logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Stav bytového fondu ČR z pohledu energetické náročnosti budov


Bytové domy na Jižním městě v Praze (Foto J. Hodboď)

Zpřísňování kritérií ENB a snaha o prosazení komplexního pohledu, nejen potřeby energií spojených s bydlením, ale i místem bydlení, způsobem dopravy atp. ukazují, že současný stav není systémově vyřešený. Splnit nová kritéria i ve stávajících budovách, z nichž mnohé neprošly ani základním zateplením, bude velmi náročné, i když nutné.

Reklama

1. Úvod

Článek se zabývá problematikou energetické náročnosti budov stávajícího bytového fondu ČR. Autoři vycházejí mimo jiné z dat ze sčítání lidu z roku 2011, která již byla zveřejněna. Nová data ze sčítání lidu z roku 2021 budou plně uveřejněna až ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a jsou v článku zahrnuta pouze okrajově. Článek popisuje situaci bytového fondu z pohledu spotřeby paliv, pozornost je věnována také rekonstrukcím stávajících budov. Čtenář by měl získat alespoň hrubou představu o tom, v jakém stavu je bytový fond ČR z pohledu energetické náročnosti budov a jaký je do budoucna potenciál obnovy bytového fondu. Závěr článku představuje ve stručnosti návrh nové směrnice pro energetickou náročnost budov z Evropského parlamentu EPBD IV, která bude mít velký dopad nejen na novostavby, ale i na stávající budovy.

2. Bytový fond ČR

2.1 Sčítání lidu, obecné informace

Od roku 1950 probíhá na území celé České republiky pravidelné sčítání lidu, domů a bytů. Do té doby se provádělo pouze sčítání bytů ve městech s více než 20 tisíci obyvateli, které započalo v roce 1921. Díky tomu se dají dohledat údaje o bytové situaci v České republice sto let zpátky. Za tuto dobu se několikrát změnila metodika sčítání, proto se následující text bude týkat hlavně údajů, které byly zjištěny ze sčítání v roce 2011 [1]. Nejnovější údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2021 budou dostupné nejpozději ve třetím čtvrtletí tohoto roku.

Do sčítání se v roce 2011 počítaly všechny objekty určené k bydlení. Byly rozděleny do tří kategorií – rodinné, bytové a ostatní. Do kategorie ostatních budov patřily například studentské koleje, domovy důchodců, kláštery nebo provozní budovy s bytem. Celkový počet domů dosáhl hodnoty 2 158 119, což je o 15,5 % více, než při sčítání v roce 1991. Drtivou většinu 88 % tvoří rodinné domy, necelých 10 % zastupují bytové domy a zbytek tvoří ostatní budovy. V porovnání s počtem obyvatel tak vychází na jeden dům 4,8 obyvatele. Počet bytů k roku 2011 byl 4 756 572. Podíl bytů v rodinných i bytových domech je téměř vyrovnaný. Nejvíce domů je ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V součtu tvoří počet domů v těchto krajích čtvrtinu celkového bytového fondu České republiky.

Ze zatím dostupných výsledků ze sčítání 2021 lze vyčíst, že počet domů je v současné době 2 352 055. Je tedy možné, že po zveřejnění podrobných údajů a uvedení počtu bytů, dosáhne Česká republika situace, kdy bude na dva obyvatele připadat právě jeden byt [1,2].

Do sčítání v roce 2011 se započítávaly veškeré objekty, proto je možné vyčíst, že 83,4 % domů bylo obydlených. Oproti předchozím létům dochází k nárůstu neobydlených bytů. Hlavní příčinou je přizpůsobování původních rodinných domů na objekty pro rodinnou rekreaci a stěhování lidí do měst. Neobydlené bytové domy tvoří v tomto množství zanedbatelné procento. Neobydlené jsou prakticky jen byty ve špatném technickém stavu, zejména po úmrtí původního majitele a nezájmu dědice o rekonstrukci, byty mimo žádané lokality či naopak v žádaných horských střediscích, kde majitelé nebydlí trvale, nebo byty, které přestaly plnit funkci bytu a začaly sloužit jako kanceláře. Z dostupných údajů lze vyčíst, že čím méně obyvatel v obci žije, tím je míra neobydlených bytů větší [1]. Počet obyvatel žijících v rodinných a bytových domech je prakticky vyrovnaný. Hodnota se liší o necelých 35 tisíc obyvatel, kdy vedou rodinné domy s 5 033 359 obvykle bydlícími osobami v bytech.

