Nejzajímavější příspěvky z diskuze o nové tarifní soustavě
O ceny podle nové tarifní soustavy se lidé živě zajímají, vyplývá to z četných diskuzních příspěvků pod články na TZB-info zabývajícími se touto tématikou. Vybrali jsme ty nejzajímavější příspěvky a k nim přidali názory účastníků televizního diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.
Výběr příspěvků z diskuze na TZB-info (citace):
Dobrá finta se podařila, všichni diskutují, jak se zvedne cena za elektřinu, ale že ona se už zvedla od 1.1.2016, toho si skoro nikdo nevšiml. Podívejte se hlavně na paušální cenu za jistič letos a loni a také za distribuci letos a loni. (Tomáš Nevěřil)
Je s podivem, že nebyl nikde zveřejněn průzkum cenového dopadu NTS do jednotlivých kategorií odběratelů. Distribuční společnosti mají naprosto detailní údaje o každém odběrateli a jistě dopady znají (vše mají v počítačích a provést výpočet nemůže být žádný velký problém). Stejně se jeví jako komedie, kdy jsou ERÚ vyzýváni občané, aby si spočítali dopady a poslali připomínky na ERÚ, jakoby ERÚ dopady neznal (stejně tak má MPO podle novin provést průzkum dopadů) většina občanů to z různých důvodů neudělá. Celý tyjátr s NTS je prováděn na zadání MPO, velkoodběratelů a distribučních společností, kdy je požadováno zlevnit elektřinu velkoodběratelům, zajistit si stálé příjmy pro distributory a zaplatit náklady za nutné úpravy a stabilizaci nadřazených sítí z důvodu přetěžování sítí přetoky z Německa při klesající spotřebě domácností. (Jan Kroupa)
Vezměme třeba hypoteticky ves s dvaceti čísly, z toho 15 chalupářů a z nich půlka dá přednost romantice a odpojí se úplně. Distributor tam má nějak dimenzované vedení, trafo atd. Myslíte, že po tomto kroku půjde a vedení hned ustřihne, vymění trafo za menší apod? Z ekonomického hlediska je to nesmysl, vyšlo by to dráž než nechat původní. Navíc platí (a nevím, jestli se počítá se změnou), že vás do 50m musí připojit za částku spoluúčasti stanovenou ERU (500kč/A při 3f). Z tohoto titulu nemůže distributor stejně nikdy jít na krev a musí si držet určitou rezervu, protože v takové vísce, kdyby měl kvůli jednomu žadateli dávat nové trafo a posilovat vedení, tak by prodělal, za nějakých 10L, co mu dáte, to určitě nepořídí. Ovšem změna pro síť bude patrná na páteřích, kde počet umrtvených OM může udělat takovou sumu, že třeba budu vědět, že v určitém období jsem schopen dělat údržbu na nějakém zařízení nebo lince DS a toto zařízení vypnout, protože kapacita ostatních zařízení bude v daném období dostatečná pro pokrytí potřeb (část OM mám mrtvých, tj. na páteři nemusím pro ně zajišťovat kapacitu). Stejným principem se řídí třeba plánované odstávky na jaderných zdrojích, které bývají v období březen - říjen, kdy se očekává nejmenší potřeba výkonu. (Jan Novak)
Jako ekonom nesouhlasím s argumentací, že by se fixní náklady distributora měly rozdělovat dle hlavního jističe. Distributor sleduje odběrové křivky a dle nich dimenzuje soustavu. Malí odběratelé se navzájem průměrují a navíc velká část má dvoutarif, takže ve špičce mohou paradoxně odlehčit soustavě. Zkuste říct ve Škodě auto, že ve špičce mají vypnout svářecí linky, nebo ve válcovnách. Vzít jako základ rozúčtování nákladů velikost hlavního jističe je z ekonomického hlediska nesmysl. Fixní náklady distributora nejsou závislé na tom, jestli mám jistič 3x16A nebo 3x25A. Dráty budu mít pořád stejné, oprava překopnutého kabelu s jističem nesouvisí, stejně jako platy zaměstnanců a jejich množství, revize nebude levnější, bagrista taky ne. Rezervace výkonu je dynamický pojem a souvisí i s velikostí odběru. Velikost hlavního jističe je statická hodnota, jen jeden z parametrů. To, že byl vybrán právě tento, naznačuje dle mého názoru tlaky nějaké lobby. (Michal Bartoš)
