logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Denní osvětlení v obytné místnosti osvětlované oknem o ploše 10 % podlahové plochy místnosti


Foto: Pexels Jeden ze špatných příkladů

Pražské a brněnské stavební předpisy, které byly schváleny v roce 2024, nepožadují splnění požadavků na denní osvětlení v obytných místnostech v budovách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou. V těchto budovách má místo prokázání splnění požadavků na denní osvětlení stačit, aby plocha oken místnosti byla alespoň jedna desetina podlahové plochy místnosti. Článek se zabývá vyhodnocením množství denního osvětlení v různě zastíněných místnostech, jejichž okno má plochu právě 10 % podlahové plochy místnosti.

Reklama

1. Úvod

Splnění požadavků na denní osvětlení obytných místností bylo dle právní a normativní úpravy platné do 30. 6. 2024 nutné v celé České republice doložit světelně technickým výpočtem zpracovaným v souladu s příslušnými norami. Podle nově přijatých pražských stavebních předpisů (nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024 [1]) a brněnských stavebních předpisů (nařízení statutárního města Brna č. 14/2024 [2]) se však na území těchto měst od 1. 7. 2024 už na obytné místnosti ve stavbách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou požadavky na denní osvětlení nepoužijí. Má přitom stačit, aby obytná místnost ve stavbě s uzavřenou nebo polouzavřenou stavební čarou měla okenní otvory o ploše minimálně jedné desetiny podlahové plochy místnosti. Konkrétně se v pražských i brněnských stavebních předpisech v § 37 odst. 1 písm. a) shodně uvádí: požadavky na denní osvětlení obytných místností, případně prostor, a pobytových místností, případně prostor, ve stavbách ubytovacího zařízení se nepoužijí na stavby v zástavbě s polouzavřenou stavební čarou stanovenou v územně plánovací dokumentaci nebo územní studii a v zástavbě s uzavřenou stavební čarou; v takovém případě musí být součet ploch okenních otvorů, kterými se osvětlují obytné a pobytové místnosti, nejméně jedna desetina podlahové plochy místnosti (plocha okenních otvorů se stanovuje ze skladebných rozměrů oken)“ [1], [2].

Citovaná úprava požadavků na denní osvětlení ve stavbách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou nyní (září 2024) platí pouze v Praze a Brně. Důvodem je, že s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy požadavky na výstavbu upravuje vyhláška č. 146/2024 Sb. [3], dle které denní osvětlení obytných místností ve všech budovách musí odpovídat požadavkům platných norem. Města Praha, Brno a Ostrava však dle § 333 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb. [4] mohou upravit požadavky na výstavbu vlastními nařízeními. V době přípravy tohoto článku (září 2024) ještě nebyly schváleny ostravské stavební předpisy a nebylo tedy známo, zda také v Ostravě bude platit výše citované ustanovení.

Požadavky na denní osvětlení obytných místností nyní upravuje norma ČSN 73 0580-2 [5]. Tyto požadavky byly podrobněji popsány například v článcích [6], [7], [8]. V současné době (září 2024) však probíhá revize norem na denní osvětlení budov, přičemž je připravována nová norma ČSN 73 0580 – Denní osvětlení – Doplňující požadavky [9]. Lze očekávat, že požadavky na denní osvětlení obytných místností v připravované normě budou méně přísné, než jsou současné požadavky normy ČSN 73 0580-2 [7].

2. Cíl článku

Stavbou s uzavřenou nebo polouzavřenou stavební čarou se obvykle rozumí vnitrobloky a polovnitrobloky. Obytné místnosti v (polo)vnitroblocích jsou stíněny jednak stěnami vnitrobloků a obvykle také balkony nebo lodžiemi. Místnosti v přízemí (polo)vnitrobloku budou konstrukcemi budovy obvykle stíněny více než místnosti v posledním nadzemním podlaží. Výše citované ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) v pražských i brněnských stavebních předpisech [1], [2] ale bez ohledu na skutečné zastínění místnosti požaduje pro všechny obytné místnosti ve stavbách s (polo)uzavřenou stavební čarou pouze to, aby tyto místnosti měly osvětlovací otvory o ploše minimálně 1/10 podlahové plochy místnosti. Návrhem okna s plochou 1/10 podlahové plochy místnosti však nemusí být zaručeno, že budou splněny požadavky na denní osvětlení, jak bylo již dříve upozorněno například v článcích [10], [11].