Z hlediska konstrukčního řešení značně převažují cihly, tvárnice a kámen s 88 %. Následují objekty ze stěnových panelů, které tvoří necelých 5 %. Největší vliv na toto číslo měla výstavba v letech 1971–1990, poté začala panelová výstavba utichat. Dalšími materiály, které se ve sčítání objevily, jsou nepálené cihly a dřevo. Zatímco z nepálených cihel není od roku 1970 evidován žádný dům, dřevo nabírá v posledních dvou dekádách na popularitě [1]. Ze zatím dostupných výsledků Sčítání 2021 lze vyčíst, že materiálem nosných zdí je dřevo ve 2 % domů. Jako nosný materiál stále dominují cihly, tvárnice a kámen, které tvoří tři čtvrtiny zástavby. Procentuální hodnota sice oproti minulému sčítání značně klesla, roli ale nejspíš hraje fakt, že u 14 % domů se nepodařilo materiál nosných zdí zjistit. Ze stěnových panelů jsou pak necelá 4 % výstavby [8].

Průměrné stáří obydleného bytového fondu bylo v roce 2011 49,8 let. Oproti sčítání z roku 2001, kdy byla tato hodnota 46,9 roků, došlo k nárůstu o necelé tři roky. Při dalším porovnání bytových a rodinných domů čísla mluví výhodněji pro rodinné domy, které jsou se stářím 49,3 let o tři roky mladší, než bytové domy se stářím 52,4 roku. Tento údaj vyšel v předchozím sčítání naopak. Dokazuje to větší podíl nové výstavby či renovování rodinných domů [1,2].

Za poslední deset let se každoročně dokončuje průměrně 29 tisíc bytů. Na tomto počtu mají největší podíl rodinné domy s 55,8 %, následované dokončenými byty v bytových domech, které se podílí 31,7 %. Zbývající část do sta procent zastupují různé nástavby či přístavby. Jejich počet se ale už přesně nesleduje. V roce 2019 se také přestal sledovat stav dokončených modernizací bytového fondu. Z údajů za poslední dobu však bylo možné vyčíst, že počet dokončených modernizací stále klesá. Větší oblibě se naopak těší výstavba dřevostaveb, které z dokončených bytů tvoří ročně 8–15 %. Nové byty v rodinných domech mají většinou nejméně čtyři pokoje, u bytových domů převládají dva obytné pokoje [3].

K největšímu nárůstu dokončených bytů došlo v 70. letech minulého století, kdy se počty dokončených bytů pohybovaly kolem 80 tisíc ročně. Tato masová výstavba se projevila o třicet let později, kdy začaly značně růst dokončené modernizace a dosahovaly počtu 20 tisíc za rok [3].

Pořizovací cena bytů má stále rostoucí trend. V roce 2019 bylo možné pořídit si rodinný dům za průměrně 3 554 100 Kč. Průměrná cena bytů v bytových domech byla zhruba o třetinu menší a dosahovala 2 271 000 Kč. V přepočtu na m2 užitkové plochy však vychází dráž bydlení v bytovém domě. 1 m2 užitkové plochy v bytovém domě stojí investora 33 321 Kč, zatímco u rodinného domu je průměrná pořizovací cena 26 572 Kč. Velikost bytů stále roste, což je ale způsobeno převážně většími rodinnými domy. U bytových domů převládá myšlenka navrhovat stále menší byty. Je to zapříčiněno jednak vysokou pořizovací cenou za 1 m2 užitkové plochy a neschopností investorů dosáhnout na hypotéku, ale také stále se zvyšujícím věkem, kdy se mladí lidé stěhují s partnerem do jedné domácnosti a nemají tak delší dobu potřebu bydlet ve větším bytě [3,4].

