Komentář: Hlavní příčinou energetické drahoty je německá Energiewende a evropský Green Deal

Jak jsou vysoké ceny elektřiny a plynu

Burzovní cena silové elektřiny v Německu láme rekordy. V pondělí 22. 8. cena vystoupala na 15,7 Kč/kWh. Za uplynulý rok je to nárůst z původní ceny 2,2 Kč/kWh o 648 %. (Zdroj kurzy.cz). Podobně narostla za poslední rok cena plynu z 0,86 Kč/kWh na 5,86 Kč/kWh, o 642 %. (Zdroj: kurzy.cz). Tedy cenové nárůsty historicky bezprecedentní.

Názorně to ukazuje i grafické vyjádření:

Jak se projeví burzovní ceny na konečné ceně elektřiny a plynu?

Pro další výpočty budeme uvažovat cenu 13,7 Kč/kWh – tedy z pátku 19. 8. 2022. Aktuální burzovní cenu 15,7 Kč/kWh za okamžitý výkyv. Konečná cena elektřiny se pak z této silové dá vypočítat například použitím výpočetní pomůcky TZB-info Kalkulátor cen energií.

Pro každý tarif je možné vygenerovat podíl jednotlivých složek na celkové ceně. Pro nejběžnější tarif D02d a spotřebu 1 800 kWh/rok je graf složení ceny:

Konečná cena elektřiny pak v tomto tarifu vychází na 21,32 Kč/kWh. Pro další dva nejběžnější tarify jsou pak ceny elektřiny a roční náklady v tabulce:

Pozn.: použité spotřeby domácností ve výpočtu:

U zemního plynu pak pro spotřebu 20 000 kWh/rok (běžný, průměrně úsporný dům) pak pro burzovní cenu 5,86 Kč/kWh vychází konečná cena 7,52 Kč/kWh a roční náklady 150 400 Kč.

To jsou ceny naprosto šokující. Lze to ukázat dosazením do TZB-info výpočtu Porovnání nákladů na vytápění za předpokladu, že ponecháme stávající ceny dalších dvou nejběžnějších zdrojů (dřevní pelety, palivové dřevo). Za těchto předpokladů dostáváme pro poměrně hospodárný rodinný dům s tepelnou ztrátou 7 kW graf ročních provozních nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii v této podobě:

Ceny zadané do porovnání:
Elektřina:
D02d VT (vysoký tarif 21 Kč/kWh)
D57d VT (vysoký tarif 19 Kč/kWh)
NT (nízký tarif 18 Kč/kWh)
Plyn:
7,52 Kč/kWh

Je to samozřejmě fiktivní porovnání. Ceny dřevních pelet a palivového dřeva asi nezůstanou na současné úrovni. Graf ale ukazuje, jak razantně se změní poměr nákladů na vytápění, přípravu teplé vody a ostatní spotřeby elektřiny, pokud současné ceny elektřiny a plynu na burze zůstanou na stávajících hodnotách.

Ceny zadané do porovnání:
Elektřina:
D02d VT (vysoký tarif 10,53 Kč/kWh)
D57d VT (vysoký tarif 9,03 Kč/kWh)
NT (nízký tarif 8,79 Kč/kWh)
Plyn:
3,78 Kč/kWh

Bude tato cena akceptovatelná pro domácnosti a firmy?

Je zřejmé, že tyto ceny nejsou pro převážnou většinu domácností a firem akceptovatelné. Vláda sice slibuje pomoc, zatím vyčíslenou na hodnotu 600 Kč/MWh. Pokud se ale cena elektřiny bude pohybovat kolem 20 Kč/kWh, pak příspěvek 0,6 Kč/kWh opravdu problém neřeší.

Jaké jsou příčiny energetické drahoty?

Časté vysvětlení současného a budoucího vývoje ceny elektřiny je ruská agrese na Ukrajinu zahájená 24. 2. 2022. Pokud se ale znovu podíváme na graf vývoje tržní ceny zjišťujeme, že největší skoky nastaly v říjnu a prosinci minulého roku a pak v červnu a srpnu letošního roku.

To neukazuje na to, že napadení Ukrajiny je hlavní příčinou vývoje ceny, ale pouze jednou z příčin. Putin jen chytře využil zásadní slabiny německé energetické transformace Energiewende. Filosofie německé Energiewende potažmo i evropského Green Dealu je založena na odstavování jaderných a uhelných elektráren a jejich náhrada masivní výstavbou OZE (větrných a solárních parků) v kombinaci s plynovými elektrárnami poháněnými levným ruským plynem transportovaným především podmořskými plynovody NORD STREAM I a NORD STREAM II. Zemní plyn má být používán jen dočasně, jako přechodové palivo a rychle nahrazován zeleným vodíkem.