Mimo budovy s (polo)uzavřenou stavební čarou však i v Praze a Brně budou obytné místnosti muset stále plnit požadavky na denní osvětlení budov dle platných norem. V takové situaci zřejmě bude možné v (polo)vnitroblocích v Praze nebo v Brně navrhnout obytnou místnost s okny o ploše 1/10 podlahové plochy místnosti, zatímco pro obytné místnosti v jiných budovách může být pro splnění požadavků na denní osvětlení dle norem nutné navrhnout okna o ploše větší než 10 % podlahové plochy místnosti.

Cílem případové studie prezentované v článku bude zjistit, jaké množství denního osvětlení v místnosti bez stínění a v místnosti s oknem do vnitrobloku zajistí okno o ploše jedné desetiny podlahové plochy místnosti.

3. Případová studie

Množství denního osvětlení bude vyhodnoceno v místnostech M1 a M2 dle zakreslení na obr. 1. Obě místnosti mají šířku 6 m, hloubku 4 m a světlou výšku 2,65 m. Podlahová plocha obou místností tedy činí 24 m2. Ve středu šířky čelní stěny místnosti je umístěno okno, jehož rozměry jsou uvažovány: 1 m × 2,4 m pro místnost M1 a 1,6 m × 1,5 m pro místnost M2. Okna v místnostech M1 a M2 tak mají plochu 2,4 m2, což je 1/10 podlahové plochy místnosti.

Zastínění místnosti je uvažováno ve 3 variantách: 1) místnosti nejsou stíněny, 2) místnosti jsou stíněny jen stěnami vnitrobloku, 3) místnosti jsou stíněny stěnami vnitrobloku a průběžným balkonem s délkou vyložení 2 m (viz obr. 1). Ve variantách 2 a 3 se obě místnosti nacházejí v přízemí čtvercového vnitrobloku s délkou strany 50 m ze strany nádvoří a s výškou 25 m vůči terénu. Hodnocené místnosti jsou v rámci vnitrobloku ve varianátách 2 a 3 umístěny ve dvou polohách. V první poloze se střed šířky okna místností M1 a M2 nachází 5 m od rohu vnitrobloku. Ve druhé poloze jsou místnosti M1 a M2 situovány tak, aby střed šířky okna místnosti byl ve středu šířky vnitrobloku.

Obr. 1: Nákres půdorysu vnitrobloku, půdorysu místností a řezů místnostmi
Obr. 1: Nákres půdorysu vnitrobloku, půdorysu místností a řezů místnostmi

Množství denního osvětlení v místnostech M1 a M2 bude stanoveno pomocí činitele denní osvětlenosti při rovnoměrně zatažené obloze a tmavém terénu dle požadavků ČSN 73 0580-1 [12] a ČSN EN 17037 [13]. Výpočet hodnot činitele denní osvětlenosti byl proveden v programu BuildingDesign [14], přičemž se uvažuje průměrný činitel odrazu světla pro stěny místnosti ρ = 0,5, podlahu místnosti: ρ = 0,3, strop místnosti: ρ = 0,7, fasádu vnitrobloku: ρ = 0,3, terén: ρ = 0,2; světelná propustnost zasklení okna hodnocené místnosti: 0,70 (tepelně izolační trojsklo), podíl zasklení vůči celkové ploše okna: 0,70, celkový činitel znečištění: 0,855.

Hodnoty činitele denní osvětlenosti budou určeny v kontrolních bodech, které jsou umístěny na vodorovné srovnávací rovině ve výšce 850 mm nad podlahou. Poloha kontrolních bodů D1 a D2 odpovídá požadavkům čl. 3.2.2 normy ČSN 73 0580-2 [5]. To znamená, že body D1 a D2 jsou umístěny v polovině hloubky místností M1 a M2 a vzdálenost bodů od bočních stěn je 1 m. S ohledem na předpokládané změny v požadavcích na denní osvětlení obytných místností bude toto tradiční posouzení v bodech D1 a D2 doplněno o analýzu činitele denní osvětlenosti v síti bodů pro celou plochu místnosti, kdy se krajní body nacházejí 0,5 m od stěn místnosti a vzájemná rozteč bodů je také 0,5 m dle obr. 1. Pro zanalyzování kvanta denního osvětlení v celé ploše místnosti budou v článku použita kritéria: počet Npoint, 0,7 % [–] a procentuální podíl Fpoint, 0,7 % [%] kontrolních bodů, ve kterých je dosaženo činitele denní osvětlenosti alespoň 0,7 %. Hodnota činitele denní osvětlenosti 0,7 % byla zvolena, protože dle ČSN EN 17 037 [13] činitel denní osvětlenosti 0,7 % pro Českou republiku odpovídá osvětlenosti denním světlem 100 lx dosažené po alespoň 50 % doby s denním světlem (tj. 2190 hodin za rok). Podle publikovaného výzkumu [15], [16] by přitom při poklesu osvětlenosti pod 100 lx měla většina uživatelů místnosti zapnout umělé osvětlení.