Téměř dvě třetiny majitelů bytů mají byty ve vlastním domě či v osobním vlastnictví, kdy téměř 60 % těchto majitelů není nijak zatíženo hypotékou či půjčkou. V pronájmu bydlí zhruba pětina obyvatel republiky. Byty v osobním vlastnictví bývají většinou o více než polovinu větší než nájemní byty. Když už jsou však tyto velké byty pronajímány, bývá cena za jejich pronájem menší než u malých nájemních bytů. Velkou roli zde hraje lokalita, protože malé nájemní byty se nacházejí převážně v centrech měst. Celkově je patrný rostoucí trend u cen nemovitostí, a to mimo jiné i z důvodu nedostatečné nabídky bydlení a nechuti investorů procházet procesem stavebního povolení nové výstavby. Největší nárůst cen je u bytů, následovaný bytovými domy, stavebními pozemky a rodinnými domy. Všeobecně platí, že rostoucí cena nemovitosti je indikátorem lokalit, kde je vysoká poptávka po bydlení. Ta je přímo závislá na výši mezd v daném místě [4].

2.2 Energetická náročnost budov a spotřeba paliv

Pro druhé desetiletí 21. století byl, za pomoci Českého statistického úřadu, zpracován přehled energetické náročnosti dokončených budov. Do konce března roku 2013 se energetická náročnost budovy posuzovala dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a jak u rodinných, tak i bytových domů se 60 % výstavby nacházelo v kategorii C – Vyhovující. Od dubna 2014 nabyla platnosti vyhláška č. 78/2013 Sb. a začala převládat kategorie B – Velmi úsporná. Rychlejší nárůst dokončených bytů v této kategorii byl u bytových domů, kdy do kategorie B spadá konstantně kolem 70 % objektů. Naopak u rodinných domů byl nárůst energeticky úspornějších domů pomalejší, avšak má narůstající trend a zvyšuje se i podíl budov v kategorii A – Mimořádně úsporných [3]. V současnosti se od září 2020 energetická náročnost budov vyhodnocuje dle vyhlášky č. 264/2020 Sb. Zatím nejsou k dispozici vyhodnocená data dle této vyhlášky.

I přes snahu navrhovat stále více energeticky více nenáročné budovy je počet nových rodinných domů problémový. Vzniká nízká hustota osídlení a tím roste energetická náročnost nejen samotných domů, ale například i vyšší nutnost dojíždění osobním automobilem. Rodinné domy zároveň nejsou v porovnání s bytovými domy kompaktní a mají větší tepelné ztráty. I tak má ale Česká republika menší spotřebu energie než většina států Evropské unie. Je to způsobeno například i tím, že užitná plocha bytů v naší zemi je menší [4].

Současným cílem je navrhovat nebo modernizovat budovy tak, aby měly co nejnižší spotřebu energie a byly v ideálním případě uhlíkově neutrální. Toho se má dosáhnout zvýšením technické kvality budov a využitím alternativních zdrojů energie, pokud možno s co nejnižšími náklady a co nejrychlejší návratností. Tuto snahu komplikuje nejen nízká technická připravenost současné zástavby, ale i nedostatek odborných profesí jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního. Do budoucna je na místě diskuze, zda nezrušit výjimku pro budovy postavené do konce roku 1946, pro které se nevztahuje povinnost mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti budovy (zákon č. 406/2000 Sb., §7a, odst. 10). Tyto budovy mají špatný vliv na životní prostředí a z důvodu absence PENB neposkytují uživateli budovy informace o energetické náročnosti budovy. Na tuto myšlenku navazuje státní energetická koncepce, která plánuje zvýšit povědomí občanů o energetické náročnosti budov prostřednictvím dokumentu PENB [4,5].

Největší podíl spotřeby energie v budovách připadá na vytápění a přípravu teplé vody. V grafu na obrázku 1 jsou sečteny všechny druhy paliv a energií, které byly dle údajů z roku 2017 v České republice využívány pro vytápění. Z grafu lze vyčíst, že u bytových domů dominuje jako zdroj nakupované teplo. Tím se rozumí dodávka tepla ze systémů centrálního zásobování teplem, blokových kotelen nebo domovních kotelen. U rodinných domů je vyrovnaný počet domácností topících zemním plynem a využívajících obnovitelné zdroje energie. Značná část domácností stále topí tuhými palivy. Jejich provoz je však stále více omezován [6].