Bohužel většina odběratelů si nemůže dovolit snížit hodnotu hlavního jističe, protože by to pocítili na komfortu. A absurdně ti, kteří mají FV elektrárnu s bateriemi (patřím mezi ně), mohou snížit hodnotu jističe třeba až na 1x10A, což je hodnota, která jim bude obvykle stačit na kontinuální dobíjení baterií přes zimu. Přitom distributorovi bude jedno, jestli těch svých 20 kWh, co denně potřebuji, získávám plynule celý den, nebo nárazově v jedné hodině, protože ty nárazy se v rámci ostatních uživatelů stejně zprůměrují. (Richard Vacek)
Nebude potom výhodnější v bytových domech zrušit jednotlivé elektroměry a místo nich zavést jeden společný a podružná měření? Díky soudobosti může být příkon jednoho společného elektroměru nižší než součet příkonů samostatných elektroměrů. Akorát by se všichni museli shodnout na jednom dodavateli a nesměli by mít mezi sebou neplatiče. Bylo by to jako s vodou. (Lukáš Čeřovský)
Reakce na příspěvek Lukáše Čeřovského: Dle současné legislativy by to bylo v podstatě ilegální a obávám, že se to jednak nezmění. Obzvlášť zajímavé by takové řešení bylo třeba právě pro zahrádkářské nebo chatové osady, které budou změnou nejhůře postižené. Možná bych mohl takové řešení nabídnout svým sousedům chalupářům, mohlo by to být ke vzájemné spokojenosti. (Jan Novak)
V Rakousku to řeší poměrně značnou fixní platbou za odběrné místo bez ohledu na velikost jističe. Evidentně lze síť podle tohoto modelu provozovat, stejně jako lze síť provozovat i podle stávajícího modelu v ČR. Otázka je ale přece jiná, otázka je, jestli je to vhodné, spravedlivé, jestli to má ekonomickou logiku a jaké jsou důsledky. Tomu se, bohužel, článek příliš nevěnuje. Kritici návrhu ERÚ vyčítají, že vede k výraznému zdražení u malých odběrů. Jenomže aplikace "Rakouského modelu" by zjevně u malých odběrů vedla k obdobnému výsledku. (Martin Hájek)
Názory z televizního pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 28. 2. 2016
Diskuze se zúčastnili: Ing. Lenka Kovačovská,Ph.D, náměstkyně MPO pro sekci energetiky a Ing. Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
Lenka Kovačovská:
Paní Vitásková tvrdí, jak je hodně nezávislá a že nesmí přijímat žádné pokyny, jak má vykonávat svojí nezávislou činnost a jak má regulovat energetické odvětví. Je zajímavé, že má kompetenci úkolovat vládu. Kompetenci má vláda, která se ze své činnosti odpovídá demokraticky zvoleným zástupcům lidu, to znamená parlamentu.
Energetická koncepce říká jednoznačně, energetika se mění, musíme se na to připravit a musíme na to nastavit tarifní strukturu. Tak aby umožňovala rozvoj decentrální výroby, ale také to, aby se s tím celá elektrizační soustava byla schopna vyrovnat a zároveň, aby na to nedopláceli ti, kteří jsou méně šťastní, nemají dostatek finančních prostředků, nejsou si schopni zajistit decentralizované řešení. To znamená, že ERÚ převzal správné zadání, nicméně ve výpočtech se stala chyba a teď je v kompetenci ERÚ, aby tu chybu napravil.