Je tato filosofie udržitelná i za současných podmínek?

To, že nejen není udržitelná, ale je zcela chybná v posledních dnech přiznávají sami němečtí politici. Musel to diplomaticky přiznat i vícekancléř a ministr hospodářství za zelené Robert Habeck. A je velmi pravděpodobné, že se v příštích dnech dozvíme, že odstavení posledních tří německých jaderných elektráren se „dočasně“ odkládá. Možná už si i němečtí politici uvědomili, že nahradit zemní plyn zintenzivněním výstavby OZE je pro „velkou energetiku“ za současné úrovně akumulace elektřiny (baterie, vodík) jen zbožné přání „zelených věřících“.

Dokazuje to mimo jiné i každoroční česká dotace do OZE kolem 40 mld. Kč směřující především provozovatelům solárních elektráren. Tyto elektrárny dodávají do přenosové soustavy elektřinu v celoročním součtu pak necelé 3% výroby elektřiny a to nestabilně. Dotaci jsme dosud měli z větší části rozpočítány na našich fakturách za elektřinu, z menší části pak tuto podporu hradil stát. Od letošního října pak tuto podporu „zatáhne“ státní kasa v plné výši tedy my všichni.

Tím vůbec nezpochybňuji užitečnost solárních panelů na střechách jako doplňkový zdroj pro snížení spotřeby elektřiny v domě. Ale pro přenosovou soustavu, kde základním parametrem je stabilita a bezpečnost, je využití OZE zatím možné jen omezeně a to v lokalitách, kde jsou k tomu vhodné přírodní podmínky. Stejně tak, jako se pěstování kukuřice nepodařilo v ČSSR zavést plošně, i přesto, že o to N.S. Chruščov hodně usiloval. Ale kukuřice se pěstuje tam, kde to dává ekonomický smysl.

Co by vláda České republiky neměla dělat pro zmírnění energetické drahoty?

• Strašit občany vyhláškou o stavu energetické nouze a sankcemi za nedodržení „vyhláškových“ teplot v místnostech. Nastavení požadované teploty v místnosti v řadě případů není technicky možné a reálně i nekontrolovatelné (Vytápět na nižší teploty má zásadní problém.)
• Dávat občanům, nebo snad i firmám (?), nekonkrétní a těžko splnitelné sliby jako např. „nenecháme nikoho padnout“.
• Jako předsednická země dále podporovat stávající podobu evropských programů Green Deal a FIT FOR 55.

Co by naopak vláda České republiky měla dělat pro zmírnění energetické drahoty?

• V podmínkách současného „energetického válečného stavu“ výrazně upřednostnit energetickou bezpečnost stabilitu cen energií před klimatickými cíli. V elektroenergetice to prakticky znamená usilovat o odstranění současného zdanění elektřiny vyrobené z uhlí pomocí tzv. emisních povolenek. Toto zdanění společně s kapacitními platbami a přednostními vstupy obnovitelných zdrojů deformuje energetický trh.
• Další reálnou možností je pak umožnit těžbu masivních zásob zemního plynu metodou „hydraulického frakování“ Jen v ČR jsou těžitelné zásoby plynu ve výši padesátileté spotřeby (514 mld. m³ – Zdroj Oficiální evropská studie EUOGA 2017). V dalších zemích pak podle této studie daleko vyšší, např. v Polsku ve výši 13 bilionů m³. USA se podařilo tímto způsobem v relativně krátké době zajistit energetickou nezávislost.
• Výrazně a rychle podpořit technická řešení přinášející úspory energie ve vytápění a přípravě teplé vody. Především pak nízkoenergetickou výstavbou nových budov a chytrými rekonstrukcemi stávajících. Ale i další investice do chytrých technologií, které zvyšují účinnost zdroje tepla, nebo např. umožňují regulovat teplotu v jednotlivých místnostech.
• Urychleně zpracovat program na podporu náhrady zemního plynu jako primárního energetického zdroje domácími energetickými zdroji ve výrobě elektřiny, ve vytápění i v dalších průmyslových odvětvích kde je to možné. Program by měl být jasně a stručně formulovaný a jednoduše vyhodnotitelný (např. kWh plynu za jinou kWh). Přitom by měl být ponechán prostor pro typickou českou kreativitu. Někde je výhodné nahradit plyn palivovým dřevem, jinde dřevními peletami, jinde zase tepelným čerpadlem, přímotopnou elektřinou, nebo jejich kombinací.