Sdílení energie: Důležité je správné rozdělení váhy spotřeby

Topná sezona 2024/2025 přinesla v oblasti spotřeby energií hned několik překvapení. Ukázala, že sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy není jen technologická novinka, ale i otázka chytré strategie. Jak fotovoltaika (FVE) mění pravidla a co čekat na trhu s energiemi?

Zatímco celorepubliková spotřeba energie začala po energetické krizi znovu růst, zákazníci s vlastní výrobou – zejména s fotovoltaikami – dál šetří. A právě ti, kteří energii sdílejí, zjišťují, že bez správného nastavení poměrů sdílení může část vyrobené elektřiny úplně ztratit smysl.

Boom fotovoltaik začíná ovlivňovat strukturu celého trhu

Zatímco v předchozích letech byla zima mírná a přispěla k relativně nízké spotřebě, chladnější měsíce v právě skončené topné sezoně prověřily, jak jsou domácnosti připravené. Teploty sice pomohly snížit celkovou spotřebu, v celorepublikovém měřítku v lednu a únoru však došlo k mírnému nárůstu. Paradoxně ale mezi zákazníky, kteří již v minulých letech přešli na úsporná opatření a fotovoltaiku, spotřeba klesla až o 9 %.

Přečtěte si také Meziroční porovnání otopných období Přejít na online výpočet

Přečtěte si také Výpočet denostupňů Přejít na online výpočet

„I přes celkově delší topnou sezonu 2024/2025 se u některých zákazníků podařilo udržet spotřebu nižší než tu minulou. Naplno se totiž projevil souhrnný efekt velkého množství nově instalovaných fotovoltaických elektráren z předchozích let a ukázalo se, jak výrazně dokážou ovlivnit spotřebu i bilanci celé elektrické distribuční sítě,“ uvádí Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice. Zákazníci, kteří už dva roky šetří a zároveň přešli na vlastní výrobu energie, přitom mají stále kam snižovat spotřebu, což je pozitivní signál pro celý trh.

Fotovoltaika mění pravidla – den je levnější než noc

Výrazně se změnilo fungování spotového trhu. Počet hodin se zápornými cenami elektřiny dramaticky roste – zatímco v roce 2023 jich bylo 134, v roce 2024 už to bylo 315 hodin. To je více než dvojnásobek. Spotřeba a výroba nejsou vždy v rovnováze – především kvůli nárazové výrobě z větru a slunce. Výsledkem jsou potom právě situace, kdy musí výrobce ještě platit za to, že dodává energii do distribuční sítě.

Ještě před pár lety byla denní špička (8.00–20.00) výrazně dražší než noční spotřeba. Dnes je to obráceně. Vlivem rozmachu solárních elektráren je ve dne často přebytek elektřiny, zatímco v noci, kdy slunce nesvítí, rostou ceny. Tento trend se projevuje stále výrazněji – noční cena v březnu 2025 byla vyšší než denní, což ještě v roce 2023 neplatilo.

Komunitní sdílení: Klíčem je promyšlené nastavení váhy odběrných míst

Právě ve chvílích přebytku se dostává ke slovu koncept komunitního sdílení energií. Jedna z mnoha praktických zkušeností z rodinného domu se solární elektrárnou ukazuje, že úspěch závisí na tom, jak si domácnosti nastaví váhy sdílení. A že chyba může znamenat, že vyrobená elektřina skončí zpět v síti – bez užitku ze sdílení.

Příkladem budiž majitel jednoho domu s roční spotřebou 11 MWh. Vlastní spotřebu má krytou z 80 % díky baterii a fotovoltaice. Přesto část vyrobené energie z FVE nebyla využita. Proto padlo logické rozhodnutí začít ji sdílet. Avšak kvůli nevhodnému rozdělení v systému pro komunitní sdílení elektřiny skončila velká část opět v síti.

Při rozdělování elektřiny „od boku“ přidělil vysoké podíly i na místa, která nebyla schopná přebytky v daný moment využít – například chatu s roční spotřebou jen 1 MWh nebo byt seniorů. Výsledkem bylo, že z nasdílených 500 kWh bylo reálně využito jen 290 kWh. Zbytek „odtekl“ do sítě – neefektivně, bez přínosu.

Sdílení ano, ale s rozvahou

Komunitní sdílení má potenciál zásadně změnit energetický trh a snížit náklady domácnostem. Ale jen pokud je správně nastavené.
„Nejde o to, jen ‚něco někam nasdílet‘ a nechat to být. Sdílení není jednorázová věc. Je to dynamický proces, který vyžaduje data a trochu přemýšlení. Ale výsledek za to stojí,“ sděluje Michal Kulig.

Rozdělení sdílení by mělo odpovídat reálné denní spotřebě ostatních míst – ideálně s přihlédnutím k tomu, kdo je doma přes den a může přebytky využít. Klíčové je rozumět spotřebě každého odběrného místa, sledovat data, vyhodnocovat průběh a váhy sdílení upravovat dynamicky v čase.

Z praktické zkušenosti jasně vyplývá, že největší efekt má sdílení tam, kde je nízká, ale rovnoměrná denní spotřeba – typicky u seniorů nebo domácností s malými dětmi, které jsou doma přes den. Naopak sdílení do vlastního domu, kde je baterie a vysoká vlastní spotřeba, často ztrácí smysl.

Co čekat dál? Přichází ETS2

Výhled na roky 2026 a 2027 z pohledu energií je zatím opatrně optimistický – analytici očekávají mírný pokles cen elektřiny i plynu. Na komoditní části ceny se očekává pokles, naopak regulované složky mohou mírně růst – především kvůli rostoucí potřebě spravovat síť v době nestabilních obnovitelných zdrojů energie.

Nejistotou zůstává zavedení ETS2 – tedy emisních povolenek i pro domácnosti od roku 2027. Ty sice povolenky nebudou platit přímo, ale jejich cenu započítají dodavatelé do ceny plynu. Zatím není jasné, jak přesně bude systém vypadat, kdo se do něj zapojí a jak výrazně ovlivní koncové ceny. Právě tato nejistota je i důvodem, proč dnes dodavatelé energií zpravidla uzavírají smlouvy na dodávky plynu jen do konce roku 2026 nebo bez pevné ceny na delší období.
„Z pohledu spotřebitele to znamená jediné – sledovat vývoj ETS2 se opravdu vyplatí. Může totiž zásadně ovlivnit to, kolik budeme platit nejen za plyn nebo elektřinu, ale třeba i za vytápění v domě, pokud bude závislé na fosilních palivech,“ uzavírá Michal Kulig.