Jakých spalovacích zdrojů se týká povinná výměna?

Pro výměnu nevyhovujících kotlů je z legislativního hlediska rozhodující zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Konkrétně v §17 odstavci 1) písmeno g) se píše, že provozovatel stacionárního zdroje je povinen

„provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu“

Tato povinnost nabývá platnosti do 10 let od nabytí platnosti zákona, tedy 1. 9. 2022. V příloze č.11 k zákonu jsou uvedeny minimální požadavky na emise oxidu uhelnatého (CO), celkového organického uhlíku (TOC) a tuhých znečišťujících látek (TZL), které odpovídají emisním požadavkům pro zařazení teplovodního kotle do třídy 3 dle ČSN EN 303-5. Tyto emisní požadavky se zjišťují v autorizované zkušebně při počáteční zkoušce (certifikaci) před uvedením daného typu kotle na trh. Třída kotle je vyznačená na jeho výrobním štítku.

Pokud to zjednodušíme, pak se zákaz provozování od 1. září 2022 týká všech teplovodních kotlů na pevná paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW, které neplní emisní požadavky kladené na kotle minimálně třídy 3 dle ČSN EN 303-5. Týká se tedy kotlů tříd 1 a 2, popřípadě kotlů, u kterých nelze určit jejich třídu (samovýroba,…). Je jedno, zda zdroj provozuje občan či podnikatel, zda se jedná o hlavní či záložní zdroj tepla pro vytápění.

Povinná výměna se netýká zdrojů, které jsou navrženy pro přímé vytápění místa instalace. Tím jsou míněny všechny typy lokálních topidel – krby, kamna, sporáky, vařiče, krbová kamna – a to i v případě, že mají teplovodní vložku a jsou napojeny na ústřední topení.

Pokud fyzická osoba nebo právnická či fyzická podnikající osoba bude provozovat nevyhovující zdroj i po 1. září 2022, vystavuje se možnosti uložení pokuty až do výše 50 tisíc Kč (§23 odst. 1) písm. a) a §25 odst. 7) písm. d)).