Výsledky. Výpočtem stanovené hodnoty činitele denní osvětlenosti a izofota 0,7 % pro varianty zastínění 1 až 3 jsou zobrazeny na obr. 2 pro místnost M1 a na obr. 3 pro místnost M2. V tab. 1 jsou stanoveny hodnoty kritérií Npoint, 0,7 % [–] a Fpoint, 0,7 % [%].

Obr. 2: Hodnoty činitele denní osvětlenosti v místnosti M1 pro varianty zastínění 1–3
Obr. 2: Hodnoty činitele denní osvětlenosti v místnosti M1 pro varianty zastínění 1–3
Obr. 3: Hodnoty činitele denní osvětlenosti v místnosti M2 pro varianty zastínění 1–3
Obr. 3: Hodnoty činitele denní osvětlenosti v místnosti M2 pro varianty zastínění 1–3
Tab. 1: Vyhodnocení hodnot činitele denní osvětlenosti v místnostech M1 a M2 pomocí kritérií Npoint, 0,7 % [–] a Fpoint, 0,7 % [%]
místnostvarianta 1varianta 2varianta 3
bez stíněnívnitroblok (bez balkonu)vnitroblok + balkon
umístění místnostiumístění místnosti
rohstředrohstřed
Npoint, 0,7 %
(Fpoint, 0,7 %)
Npoint, 0,7 %
(Fpoint, 0,7 %)
Npoint, 0,7 %
(Fpoint, 0,7 %)
Npoint, 0,7 %
(Fpoint, 0,7 %)
Npoint, 0,7 %
(Fpoint, 0,7 %)
M121
(27,3 %)
9
(11,7 %)
9
(11,7 %)
0
(0,0 %)
1
(1,3 %)
M240
(51,9 %)
12
(15,6 %)
16
(20,8 %)
2
(2,6 %)
3
(3,9 %)

Vyhodnocení. Na základě požadavků uvedených v čl. 3.2.2 normy ČSN 73 0580-2 [5] minimální hodnota činitele denní osvětlenosti v kontrolních bodech D1, D2 nesmí být menší než 0,7 % a současně průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti určená z hodnot v bodech D1 a D2 musí být alespoň 0,9 %. V místnostech M1 a M2 není pro žádnou z hodnocených variant v kontrolních bodech D1 a D2 dosaženo činitele denní osvětlenosti 0,7 % a tedy nemohou být splněny požadavky dle čl. 3.2.2 normy ČSN 73 0580-2 [2] pro minimální ani průměrnou hodnotu činitele denní osvětlenosti. Nejvyšší dosažená hodnota činitele denní osvětlenosti v bodech D1 a D2 byla pro hodnocené místnosti zjištěna v místnosti M2 bez stínění, kde byl v obou bodech stanoven činitel denní osvětlenosti 0,5 %. Pro všechny další posuzované varianty se hodnota činitele denní osvětlenosti v kontrolních bodech D1 a D2 pohybuje od 0,1 % do 0,3 %. Z těchto výsledků je tedy patrné, že okno o ploše 10 % podlahové plochy místnosti nezajistí splnění požadavků na denní osvětlení dle ČSN 73 0580-2 [5] v místnotech M1 a M2 ani v případě, kdy tyto místnosti nejsou stíněny. Pro úplnost se dodává, že v místnotech M1 a M2 je v článku posouzeno splnění požadavků dle čl. 3.2.2 normy ČSN 73 0580-2 [5] pro celou plochu místnosti a není zde řešeno vymezení prostoru pro vaření [19], ve kterém by požadavky na denní osvětlení nemusely být plněny.

