Reklama

Rok 2019 se blíží, co je s Novou tarifní soustavou

Ing. Jan Schindler, redakce

Před nedávným uvedením televizního pořadu Otázky Václava Moravce byla poslední zmínka o Nové tarifní soustavě v srpnu 2016. V ní byly zobecněny výsledky veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní soustavě, která byla odsunuta na rok 2019. Rok 2019 se rychle blíží. Co se děje s tímto dříve velmi sledovaným tématem? Jaké jsou názory vlivných odborníků?

Reklama

V březnu roku 2016 Energetický regulační úřad sdělil, že Nová tarifní soustava od roku 2017 nebude platit, že je nutné ji přepracovat a odsouvá se na rok 2019. Na tiskové konferenci tehdejší předsedkyně ERÚ uvedla: „Je možné, že nový návrh nebude tolik postavený na velikosti jističe, jako dosud. Panovaly totiž obavy, že nové tarify například zvýší platby za elektřinu chatařů a chalupářů, kteří mají nízkou spotřebu, ale současně mají jistič s vyšší kapacitou“.

V srpnu 2016 regulátor zveřejnil oficiální výstupy veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní struktuře a představil své budoucí kroky. Regulátor tehdy obdržel prostřednictvím elektronického formuláře přes 16 tisíc podnětů. Náměty ke změně přicházely také z četných diskuzí pořádané úřadem. Podněty převážně poukazovaly na nejpalčivější místa reformy.

Na základě také těchto podnětů zveřejnil úřad vizi nové reformy, kterou nazval Vyvážený tarifní systém. K návrhu tehdejší předsedkyně ERÚ uvedla: „Chtěla bych ubezpečit každého, že výstupům konzultačního procesu přikládám velkou váhu a jsem velmi ráda, že podnětů dorazil tak vysoký počet. Již nyní mohu říct například to, že budoucí návrh Vyváženého tarifního systému nepočítá s platbou stanovenou primárně podle jističe.“

Vize nové reformy byla formulována do tzv. „Desatera Vyvážené tarifní soustavy“, která je zveřejněna na webu úřadu. Hned v prvním bodě se hovoří o nutnosti zavedení speciálního tarifu pro odběratele s výrobnou s cílem podpořit decentrální výrobu, zabránit odchodu výroben z distribuční soustavy do ostrovních systémů. Podle Desatera je nutná analýza rezervovaných příkonů a jejich využití, aby došlo k uvolnění nevyužitých kapacit pro nové spotřebitele bez nutnosti nových investic. Vypustit z návrhu primární nastavení na jistič, který je především bezpečnostním prvkem, a využít stávající matematický model nové tarifní struktury se zaměřením na parametr soudobosti s koeficientem 0,2.

V souvislosti s vyhlášením nových regulovaných cen elektřiny a plynu na rok 2018 probíhala v pořadu Otázky Václava Moravce České televize diskuze ohledně Nové tarifní soustavy, která byla původně odložena na rok 2019. Diskuze se zúčastnili člen rady ERÚ Vladimír Vlk, předseda Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor a ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Radní ERÚ Vlk uvedl: „Po novém roce bychom chtěli spustit analýzu, novou tarifní soustavu si chceme vykomunikovat uvnitř úřadu s našimi odborníky do konce března 2018. Zatím analýzu nemáme, protože jsme v úřadě jenom 118 dnů a měli jsme před sebou metodiku cenové regulace pro páté regulační období. Chceme začít diskutovat o reformě se všemi organizacemi, s distributory a dokonce bychom ji do budoucna chtěli vysvětlovat poslancům“.

Jiří Gavor pokračoval:

„Kritika ERÚ za období předsednictví Aleny Vitáskové také byla zapříčiněna děním kolem nových tarifů. Ta změna je nutná, to pan Vlk vysvětlil, nicméně je nutné to trošku vykomunikovat. Skoková změna způsobu platby z poměru fixních a variabilních nákladů 30:70 na 70:30 bylo zřejmě neakceptovatelné. Spousta práce je už udělána, já myslím, že nové vedení ERÚ může navázat na spoustu analýz, které jsou již hotové.“

Martin Sedlák odpověděl na otázku, zda zvýšení cen akceptuje veřejnost, odpověděl:

„Myslím si, že nyní je zde patrná změna v přístupu ERÚ, že změny budou vysvětlovat veřejnosti. Myslím, že se dá tak vybudovat důvěra k postupným změnám. Cílem by mělo být umožnit rozvoj decentralizovaných zdrojů o které mají domácnosti stále větší zájem.“

Václav Moravec:

„Jaké variantě byste neřekli šoková, politici si ze zabránění zdražování elektřiny udělali téma v letech 2015 a 2016, stejná situace je dnes. Nám spotřebitelům se těžko vysvětluje, že platíme ne podle odebrané elektřiny, ale podle příkonu, podle připojení našich chalup a domácností k soustavě?“

Jiří Gavor:

„No ony ty dráty také něco stojí, byli to ti chalupáři, kolem kterých se svedl ten urputný boj, nicméně mají tam jistič 3*32 který využijí jednou za čas, tak vznikají fixní náklady, které za ně platí někdo jiný. Zvýšení plateb bylo za distribuci, ne za celou dodávku elektřiny, možná proto byl takový odpor a nevole, protože si to mnozí lidé ztotožnili z celkovým účtem. Konec konců není to nutné vázat na celkovou veličinu jako je jistič, protože to je bezpečnostní prvek. Nicméně, když někdo potřebuje odebírat občas více proudu, tak za to musí zaplatit.“

Vladimír Vlk:

„Myslím si, že na začátku to bude kompromis, že to nebude na základě fyzikálního výpočtu. Poměr fixních a variabilních nákladů nelze přesně určit, proto budou probíhat analýzy. Dneska domácnosti mají velké jističe a tím si rezervují kapacitu a myslím si, že distributoři mají s tím starosti, protože nevědí, jaká bude skutečná reálná spotřeba, to je jedna věc a druhá věc je soudobost zapínání spotřebičů, že si nemohou zapínat všechny spotřebiče najednou, že musejí si zapínání spotřebičů rozložit v čase.“

Václav Moravec:

„Naše ceny elektřiny v porovnání s okolními státy jsou společně s Polskem a Slovenskem značně nižší než v Rakousku a hlavně v Německu. Jak chcete zabránit tomu, aby se neopakovala ta lidová bouře z roku 2015 a 2016?“

Vladimír Vlk:

„My máme výhodu, my jsme nezávislý orgán,. Já se domnívám, že musí být větší osvěta, musí být větší diskuze nejenom s distributory ale i s nevládními organizacemi o jakou cestou se vydat. Musíme to vysvětlit i poslancům a musíme to vyřešit citlivě, aby to nebyl náraz a v březnu příštího roku bychom šli do poslanecké sněmovny, kde bychom chtěli oslovit všechny poslanecké kluby.“

Martin Sedlák:

„Návrat k původnímu návrhu bude vést k tomu, že si veřejnost nakoupí více panelů a postará se o akumulaci energie a přejde k ostrovnímu systému. Byly by to ale zbytečné kroky v českých podmínkách. Lepší je rozhodně rozvíjet tzv. hybridní solární systémy, to znamená, že domácnost zůstává připojena na síť a zhruba ze 70% je soběstačná, taková řešení se začala rozvíjet s podporou Nové zelené k úsporám v rámci decentralizované energetiky.“

Debata odborníků připomněla, že na tuto otázku řečníci příliš připraveni nebyli. Opakovali to, co již bylo dříve řešeno a bylo zobecněno po oficiálním ukončení reformy. Téma bylo Václavem Moravcem vytaženo v pořadu asi kvůli tomu, že původně reforma byla na rok 2019 odložena. Bývalá předsedkyně ERÚ v závěrečné tiskové zprávě zdůraznila, že regulátor nemůže suplovat sociální úlohu státu. To sice nemůže, ale v dnešní době je otázka dodávek elektřiny důležitým sociálním prvkem státu. Mrzí mne, že téma debaty na mne dělalo dojem, že je potřeba něco vymyslet, jakým způsobem oškubat běžné občany s tím, že je třeba respektovat požadavky organizací. Podle mého názoru by reforma působila přijatelněji a byla by více akceptována, kdyby jednak regulátor fungoval více v zájmu spotřebitele a potom, kdyby reformy byly sociálně kompenzovány. Když bude široká veřejnost energetické politice důvěřovat, snadněji akceptuje i zvýšení plateb. Ostatně je zde příklad Německa.