatelé pro další ročník? „Musíme s hrdostí říct, že reakce a dojmy účastníků jsou zatím veskrze pozitivní. Kladně hodnotí jak odborný program obou akcí, tak průběh sympozia i konference. Zdá se, že to byly pro většinu účastníků plodně a příjemně strávené dva dny, ať už z pohledu získaných odborných informací, tak díky diskusím v kuloárech. Tyto reakce nám potvrdily, že i v dnešní době, která klasickým odborným konferencím příliš nepřeje, je možné přitáhnout a zaujmout odbornou veřejnost jak z praxe, tak z akademického prostředí. Pořádání příštích ročníků jak Sanací, tak Popílků bude záležet především na pořádajících sdruženích, tedy SSBK a ASVEP, ale domnívám se, že lze v nastaveném kursu dále pokračovat, vzhledem k jistému zpomalení vývoje v oborech se zvažuje delší periodicita, ale to ukáže čas, a také podrobné zhodnocení letošního ročníku. Nicméně se s optimismem těšíme se všemi na shledání v příštím roce 2018,“ uzavírají náš rozhovor Ing. Ondřej Anton, Ph.D., a Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., z brněnské stavební fakulty.