Nad rámec požadavků ČSN 73 0580-2 [5] je ve studii provedeno vyhodnocení hodnot činitele denní osvětlenosti také v síti bodů pro celou plochu místnosti, a to pomocí kritérií Npoint, 0,7 % [–] a Fpoint, 0,7 % [%]. V nezastíněné místnosti M1 s oknem o šířce 1,0 m a výšce 2,4 m je činitele denní osvětlenosti alespoň 0,7 % dosaženo v 27,3 % bodů (varianta 1). Při zastínění vnitroblokem bez balkonu (varianta 2) je činitel denní osvětlenosti alespoň 0,7 % splněn v 11,7 % bodů pro místnost v rohu i středu vnitrobloku. V případě zastínění okna této místnosti vnitroblokem a průběžným balkonem (varianta 3) je ve všech kontrolních bodech v místnosti M1 v rohu vnitrobloku činitel denní osvětlenosti nižší než 0,7 %, přičemž maximální hodnota činitele denní osvětlenosti v této místnosti je 0,6 % (viz obr. 2). V místnosti M1 ve středu vnitrobloku je při stínění vnitroblokem a balkonem (varianta 3) činitel denní osvětlenosti v jednom kontrolním bodě roven 0,8 %, ale ve všech ostatních kontrolních bodech v této místnosti nejsou hodnoty činitele denní osvětlenosti vyšší než 0,5 %.

Místnost M2 je osvětlována oknem širokým 1,6 m a vysokým 1,5 m. Pokud tato místnost není stíněna (varianta 1), je činitel denní osvětlenosti minimálně 0,7 % zjištěn v 51,9 % kontrolních bodů. V místnosti M2 stíněné vnitroblokem bez balkonu (varianta 2) je činitele denní osvětlenosti alespoň 0,7 % dosaženo pro místnost v rohu vnitrobloku v 15,6 % kontrolních bodů a pro místnost ve středu vnitrobloku v 20,8 % kontrolních bodů. Při zastínění vnitroblokem a balkonem (varianta 3) je však činitel denní osvětlenosti minimálně 0,7 % stanoven již pouze v 2,6 % kontrolních bodů pro místnost v rohu vnitrobloku a v 3,9 % kontrolních bodů u místnosti ve středu vnitrobloku.

Z hodnot činitele denní osvětlenosti vypočtených v místnostech M1 a M2 s okny o ploše 10 % podlahové plochy místnosti vyplývá, že pouze v místnosti M2 bez stínění bylo hodnot činitele denní osvětlenosti minimálně 0,7 % dosaženo ve více než 50 % kontrolních bodů. V identické nezastíněné místnosti M1, která se od místnosti M2 liší pouze rozměry okna, je činitel denní osvětlenosti vyšší než 0,7 % ve 27,3 % kontrolních bodů. Při zastínění místností M1 a M2 vnitroblokem (varianta 2) nebo vnitroblokem a balkonem (varianta 3) jsou v 79,2 % až 100 % kontrolních bodů hodnoty činitele denní osvětlenosti nižší než 0,7 %. Podle ČSN EN 17037 [13] činitel denní osvětlenosti 0,7 % v podmínkách České republiky odpovídá osvětlenosti 100 lx, přičemž při poklesu denní osvětlenosti pod 100 lx by dle odborných studií měla většina uživatelů místnosti zapnout umělé osvětlení [15], [16]. Zejména při zastínění vnitroblokem společně s balkonem jsou v nemalé části hodnocených místností M1 a M2 hodnoty činitele denní osvětlenosti dokonce 0,2 % a nižší. Činitel denní osvětlenosti 0,2 % byl přitom dříve požadován pro zajištění celkové orientace v prostoru chodeb [17].

Okna v místnostech M1 a M2 mají shodnou plochu 2,4 m2 (tj. 10 % podlahové plochy místnosti) a shodné světelně technické parametry. Ale pro všechna porovnávaná zastínění je v místnosti M2 dosaženo vyšších hodnot činitele denní osvětlenosti než v místnosti M1. Je tomu tak, protože okno v místnosti M2 má šířku 1,6 m a při výšce okna 1,5 m (výška parapetu 0,9 m) toto okno osvětlí větší plochu místnosti než okno s šířkou 1,0 m a výškou 2,4 m. Ze studie je tak patrné, že množství denního světla v místnosti závisí nejen na ploše okna a zastínění okna, ale i na rozměrech a umístění okna. Nad rámec studie lze uvést, že množství denního světla v místnosti ovlivňuje i řada dalších parametrů, jakými jsou dispozice místnosti, světelně technické parametry osvětlovacích otvorů, vnitřních a venkovních povrchů [18], [19], [20]. Požadavkem na minimální plochu okna o velikosti alespoň 1/10 podlahové plochy místnosti v budově s (polo)uzavřenou stavební čarou tedy z hlediska denního osvětlení nejsou reflektovány specifické podmínky konkrétní hodnocené místnosti.

