Inspekční činnost na betonárnách
Článek je zaměřen na problematiku výroby betonu a její kontrolu ve vzájemných souvislostech, podrobně popisuje jednotlivé typy inspekcí betonáren a určenou normu pro beton ČSN EN 206-1. V textu je objasněna povinnost inspekce pro dodávky na stavby pozemních komunikací dle TKP 18, který obsahuje zpřísňující požadavky na vybavení a provoz betonáren, složení betonů a na kontrolu i zkoušení. Je popsán postup provádění počáteční inspekce podle sestaveného dotazníku, kde jsou v logických tematických blocích řazeny jednotlivé konkrétní podstatné požadavky a dokumenty vydávané při inspekcích.
Inspekční činnost
Pojem inspekce je definován ČSN EN ISO/IEC 17020 jako prozkoumání produktu, procesu, služby nebo instalace či jejich návrhu a stanovení shody se specifickými požadavky. Inspekce jsou prováděny prostřednictvím inspekčních orgánů v zastoupení soukromých zákazníků, jejich mateřských organizací nebo oprávněných úředních míst s cílem poskytovat těmto stranám informace týkající se shody s regulačními předpisy, normami nebo specifikacemi. Parametry inspekce obvykle zahrnují množství, kvalitu a bezpečnost. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že inspekční činnost označuje lidskou činnost spočívající v dohledu třetí nezávislé strany, v odborné a věcné kontrole, podrobné kontrolní prohlídce apod. Ve stavebnictví jsou předmětem inspekcí nejčastěji výrobny betonu, výtahy, ucelené stavby a projektová dokumentace staveb, kde je inspekční činnost staveb prováděna dle projektové dokumentace, norem či jiných specifikací nebo legislativních požadavků v místě stavby podle stanovených akreditovaných inspekčních postupů třetí, nezávislou stranou – akreditovaným inspekčním orgánem.
Inspekce staveb
Inspekční činnost na stavbě umožňuje okamžitou nápravu během realizace a vyhodnocení skutečné kvality, např. z hlediska plnění požadavků stavebního zákona a příslušných prováděcích předpisů. Přezkoumává provádění a dokladování příslušných zkoušek podle platných technických norem a technologických předpisů. Výsledná kvalita stavby závisí na vlastnostech každého dílčího produktu celého dodavatelského řetězce, tzn. návrhu (projektové dokumentaci), na materiálech, výrobcích, ale i na jejich vlastním odborném zabudování do stavby. Během inspekční činnosti je kontrolována dokumentace a dokladování stavby z hlediska plnění požadavků stavebního zákona a příslušných prováděcích předpisů, ale i vedení stavebního deníku. Dále je kontrolována kvalita zabudovaných výrobků a materiálů dle jejich deklarací a návodů, porovnávají se původní požadavky projektové dokumentace s jejími změnami a jejich vliv na průběh stavby. Zkoumá se dokladování příslušných zkoušek dodaných či prováděných na stavbě podle platných technických norem a technologických předpisů. Zároveň je věnována pozornost vyhodnocování zkoušek a příslušných odpovídajících měření, dodržování technologických postupů prací, a to i ve vztahu k technologickým pravidlům firem, které stavbu provádějí. Základním přínosem inspekce staveb je poskytování kvalitní a objektivní informace týkající se shody s legislativou, předpisy, normami či jinými specifikacemi, a to pro oblast výrobků, procesů, technologií a zařízení stavby jako celku či její části. Zadavatel inspekce získává od třetí, nezávislé strany doklad (vyhodnocení) ve formě inspekční zprávy o tom, v jaké míře splnil zhotovitel požadavky zadavatele (investora) a také požadavky projektové dokumentace, souvisejících norem a předpisů. V případě identifikovaných neshod uvádí inspekční zpráva nápravná opatření k jejich odstranění; pokud jsou neshody odstraněny, je možné vydat inspekční certifikát stavby.
Inspekce betonáren
Úvodem je vhodné přiblížit problematiku výroby betonu a její kontroly ve vzájemných souvislostech. Ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a navazujícího nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. musí být beton, pokud je uveden na trh, podroben posouzení shody, tj. musí být certifikován systém řízení výroby podle § 6 uvedeného nařízení vlády. Výjimku tvoří výrobny prefabrikátů, pokud vyrábějí čerstvý beton výhradně pro zhotovení vlastních prefabrikovaných dílců. V takovém případě se nejedná o uvádění betonu na trh, ale o výrobu polotovaru pro finální výrobu, produkt tak nespadá pod uvedenou právní úpravu pro posuzování shody.
Do 30. 6. 2014 platila pro beton určená norma ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda z roku 2001. Tato norma stanovila v kapitole 9 požadavky na systém řízení výroby a jeho kontrolu, dále pak úkoly pro certifikační a inspekční orgán, stanovené v normativní příloze C. Obsahem následných podstatných změn Z3 a Z4 bylo zejména taxativní vymezení požadavků na složení a vlastnosti betonu. Zejména změna Z3 se v těchto požadavcích blížila požadavkům z tabulky 18-3 TKP 18. A tak pro certifikaci výroby betonu, tj. posouzení shody podle zákona, stanovila tato určená norma poměrně detailní technické specifikace.