Každá druhá domácnost, která je vytápěna pouze jedním druhem paliva, využívá nakupované teplo. Třetinové zastoupení pak má zemní plyn, který bude zastupovat zejména kategorii rodinných domů. S dostatečným odstupem následuje využívání obnovitelných zdrojů energie, elektřina a tuhá paliva.

45 % domácností v rodinných a 5 % domácností v bytových domech kombinuje pro vytápění dva a více druhů paliv. Nejčastější jsou tři kombinace. Třetina domácností využívá zemní plyn + tuhá paliva + obnovitelné zdroje, další třetinu zastupuje kombinace tuhých paliv pouze s obnovitelnými zdroji a nejméně častou kombinací s 22 % je elektrická energie + tuhá paliva + obnovitelné zdroje energie. Více než 10 % pak volí jinou kombinaci [6].

Obrázek 1 Domácnosti dle paliv a energií na vytápění [6]
Obrázek 1 Domácnosti dle paliv a energií na vytápění [6]
 

Počet paliv a energií, které zabezpečují v domácnostech přípravu teplé vody, je znázorněn na obrázku 2. U bytových domů opět převládá nakupované teplo. Je obvyklé, že pokud zajišťuje vytápění, je využito i pro ohřev teplé vody. U rodinných domů se nejčastěji teplá voda ohřívá za pomoci elektřiny nebo zemního plynu.

Necelých 90 % domácností připravuje teplou vodu za pomoci jednoho druhu paliva a energie. Převládá nakupované teplo, kde se opět projevily bytové domy. Se srovnatelnými hodnotami následuje elektřina a zemní plyn. Pouhé procento domácností v bytových domech se spoléhá pouze na ohřev tuhými palivy či obnovitelnými zdroji.

Zbývajících 10 % domácností rovnoměrně využívá následující kombinace, seřazené dle nejčastější odpovědi:

  • elektrická energie + tuhá paliva + obnovitelné zdroje energie,
  • jiná kombinace,
  • elektrická energie + zemní plyn,
  • zemní plyn + tuhá paliva + obnovitelné zdroje energie [6].
Obrázek 2 Domácnosti dle paliv a energií na přípravu teplé vody [6]
Obrázek 2 Domácnosti dle paliv a energií na přípravu teplé vody [6]
 

Podle státní energetické koncepce, která byla schválena v roce 2015, je do budoucna uvažováno s využitím potenciálu biomasy, větrné energie a solární energie na střechách budov. Tomu má napomoci i snížení administrativní zátěže při snaze investora připojit se na obnovitelné zdroje energie, čímž by se mohli nalákat hlavně majitelé rodinných domů. U bytových domů bude dále snaha o udržení co největšího ekonomického rozsahu soustav zásobování teplem. Stále se bude prosazovat dlouhodobá dostupnost uhlí pro teplárenské systémy. Cílem je tedy co největší odklon od uhlí v domácnostech a jeho využití v teplárnách. Dále je vhodné zaměřit se na maximální využití tepla z jaderných elektráren, které by měly vytápět blízká města v jejich okolí [5].

2.3 Obálka budovy

V rámci šetření ENERGO 2015 byla zpracována analýza počtu bytů a způsobu jejich zateplení. Podíly v procentech, ani případné konkrétní hodnoty, mezi sebou nelze sčítat, protože jeden dům může být zateplen několika způsoby a v rámci šetření uváděli majitelé bytů všechny provedené úpravy. Následující grafy tedy uvádí pouze podíl bytů vystavěných v daném období, které mají provedeno například zateplení střechy.

Z grafu na obrázku 3 lze vyčíst, že z celkového bytového fondu České republiky má vyměněná původní okna 75 % domácností. Téměř polovina domácností má zateplené stěny a třetina i střechu. Na pětině bytů zatím neproběhly žádné tepelně izolační úpravy. V absolutní hodnotě se jedná o více jak 800 tisíc domácností.

Obrázek 3 Byty a způsob jejich zateplení [6]
Obrázek 3 Byty a způsob jejich zateplení [6]
 

Obrázek 4 znázorňuje rodinné domy rozdělené dle jejich stáří a způsobu zateplení. Více jak 70 % rodinných domů postavených před rokem 1970 nemá provedeno žádné zateplení. Může se jednat o domy v současné době neobydlené a z důvodu technického stavu už ani v budoucnu neobyvatelné. Naopak u objektů postavených v letech 1970–1980 zatím současní majitelé nedospěli k potřebě zlepšovat obálku budovy. Tyto objekty jsou nejspíš stále obývány prvními majiteli, kteří už mají důchodový věk a přijdou jim jakékoliv stavební práce už zbytečné a obtěžující.