Citace Bohuslava Sobotky, předsedy vlády:
Není možné, aby kvůli NTS nastavili tok finančních prostředků od těch chudších k těm bohatším. Je také důležité se zeptat, jak se na tom budou podílet ti, kteří vlastní distribuční sítě.
Václav Moravec, moderátor:
ERÚ říká, současné tarify diskriminují, my jsme přišli s nediskriminačními tarify.
Martin Sedlák:
Pracovní skupina byla složena ze členů a zástupců jednotlivých státních úřadů ERÚ, MPO, ale také expertů, kteří v roce 2013 začali tento návrh NTS plánovat. Od začátku jsme NTS kritizovali, že je uzavřený, neměli jsme zpětnou vazbu. ERÚ si mohl kritiku ušetřit, kdyby se snažil otevřít diskuzi již v procesu jeho přípravy. Analýzu EGÚ, kterou dostala minulý týden vláda, měl mít ERU již před zveřejněním.
ERÚ by měl regulovat distribuční společnosti tak, aby nedocházelo k zátěži spotřebitelů Pokud se podíváme na zisky distribučních společností, tak v posledních letech překročily 50 mld. korun. Při porovnání distribučních plateb napříč Evropou, tak vychází, že zde jsou platby poměrně vysoké. Je otázka, zda nelze něco dělat právě s oprávněnými náklady, tak aby platba za distribuci se dostala k evropskému průměru.
Lenka Kovačovská:
Platíme za distribuci asi 33% celkové částky, 90 % představují fixní náklady distribučních společností, 10 % se odvíjí od spotřeby, především náklady na krytí ztrát v soustavě. Musí se investovat, investice vyvolané chytrými sítěmi bude stát zhruba 100 mld. Kč.
Návrhy NTS dávaly logiku v tom, že síť se bude měnit, bude větší počet malých zdrojů a promění se řízení. Ze zveřejnění vyplývá, že návrh modeloval až na rok 2040. Nyní je asi 25 000 instalací, do roku 2020, tak to by mělo narůst o 60 až 70 tisíc, nedostáváme se ani přes stovku tisíc, celkový počet odběrných míst je přes 5,5 mil. To je úplně zanedbatelné procento těch zdrojů. Budeme muset měnit platby, ale proč to dělat již v roce 2017.
Václav Moravec:
Je možný tento scénář: distribučním společnostem zůstanou jejich zisky, bude se méně investovat do sítí, zároveň se kvůli tlaku veřejnosti nesáhne na ceny distribuce, bude narůstat vnitřní dluh energetických sítí, které nám tady v roce 2040 zkolabují. A dopadne to tak, že bude lepší, nebýt napojen na žádnou distribuční síť.
Lenka Kovačovská:
Holandsko má veškeré náklady na distribuci fixní, Německo 40 % fixních a 60 % variabilních, sousední Rakousko má 43 % fixu. V současné době my máme kolem 25 % fixních nákladů. Máme časový prostor rozfázovat transformaci. Není potřeba skákat ihned z poměrů 25 ku 75 procentům ihned na poměr 90 ku 10 procentů.
Komentář redakce
Změny podle návrhu nové tarifní soustavy nemohou být pro všechny spravedlivé. Protože elektřina je nezbytná pro všechny obyvatele, je potřeba, aby se na struktuře plateb dohodli všichni zástupci celé společnosti. Řešení by mělo být pokud možno sociálně spravedlivé, přívětivé pro ty, kteří chtějí šetřit a konečně vstřícné i pro ty, kdo si chtějí vyrábět elektřinu sami. Nejsem si ale jist, jestli společenské vědomí je zralé pro plodnou celospolečenskou diskuzi. Já osobně bych se podíval k sousedům, byť třeba mají větší fixní platby, zda tam náhodou již existuje kvalitní řešení.