4. Závěr

Na základě ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) pražské a brněnské stavební předpisy [1], [2] nově nepožadují splnění požadavků na denní osvětlení v obytných místnostech ve stavbách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou, přičemž v těchto obytných místnostech má stačit navrhnout okno s plochou minimálně 1/10 podlahové plochy místnosti. V odůvodnění § 37 odst. 1 písm. a) brněnských stavebních předpisů se uvádí: „Cílem je umožnit vznik kompaktního městského obytného prostředí v případech souvislého zastavění v uliční frontě a zároveň stanovit minima na velikost oken obytných a pobytových místností tak, aby nemohlo dojít ke vzniku obytných místností s neúměrně malými okny.“ [21]

Z provedených výpočtů prezentovaných v článku však vyplývá, že § 37 odst. 1 písm. a) pražských a brněnských stavebních předpisů umožňuje ve vnitroblocích a polovnitroblocích vznik tmavých obytných místností s minimem denního světla. Dle názoru autorky článku je tak ke zvážení, zda v obytných místnostech ve stavbách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou nejsou okna o ploše 10 % podlahové plochy místnosti neúměrně malá vzhledem k míře zastínění typické pro vnitrobloky a polovnitrobloky. Okno o ploše 1/10 podlahové plochy obytné místnosti poskytne uživatelům vizuální kontakt s exteriérem, ale takto velké okno už v závislosti na konkrétních podmínkách nemusí být dostatečné z hlediska vlivu denního světla na zdraví člověka nebo zajištění vizuálního komfortu a kvalitního vnitřního prostředí. Je také otázkou, zda ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) pražských [1] a brněnských [2] stavebních předpisů je v souladu s § 13 písm. l) stavebního zákona č. 283/2021 Sb. [4], podle kterého obytná místnost musí splňovat požadavky na bydlení z hlediska denního osvětlení. Návrhem okna o ploše 1/10 podlahové plochy místnosti bez vazby na konkrétní podmínky totiž nelze splnění normových požadavků na denní osvětlení garantovat.

5. Literatura

  1. Nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).
  2. Nařízení statutárního města Brna č. 14/2024, o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Brně (brněnské stavební předpisy).
  3. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
  4. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění.
  5. ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení obytných budov, 2007, ve znění změny Z1 a opravy Opr. 1.
  6. KAŇKA, J. Denní osvětlení obytných místností. Světlo. FCC Public. 2010 (1), 30-33. ISSN 1212-0812. Dostupné z:
    http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/40807.pdf.
  7. KAŇKA, J. Obytné místnosti v EN 17037. Světlo. FCC Public. 2021 (4-5), 64-65. ISSN 1212-0812. Dostupné z:
    http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/casopis/tema/obytne-mistnosti-v-en-17037--18015.
  8. GÁBROVÁ, L. Hodnocení denního osvětlení v obytných místnostech podle současných a navrhovaných požadavků. TZB-info. Praha: Topinfo, 2023 (46), ISSN 1801-4399. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/26095-hodnoceni-denniho-osvetleni-v-obytnych-mistnostech-podle-soucasnych-a-navrhovanych-pozadavku.
  9. Odůvodnění vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Dostupné z: https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebni-zakon/vyhlasky/navrh-vyhlasky-o-pozadavcich-na-vystavbu.
  10. KAŇKA, J. Činitel denní osvětlenosti, odstupový úhel a prostor bez denního světla. TZB-info. Praha: Topinfo, 2020 (29). ISSN 1801-4399. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/20923-cinitel-denni-osvetlenosti-odstupovy-uhel-a-prostor-bez-denniho-svetla.
  11. VELUX Česká republika, s.r.o. Posouzení denního osvětlení místnosti: Pravidlo 1/10 nestačí. TZB-info. Praha: Topinfo, 2013 (28). ISSN 1801-4399. Dostupné z:
    https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/10129-posouzeni-denniho-osvetleni-mistnosti.
  12. ČSN 73 0580-1. Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, 2007, ve znění změn Z1–Z3.
  13. ČSN EN 17037 + A1. Denní osvětlení budov, 2023.
  14. ASTRA MS SOFTWARE. BuildingDesign [software]. Zlín, 2023.
  15. MARDALJEVIC, J. a J. CHRISTOFFERSEN. ‘Climate connectivity’ in the daylight factor basis of building standards. Building and Environment. 2017, 113, 200-209. https://doi.org/10.1016/j.buildenv.2016.08.009, ISSN 0360-1323.
  16. REINHART, C. F. ‘Lightswitch-2002: a model for manual and automated control of electric lighting and blind. Solar Energy. 2004 (1), 15-28 https://doi.org/10.1016/j.solener.2004.04.003, ISSN 0038-092X.
  17. ČSN 73 0580-1. Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, 2007, ve znění změn Z1, Z2.
  18. KAŇKA, J. Význam činitelů při výpočtech ve stavební světelné technice. Světlo. FCC Public. 2008 (4-5), 40-42. ISSN 1212-0812. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/37411.pdf.
  19. KAŇKA, J. Denní osvětlení velkých obytných místností. Světlo. FCC Public. 2017, 20(3), 37-38. ISSN 1212-0812. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/clanek/denni-osvetleni-velkych-obytnych-mistnosti--2347.
  20. KAŇKA, J: Největší chyby v návrhu denního osvětlení. Světlo. FCC Public. 2019 (2), 52–53. ISSN 1212-0812. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz//flipviewer/Svetlo/2019/02/Svetlo_02_2019/index.html#p=52.
  21. Brněnské stavební přespiy – odůvodnění. Dostupné z:
    https://kambrno.cz/wp-content/uploads/2024/06/02-Oduvodneni.pdf.
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Téma článku je vysoce aktuální. Rozhodně je třeba příspěvek uveřejnit. Měl jsem pouze některé připomínky, jež autorka akceptovala.