Obrázek 4 Rodinné domy dle způsobu zateplení a stáří domu [6]
Obrázek 4 Rodinné domy dle způsobu zateplení a stáří domu [6]

Obrázek 5 zobrazuje stejné parametry jako graf předchozí, pouze se zaměřuje na bytové domy. Je z něj patrné, že bytový fond vystavěný v letech před rokem 1970 je v obdobném stavu jako rodinné domy. Naopak procentuální zastoupení tepelně izolačních úprav u všech opatření je značně vyrovnaný. Znamená to, že bytové domy jsou zateplovány komplexně. Větší skok je vidět pouze u zateplení oken u objektů postavených před rokem 1970 [6].

Obrázek 5 Bytové domy dle způsobu zateplení a stáří domu [6]
Obrázek 5 Bytové domy dle způsobu zateplení a stáří domu [6]

2.4 Problematika sídlišť

V rámci každoročního šetření Českého statistického úřadu s názvem Životní podmínky si v roce 2019 účastníci dotazníku nejčastěji stěžovali na hluk z domu nebo ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství, vlhkost v bytě nebo jeho velikost či osvětlení. Z toho vyplývá, že obyvatelé jsou s vybaveností bytového fondu spokojeni, problém je převážně v exteriéru [3].

Tohoto problému si je vědoma i současná vláda, která se rozhodla podpořit komplexní opravu monofunkčních obytných celků, které byly na území České republiky vystavěny převážně v 70. letech minulého století. Dosud se pomoc státu soustředila převážně na zateplování bytových domů a obnovu technického vybavení. Nynějším cílem je revitalizace sídlišť tak, aby vzniklo místo pro plnohodnotné společenské i komerční využití. Bude však potřeba dělat tato rozhodnutí s rozvahou, protože některá města zažívají obrácený problém, kdy se obyvatelé stěhují z velkých sídlišť na okraj města do rodinných domů. Zde bude potřeba řešit tzv. smršťování měst, kdy budou zbytečně předimenzované počty bytových jednotek, inženýrské sítě a další infrastruktura. Naopak v okrajových částech bude chybět městská hromadná doprava a společenské vyžití [4].

3. Směrnice EBPD IV

Jakým směrem půjde politika snižování energetické náročnost budov v ČR je do značné míry určováno směrnicí Evropské Unie EPBD (Energy Performance of Building Directive). V minulosti měla tato směrnice dopad do veškeré legislativy týkající se energetiky budov. V současnosti je v Evropském parlamentu připravována již čtvrtá verze této směrnice [7].

EPBD IV je součástí plánu pracovní komise „Fit for 55“, která stanovuje vizi dosažení nulových emisí bytového fondu do roku 2050. Cílem směrnice bude mimo jiné masivní renovace stávajících budov. Hodnocení budov bude nejen podle spotřeby energie, ať celkové nebo primární neobnovitelné (jako je tomu doposud), ale nově se bude hodnotit celý životní cyklus budovy od výstavby až po likvidaci. Přitom se bude brát v potaz, že budova jako taková je zdrojem materiálu, který je v budově uložen po mnoha desetiletí. Dle návrhu směrnice požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov představuje první krok k většímu zohlednění potenciálu globálního oteplování. Uvažuje se, že potenciál globálního oteplování v průběhu celého životního cyklu budovy bude udávat celkovou hodnotu budovy.

V praxi je dnes běžné, že hodnota spotřeby energie dle PENBu často nesouhlasí s reálnými fakturovanými hodnotami. Proto by nová metodika výpočtu měla zajistit zohlednění skutečných provozních podmínek a umožnit použití naměřené energie pro ověření správnosti a srovnatelnosti.

Do výpočtu energetické náročnosti by měla být rovněž zohledněna nabíjecí místa pro elektromobily. Obecně bude elektromobilita podporována v rámci výstavby budov.

