V EU se v roce 2019 poprvé vyrobilo více elektřiny z větru a slunce, než z uhlí
S tím došlo v roce 2019 i k nejrychlejšímu meziročnímu poklesu emisí CO2 z evropské energetiky minimálně od roku 1990.
V roce 2019 se z větrných a fotovoltaických elektráren vyrobilo 18 % (569 TWh) evropské elektřiny, zatímco z uhlí jen 15 % (469 TWh). Před pěti lety přitom výroba z uhlí dvakrát převyšovala výrobu z větru a ze slunce.
Klíčovou roli sehrál značný meziroční nárůst instalací obnovitelných zdrojů a zvýšení ceny emisních povolenek EU ETS. Sděluje to aktuální zpráva think tanků Sandbag a Agora Energiewende.
Výroba elektřiny z černého i hnědého uhlí se během loňského roku v EU snížila téměř o čtvrtinu (o 24 %), emise evropské energetiky díky tomu poklesly o 12 %, resp. 120 milionů tun CO2. To je druhý největší meziroční pokles po roce 2009, kde byl pokles emisí způsoben celosvětovou hospodářskou krizí. K největšímu poklesu výroby elektřiny z uhlí došlo v zemích západní Evropy, především Německu (o 9 %) a Španělsku (8 %). Ve střední a východní Evropě se nejvíce snížilo využívání uhlí v Polsku (o 5 %) a v ČR (4 %), spotřeba uhlí naopak vzrostla v Estonsku a Bulharsku. Poklesla také výroba elektřiny z jádra. Ač se jedná jen o nepatrný meziroční pokles, jádro loni vyrobilo nejméně elektřiny za posledních 10 let.
Emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky, meziroční změna 2018 - 2019, zdroj: Agora Energiewende, Sandbag 2020
Výroba z uhlí byla v evropské energetice nahrazena z poloviny zemním plynem a z druhé poloviny fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Vyššímu využívání plynu prospělo zvýšení cen emisních povolenek pro uhelné zdroje. O přechodu Evropy na plyn se však zatím hovořit nedá. Od roku 2014 přibylo v EU jen 7 GW nových plynových zdrojů a podíl plynu na výrobě elektřiny loni zůstal pod úrovní roku 2010.
O vysoký podíl obnovitelné energie se během roku 2019 postaral především značný nárůst instalací fotovoltaických (+17 GW) a větrných (+ 14 GW) elektráren, které v roce 2018 dodaly společně 18 % elektřiny v EU. Loňský přírůstek instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren se oproti roku 2018 zdvojnásobil. Všechny obnovitelné zdroje včetně vody a biomasy pak vyrobily 35 % unijní elektřiny.
Ceny obnovitelných zdrojů dále klesají, poslední aukce na podporu větru ve Velké Británii a fotovoltaiky v Portugalsku se dostaly pod tržní cenu elektřiny. V místech největších instalací obnovitelných zdrojů jsou zároveň nejnižší velkoobchodní ceny elektřiny.
Jak si vede ČR?
Česká republika s využitím nejlevnějších zdrojů elektřiny, tedy fotovoltaikou a větrnými elektrárnami, prakticky nepočítá. Promítá se to i do statistiky využití obnovitelných zdrojů v Evropě, kde ČR zaujímá jednu z nejnižších příček spolu s Kyprem, Maďarskem a Maltou. Dokonce i jinak uhelné Polsko má vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v EU, zdroj: Agora Energiewende, Sandbag 2020
Spotřeba elektřiny
Dalším zajímavým grafem je studie srovnávající vývoj spotřeby elektřiny v EU v poslední dekádě. Z ní je patrné, že zatímco v západní Evropě spotřeba elektřiny až na výjimky klesala, ve střední a východní Evropě naopak stoupla. Přesto se celková spotřeba elektřiny v EU snížila o 4 %, což není špatné, vezmeme-li v úvahu, že unijní HDP vzrostlo o 14 % a v EU žije o 2 % lidí více.
Na spotřebě se pozitivně podepisují hlavně mírné zimy. I když horká léta zvyšují spotřebu elektřiny na chlazení, letní nárůst není tak velký jako zimní pokles. Dalším podstatným faktorem je snižující se podíl průmyslu na HDP, zejména výroby oceli.
V příštích letech se nicméně očekává růst spotřeby elektřiny vzhledem ke stále větší elektrifikaci ať už dopravy, průmyslu nebo vytápění domácností.
Zdroj:
- AGORA ENERGIEWENDE a SANDBAG. The European Power Sector in 2019: Up-to-Date Analysis on the Electricity Transition. Sandbag.org [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné z: https://sandbag.org.uk/project/power-2019/?fbclid=IwAR1F2EAfCPY4U2K7hxJGHUT7tMPw0vVrtMvcmxy7YSl_XsADkdV_6dmkkxI