Od 1. 7. 2014 se situace v oblasti výroby betonu značně zkomplikovala, jelikož došlo k okamžitému ukončení platnosti původní ČSN EN 206-1 včetně všech změn, přestože zásadní Z4 byla vydána v říjnu 2013. Nová ČSN EN 206 Beton: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda, zejména v požadavcích na vlastnosti a jejich ověřování z pohledu odolnosti proti vlivu prostředí, se vrací k původní verzi, a tím ruší všechny předchozí postupné změny. Tato skutečnost má výrazný vliv na systém posuzování shody, kde kromě formálních problémů s označením normy vzniká problém s technickou specifikací. Nová ČSN EN 206, jako norma určená, tyto specifikace detailně nestanoví, zejména v sortimentu pro pozemní komunikace (průsak, odolnost proti CHRL). Jeví se proto jako nezbytné v případě použití postupu certifikace výrobku podle § 5 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. vytvářet potřebnou specifikaci formou stavebních technických osvědčení respektujících zpravidla zpřísněné požadavky TKP 18, popřípadě jiné požadavky podle účelu.
Pro účely splnění požadavků zákona a nařízení vlády však stačí použít postup certifikace systému řízení výroby betonu, což zůstává jako základní možnost. I zde však nová norma vykazuje řadu dílčích, ale i podstatných změn. Podstatnou změnou je např. vypuštění původní tabulky 22, stanovující ověřování složek betonu. V nové normě zůstává stanoveno ověřování zařízení (tabulka 28) a ověřování výrobních postupů a vlastností betonu (tabulka 29). V zásadě však princip certifikace řízení výroby betonu zůstává stejný.
Čistě z pohledu provádění inspekcí vykazuje nová norma v normativní příloze C jen nepatrné změny. Jedná se o úpravu terminologie, např. místo pojmu jakost se uvádí kvalita, což je v souladu s terminologií řízení managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001. V zásadě ale příloha C stanoví v části C.2 úkoly pro inspekční orgán a v části C.3 úkoly pro orgán certifikační. Zde je vhodné zaznamenat skutečnost, že v hlavním textu normy (zejména v tabulkách pro ověřování) se místo dřívějšího pojmu kontrola uvádí všude pojem inspekce. To je v souvislosti s definicí inspekce, prováděné akreditovaným inspekčním orgánem, jak je popsáno v odstavci C.2, zavádějící, a je tedy potřeba tyto dva shodně znějící pojmy rozlišovat. Na komplikace s výkladem těchto pojmů lze narazit při interpretaci ustanovení čl. C.2.1 odst. 6 vč. poznámky, kde se v povinnostech inspekčního orgánu uvádí:
Pokud betonárna prošla počáteční inspekcí ke spokojenosti inspekčního orgánu, pak musí inspekční orgán vydat inspekční zprávu a uvést, že řízení výroby vyhovuje kapitole 9 této normy. Tuto zprávu musí obdržet výrobce a akreditovaný certifikační orgán. POZNÁMKA: Na základě této zprávy rozhodne akreditovaný certifikační orgán o certifikaci řízení výroby (viz C.3.1).
Dále se v odst. C.3.1 uvádějí tyto úkoly certifikačního orgánu:
(1) Certifikační orgán provádí certifikaci řízení výroby na základě zprávy inspekčního orgánu, který konstatuje, že výrobní jednotka prošla počátečním posouzením řízení výroby ke spokojenosti inspekčního orgánu.
(2) Certifikační orgán musí rozhodnout o další platnosti certifikátu na základě zpráv z běžné inspekce řízení výroby.
Z těchto formulací by bylo logické, že nejprve inspekční orgán provede inspekci, následně pak certifikační orgán vystaví certifikát řízení výroby. V praxi však tento postup uplatňován logicky není, neboť výrobny betonu musejí především splnit zákonnou povinnost – tedy certifikaci SŘV podle zákona a nařízení vlády. Následně pak v případě potřeby, vyvolané téměř výlučně dodávkami betonu pro pozemní komunikace, podstupují proces inspekce. Na tomto příkladu je zřejmé, že tvůrci originálu normy pravděpodobně zamýšleli pod pojmem inspekce něco jiného, než je zavedeno v praxi v České republice.
K vlastním inspekcím, prováděným akreditovaným inspekčním orgánem
ČSN EN 206 v kapitole 10. Hodnocení shody uvádí toto:
Jsou-li akreditované inspekční a certifikační orgány doporučeny k inspekci řízení výroby a certifikaci shody, závisí na úrovni požadavků pro výrobu betonu, na jeho zamýšleném použití, druhu výroby a míře bezpečnosti složení betonu.
Obecně se doporučuje, aby inspekce a certifikace byla prováděna akreditovaným inspekčním a certifikačním orgánem. To nemusí být nezbytné u normalizovaného betonu s vysokou mírou bezpečnosti ve složení betonu (viz příloha A.5).
