Kotlíkové dotace – na co si dát pozor v žádosti a ve vyúčtování
Autoři podle přednášky na semináři ke Kotlíkovým dotacím v Moravskoslezském kraji uvádí nejčastěji se vyskytující chyby v žádostech o dotaci, které brání vyplacení dotace, případně zbytečně termín proplacení prodlužují.
V celé republice se rozbíhá poslední vlna kotlíkových dotací, díky které si mohou občané s výraznou státní pomocí pořídit nový ekologický zdroj vytápění. Jako první budou mít možnost podat si žádost o dotaci občané v Moravskoslezském kraji (MSK), který začal žádosti přijímat 13. května od 10.00 hod. V tomto kraji bylo v prvních dvou kolech kotlíkových dotací schváleno 13,5 tisíce žádostí a 70 % z nich již bylo i realizováno. Bezproblémovému schválení žádosti o dotaci a samotnému jejímu proplacení však často brání chyby v žádostech a následném vyúčtování uznatelných nákladů na pořízení nového zdroje. O těch nejčastějších chybách počátkem dubna přednášela na tiskové konferenci ČPS paní Mgr. Lucie Hochmanová, která je jedním z pracovníků MSK majících vyřizování kotlíkových dotací na starosti. S její pomocí jsme pro případné zájemce o dotaci shrnuli ty nejčastěji opakující se chyby.
CHYBY V ŽÁDOSTI
- Nedostatečná fotodokumentace připojení starého kotle.
K žádosti musí být přiložena fotodokumentace, ze které je patrné napojení starého kotle na otopnou soustavu a komínové těleso. Tato dokumentace musí být pořízena z více pohledů, aby bylo jednoznačně zřejmé, že kotel byl v nemovitosti skutečně připojen a využíván (ideálně by měla fotodokumentace zachytit celou konstrukci kotle včetně umístění všech dvířek a připojených zařízení, detail napojení kotle na komín a na trubky otopné soustavy. Pro vyúčtování doporučujeme pořídit fotky ze všech možných stran a úhlů pohledu, ideálně i se zachycením štítku kotle. - Není předložen doklad o kontrole původního kotle.
Každý teplovodní kotel na pevná paliva do příkonu 300 kW musí podle zákona o ochraně ovzduší projít jednou za 36 měsíců pravidelnou kontrolou technického stavu. První kontrola měla být provedena nejpozději do 31. prosince 2016 (podle § 17 odst. 1 písm. h a § 41 odst. 15 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který tuto povinnost zavedl). Vzhledem k tomu, že až do novely zákona v roce 2018 platila lhůta 24 měsíců, lze předpokládat, že prakticky na všech starých kotlech třídy 1 a 2 tato kontrola již provedena byla, neboť jde o kotle, které bylo možné na trh uvést nejpozději v roce 2015.
V povinně vystaveném „Dokladu o kontrole“ musí být jednoznačně uvedeno, zda kotel smí či nesmí být provozován i po 1. září 2022. Dotace je určena pouze na výměnu kotlů, které nesmějí být provozovány po této době (kotle tříd 1 a 2, popřípadě kotle s neidentifikovatelnou třídou). Proto je vyžadováno předložení „Dokladu o kontrole“, protože zde jednoznačně speciálně zaškolený kontrolor deklaruje, že kotel odpovídá požadavkům na výměnu v rámci kotlíkových dotací. - Změny ve vlastnictví nemovitostí.
Pro vyplacení dotace je nutné, aby žadatel byl vlastníkem nemovitosti minimálně po dobu od podání žádosti do účinnosti smlouvy o poskytnutí dotace. Pokud by v této době došlo ke změně vlastnictví, nárok na dotaci zaniká. Žadatel/vlastník nemovitosti je od uzavření smlouvy o poskytnutí dotace zodpovědnou osobou za dodržení podmínek smlouvy, a to po celou dobu udržitelnosti projektu, což bude pro 3. výzvu až do 31. 12. 2028. To platí i v případě převodu vlastnických práv k nemovitosti na jinou osobu (ve většině případů se jedná o převod formou darování z rodičů na děti). Za veškeré budoucí nesrovnalosti budou zodpovědní původní příjemci dotace, proto doporučujeme nového vlastníka k dodržování povinností smlouvy zavázat v kupní (darovací) smlouvě.
CHYBY VE VYÚČTOVÁNÍ
- Chybí originál podpis na výpise.
V podmínkách pro získání dotace je uvedeno, že předložené doklady o úhradě, konkrétně kopie výpisu z účtu, musí být podepsány příjemcem dotace. - Chybí příjmové doklady u platby hotovostí.
- Faktura, případně její příloha, neobsahuje podrobný rozpočet.
- Kotel nebyl znehodnocen/chybí fotografie.
Starý kotel musí být nevratně znehodnocen tak, aby jej již nebylo možné použít. Tato skutečnost se dokládá fotodokumentací. Z této fotodokumentace musí být jednoznačně viditelné znehodnocení a musí být možné určit, že se jedná o tentýž kotel, který byl doložen v žádosti o poskytnutí dotace. - Všechny potřebné revize (např. spalinových cest, elektro, plynu) realizované po uvedení do provozu nemůžou být proplaceny jako uznatelný výdaj.
Revize musí být provedeny prokazatelně před uvedením do provozu. - Nedostatečný objem akumulační nádrže – nutno brát skutečný objem a nikoliv obchodní označení. Dodržení povinného objemu nádrží (tj. 55 litrů na 1 kW výkonu kotle) se počítá ze skutečného objemu nádrže dle technické dokumentace. Upozorňujeme na to, že ne vždy se obchodní název shoduje se skutečným objemem nádrže. Například můžeme vzít „fiktivní“ nádrž AKU 1000. Obchodní označení 1000 může evokovat objem nádrže 1000 litrů, ale využitelný objem je dle technické dokumentace pouze 940 litrů. Ke kotli o výkonu 18 kW musí být pro dotaci připojena akumulační nádrž o celkovém objemu 990 litrů. Zmíněná fiktivní nádrž AKU 1000 tedy nebude stačit. Žadatel bude muset doplnit akumulaci o zbylých 50 litrů. Tuto podmínku je možné splnit např. instalací zásobníku pro přípravu teplé vody (bojleru) s minimálně tímto objemem, který je kotlem taktéž nahříván.
- Nedoložení uplatňovaných výdajů – např. projektová dokumentace na plynofikaci, revize plynu, revize elektra apod. Aby mohl být výdaj uznán a proplacen z dotace, je potřeba kromě fakturace doložit také výstup poskytnuté služby, tzn. příslušnou revizní zprávu nebo projektovou dokumentaci.