Přidávám svůj komentář: V oboru stavební světelná technika, který se zabývá denním osvětlením, legislativa vždy stanovila náhradní realitu namísto reality skutečné, která je ze své podstaty legislativou neuchopitelná. Vždyť přeci ta normová zatažená obloha v zimě (obloha CIE 1:3), kterou už velmi dlouho technické normy k výpočtu a posuzování denního osvětlení používají, je stav, který ve své úplnosti nikdy nenastane, leda snad na pár vteřin jednou za tisíc let. Přesto však výpočty činitele denní osvětlenosti spolu s následným posouzením dokáží dostatečně jasně plnit záměr legislativy, tj. stanovit přiměřenou míru osvětlení vnitřních prostor budov denním světlem. Chrání tak zdraví uživatelů budov, ale i stavebníky (developery) před nadměrnými požadavky jejich zákazníků nebo okolí jejich stavby. Je tomu tak proto, že ona „náhradní realita“ dostatečně věrně kopíruje realitu skutečnou, tj. skutečné působení denního světla v budovách. O tuto „věrnost“ se snažily všechny normy už od samého počátku. Vitruvius1 v 1. století před naším letopočtem psal o denním osvětlení toto:

Na to je třeba provést zkoušku: Na straně, ze které má přicházet světlo, se vede přímka k vrcholku zdi, která se zdá překážet, až k místu, kam se má osvětlení zavést. Jestliže při pohledu po této přímce je možno zahlédnout značnou část čistého nebe, nebude na onom místě přístup světla rušen.

Problém § 37 odst. (1) ad a) Nařízení hlavního města Prahy 12/2024 Sb. spočívá v tom, že jeho „náhradní realita“ nepojednává vůbec o světle. Stanovuje pouze velikost díry ve zdi. Nemůže tak plnit v denním světle jakoukoli smysluplnou funkci. Případová studie paní Lenky Gábrové to prokazuje. § 37 se totiž od skutečné reality vzdaluje mnohem více než Vitruvius. Ve věci osvětlení denním světlem se tak pražské stavitelství propadá do hlubokého starověku až před římskou říši. Marxisté by řekli do období prvobytně pospolné společnosti.

1 Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře (1. stol. př.n.l.), Kniha VI., kapitola 6, odstavec 6.

English Synopsis
Daylighting in a Dwelling Room Lit by a Window with an Area Equal to 10% of the Room Floor Area

The Prague and Brno Building Regulations approved in 2024 no longer require compliance with daylighting requirements in dwelling rooms in buildings with a closed or semi-closed construction line. In these buildings, it should be sufficient to prove that the window area is at least one tenth of the room floor area. The paper deals with the daylighting evaluation in differently obstructed rooms whose window area is exactly 10% of the room floor area.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.