Z formulace je zřejmé, že inspekce není povinná, na rozdíl od certifikace, která je dána zákonem a nařízením vlády. Tato povinnost však vzniká pro dodávky na stavby pozemních komunikací, kde je závazný dokument Ministerstva průmyslu a obchodu – odboru pozemních komunikací s názvem Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitola 18. Beton pro konstrukce (dále TKP 18) z roku 2005. Tento dokument z hlediska výroby betonu vychází zejména z ČSN EN 206-1 z roku 2001, avšak obsahuje množství zpřísňujících požadavků na vybavení a provoz betonáren, složení betonů a na kontrolu a zkoušení. Obdobné zpřísňující požadavky byly do normy zapracovány změnou Z3 resp. Z4; zrušením těchto změn novou normou se taxativní požadavky normy a TKP značně liší.
Typy inspekce podle kapitoly C.2 normativní přílohy C ČSN EN 206 jsou tyto: počáteční, běžná a mimořádná. Počáteční inspekce se zabývá celým systémem řízení výroby podle kapitoly 9 normy, v případě, že se jedná o inspekci výrobny dodávající beton pro pozemní komunikace, je nutné do inspekce zahrnout i zvýšené požadavky TKP. Podstatným prvkem počáteční inspekce je posouzení, zda požadavky normy a TKP jsou zapracovány do firemní řídicí dokumentace, aby byl systém jednoznačně definován. Běžné inspekce se provádějí podle normy i TKP nejméně dvakrát ročně a rámcově lze definovat jejich zaměření na funkčnost zavedeného systému řízení výroby, realizaci procesů a vedení záznamů podle řídicí dokumentace, na kontrolu a zkoušení a na řízení neshod. Mimořádné inspekce je potřeba provést v normou stanovených případech, a to pokud:
- jsou zjištěny vážné nesrovnalosti během běžné inspekce (nové inspekce),
- byla výroba přerušena na období delší než šest měsíců,
- to požaduje výrobce, např. proto, že se změnily podmínky výroby,
- je požadována certifikačním orgánem k získání důkazu oprávněnosti.
Rozsah, druh a doba mimořádné inspekce záleží na dané situaci.
Standardně jsou tedy používány první dva typy – počáteční a následné běžné inspekce. Přes velmi detailní požadavky, vyplývající z ustanovení ČSN EN 206 a TKP 18, je řídicím motivem inspekce posouzení, zda jsou splněny faktické podmínky pro dodávání betonu na stavby v požadované kvalitě. Inspekce nemá sloužit ke kladení formálních překážek výrobcům betonu, ale k dosažení jednotného vysokého standardu při výrobě a dodávkách.
Závěr
Obr. č. 1: Vzor inspekčního certifikátu betonárny
V současné době je v rámci akreditovaného inspekčního orgánu TZÚS v oblasti inspekcí betonáren zaváděn postup provádění počáteční inspekce podle sestaveného dotazníku, kde jsou v logických tematických blocích řazeny jednotlivé konkrétní podstatné požadavky novelizované ČSN EN 206 a TKP 18, u nichž je pro lepší přehlednost odkaz na příslušné ustanovení řídicího dokumentu. Dotazy jsou zaměřeny více na prověření předpokladů, tj. na promítnutí požadavků normy a TKP do řídicí dokumentace, na vytvoření systému monitoringu výroby, provádění kontrol a zkoušek a na zavedení funkční zpětné vazby. Uvedená zjištění jsou přímo přenesena do shodně koncipované zjišťovací části zprávy o počáteční inspekci. Pro následné běžné inspekce, prováděné v souladu s požadavkem normy i TKP, byl vytvořen obdobný dotazník, kde jsou dotazy zaměřeny především na praktické provádění podle dříve vytvořených pravidel systému výroby, kontroly a zkoušení. Z praktických důvodů pro dokladování, zjištěných u výrobců betonu, je inspekčním orgánem kromě zprávy o běžné inspekci vydáván jednostránkový dokument Vyjádření k výsledku běžné inspekce betonárny, kterým inspekční orgán potvrzuje provedení pravidelné běžné inspekce, její výsledek a platnost počáteční inspekce včetně inspekčního certifikátu. Tento doklad, podle dosavadních zpětných informací, plně vyhovuje pro účely dokladování způsobilosti betonárny k dodávkám betonu pro stavby pozemních komunikací při minimalizaci objemu předávaných tištěných dokumentů.
Zdroje
- [1] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitola 18. Beton pro konstrukce (TKP 18) z roku 2005
- [2] ČSN EN 206 Beton: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
The article deals with concrete production and its control as interrelated issues, describing in detail the various types of inspections of concrete plants, as well as ČSN EN 206-1, the standard relevant for concrete. Explained here are the mandatory inspections for road construction supplies according to TKP 18, which contains stricter requirements for the equipment and operation of concrete plants, concrete composition, and for control and testing. The process of the initial inspection by a compiled questionnaire is described, where the individual specific essential requirements and the documents issued during inspections are arranged in logical subject units.