Dvě třetiny energie spotřebované na vytápění a chlazení budov v EU stále pocházejí z fosilních paliv. Členské státy by proto měly dle směrnice vést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému vyřazení fosilních paliv při vytápění a chlazení.

Na závěr je zapotřebí se zmínit o záměru směrnice, který bude mít velký dopad i v ČR. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být přeměněny na budovy s nulovými emisemi do roku 2050. Velice zajímavé a náročné současně bude technické řešení transformace stávajících objektů na tyto budovy s nulovými emisemi.

4. Závěr

Z uvedených informací je možné učinit závěr, že bytový fond zdaleka nevyčerpal renovační potenciál. V ČR je stále mnoho objektů, které nebyly doposud zmodernizovány. Například více než 70 % objektů vystavěných před rokem 1970 nejsou vůbec zatepleny. Co se týče počtu instalace zdrojů tepla využívající obnovitelné zdroje energie, tak situace je naprosto tristní u bytových domů. O něco lepší situace je u rodinných domů, kde je počet těchto zdrojů vyšší, přesto je zde ještě velký prostor pro jejich instalaci. Eliminace zmíněných deficitů bude velkou výzvou ve stavebnictví pro následující léta.

Na druhou stranu bude přibývat tlak ze strany EU na renovaci stávajícího bytového fondu. Evropská unie chce výrazně zmodernizovat stávající budovy. Bude třeba komplexně vyřešit, jak tuto vizi v ČR naplnit. Problémy technického rázu stávajících budov jsou velkým oříškem a přeměna těchto budov na bezemisní bude stát mnoho peněz úsilí i času. Rovněž nové budovy budou dle doktríny EU stavěny tak, aby byly bezemisní. Pravděpodobně bude muset vláda ČR v budoucnu masivně formou dotací podpořit přechod na bezemisní bytový fond.

5. Poděkování projektu

Článek vznikl za podpory projektu: Specifický výzkum VUT Brno FAST-S-22-7788 Pokročilé systémy techniky prostředí a energetika budov.

6. Literatura

  1. Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Česká republika: Český statistický úřad, 2014 [cit. 2022-02-22]. Dostupné z:
    https://www.czso.cz/csu/czso/domovni-a-bytovy-fond-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-nrabysni6f
  2. Počet domů | Sčítání 2021 [online]. Praha: Sčítání 2021, 2022 [cit. 2022-02-22]. Dostupné z:
    https://www.czso.cz/csu/scitani2021/pocet-domu
  3. Vybrané údaje o bydlení 2020 (listopad 2021). Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2021. ISBN 978-80-7538-369-3.
  4. Koncepce bydlení České republiky 2021+. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2021. ISBN 978-80-7538-343-3.
  5. Státní energetická koncepce | MPO [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2014 [cit. 2022-02-22]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/dokument158059.html
  6. Spotřeba paliv a energií v domácnostech. Praha: Český statistický úřad, 2017. Průmysl, energetika. ISBN 978-80-250-2751-6.
  7. Directive of the European Parliament and of the Council on the energy performance of buildings (recast) – 2021 https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12910-Energy-efficiency-Revision-of-the-Energy-Performance-of-Buildings-Directive_en
  8. Český statistický úřad – Domy podle materiálů nosných zdí podle krajů – 2021
    https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=SLD21013-KR&z=T&f=TABULKA&skupId=4297&katalog=33530&pvo=SLD21013-KR
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Autoři ve svém příspěvku shrnují dostupná statistická data o budovách v ČR z různých období. Je možné tak získat přehled o vývoji v této oblasti. Nejnovější statistická data ze sčítání z roku 2021 pak mají být dostupná v druhé části roku 2022. Návrh aktualizace státní energetické koncepce by měl být vytvořen do konce roku 2023. Zavádění směrnice EPBD IV a i státní energetická koncepce bude však ovlivněna současnou situací spojenou s nejistotou v dodávkách paliv a s růstem jejich cen.

English Synopsis
The State of the Housing Stock of the Czech Republic from the Point of View of Energy Performance of Buildings

Stricter ENB criteria and efforts to enforce a comprehensive view, not only the energy needs associated with housing, but also the place of residence, mode of transport, etc. show that the current situation is not systematically resolved. Meeting the new criteria in existing buildings, many of which have not even undergone basic insulation, will be very challenging, albeit necessary.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.