Reklama

Mendlovo náměstí na Starém Brně v novém hávu

Ing. arch. Petr Brandejský, redakce

Reklama

Neznámý autor: „Každý z nás má svého otce, genetika má svého Gregora Johanna Mendela.“

Model Mendlova náměstí

Vizualizace Mendlova náměstí

Část světa zná Gregora Johanna Mendela „pouze“ jako rakouského augustiniánského mnicha a vědce, který položil základy genetiky a objevil základní zákony dědičnosti. Jeho pokusy se zakládaly na experimentování s křížením hrachu a těžiště jeho práce se odehrávalo v zahradě starobrněnského kláštera. Posléze se stal zároveň i opatem tohoto augustiniánského kláštera na Starém Brně. To, že svět zná Mendela jako rakouského mnicha, plyne z toho, že se narodil 20. července 1822 v tehdejším Rakousku-Uhersku. Nicméně to bylo v moravskoslezských Hynčicích nedaleko Nového Jičína. Měl asi čtvrtinový český původ a dvojjazyčné prostředí mu umožnilo hovořit plynně česky i německy. Považoval se za jakéhosi moravského ambasadora německého jazyka. Vzhledem k pozdějšímu studiu teologie ovládal i řečtinu a latinu. Vystudoval Gymnázium v Opavě, Filosofický ústav v Olomouci, kde studoval matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filosofii a etiku. Posléze byl přijat jako novic do Augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl ve svém myšlení ovlivněn tehdejším opatem C. F. Nappem a farářem F. M. Klácelem. Oba ovlivnili Mendelův zájem o jeho vědecké bádání. Poté vystudoval Teologický ústav v Brně a byl vysvěcen na kněze augustiniánského řádu. V té době Mendel navštěvoval přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství. Tuto neskutečnou plejádu vzdělání doplnil studiem na Univerzitě ve Vídni, kde studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy a navštěvoval přednášky z experimentální fyziky, anatomie a fyziologie rostlin. V roce 1854, za přispění tehdejšího opata Nappa, byl v dvoraně kláštera vytvořen původní skleník 30 × 6 m pro Mendelovy pokusy. Dnes by počínání opata Nappa bylo možné nazvat filantropií či mecenášstvím. V roce 1868 se Mendel stal, po smrti opata Nappa, opatem Augustiniánského opatství na Starém Brně.

Stávající stav – letecký pohled

Nová koncepce

Model

Své přednášky o pokusech shrnul v roce 1866 do stěžejního díla „Pokusy s rostlinnými hybridy“ a po právu je na základě této práce nazýván „otcem genetiky“. Novodobá genetika je v podstatě zastoupena triumvirátem James Dewey Watson, Francis Harry Compton Crick a Gregor Johann Mendel. První dva jmenovaní objevili v roce 1953 strukturu DNA a posléze v roce 1962 obdrželi společně s Mauricem Wilkinsem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Vzhledem k tomu, že Mendel své poznatky publikoval již v roce 1866, předběhl tak neskutečně dobu i oba zmíněné vědce a přívlastek „otec genetiky“ je více než na místě. Mimo spousty jiné práce a bádání prováděl od roku 1862 meteorologická pozorování pro ústav ve Vídni. V rozsáhlé publikační činnosti je devět děl ze třinácti právě o meteorologii. Tohle úctyhodné ohlédnutí si žádá bezpochyby smeknutí a velikou poklonu. Gregor Johann Mendel byl nesporně výraznou osobností a pokud hovoříme o někom jako o renesančním člověku, v jeho případě je toto spojení zcela na místě.

Tato stať uváděla do života v roce 2020 zprávu o obnově místa, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky, skleníku ve dvoraně Augustiniánského opatství. Torzo Mendelova skleníku v Brně zrekonstruují architekti ze studia Chybík+Krištof pro Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina. Dokončen bude k příležitosti oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela v roce 2022.

Stávající stav – pohled na pivovar

Skica nového řešení

Stávající stav – pohled od BVV

Centrem Starého Brna je nesporně Mendelovo náměstí, kde se nachází komplex opatství, s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, bytovými domy, občanskou vybaveností, obchody a službami, přilehlým parkem, točnou tramvaje, to vše nesmyslně perforované spletencem MHD. Náměstí projde proměnou, která by měla důstojně doplnit střípky mozaiky, jež odpovídá znovu nalezenému významu tohoto místa. Zatím je vše namícháno vcelku neuspořádaně s artefakty zeleně, různých zábran, reklamních cedulí, kvaziperónů dopravy, prodejních stánků, a hlavně obrovského množství lidí v pohybu všemi směry. Dříve ještě tento koktejl funkcí rozhojňovalo nedaleké Brněnské výstaviště s obrovskou eskalací návštěvníků. Spíše chaos a „boj o místo na slunci“, tedy boj o svoji tramvaj, autobus či trolejbus než přehledně vyřešená koncepce, funkční a zřetelný prostor náměstí, s jasně vymezenou dopravní infrastrukturou. Pokud se tento rébus zdaří vyřešit, pak třikrát sláva pro Brno.

Mendlovo náměstí v novém

Rušný dopravní uzel v Brně promění architekti Chybík, Krištof a Palaščák v plnohodnotný veřejný prostor se stromy a bezbariérovými zastávkami

Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.

Mendlovo náměstí patří ke třem nejvytíženějším uzlům hromadné dopravy v Brně. Kříží se zde linky tramvají, trolejbusů i městských a regionálních autobusů. V jeho těsném sousedství stojí také augustiniánský klášter, kde Johann Gregor Mendel objevil genetické principy. Právě na barvu cihel klášterních zdí a sousední gotické baziliky Nanebevzetí panny Marie naváže nový veřejný prostor – červeně dlážděný kruh.

„Díky kruhovému tvaru bude centrální část náměstí viditelná a pochopitelná ze všech úhlů. Kruh na rozdíl od lineárních obrazců jako jsou čtverec nebo obdélník neupřednostňuje žádný směr. Lidé se tak na Mendlově náměstí budou moci pohybovat kterýmkoliv směrem,“ přibližuje vedoucí projektu, architektka Šárka Kubínová z ateliéru Chybik+Kristof.

Model

Vizualizace náměstí

Vizualizace parku

Důstojný veřejný prostor

Odkaz na vědeckou práci J. G. Mendela bude v nové podobě náměstí patrný díky speciálně vyšlechtěným druhům stromů, které jsou vhodné do městského prostředí. Stromy navíc pomocí chytrého kořenového systému zadrží větší množství vody, poskytnou stín a stanou se novými zelenými plícemi v centru Starého Brna.

„Chceme z Mendlova náměstí vytvořit funkční veřejný prostor. Zastávky upravíme tak, že uprostřed vznikne prostranství pro odpočinek i kulturu. Jde o mezinárodně významné místo, nemělo by sloužit pouze jako dopravní uzel. Mendlovo náměstí by mělo být důstojné, reprezentativní a přívětivé k lidem,“ vysvětluje architekt Michal Palaščák. Doprava z náměstí ale nezmizí – zastávky budou nově bezbariérové a výrazně přehlednější. Na modernizaci se studiem Chybik+Kristof spolupracuje studio dílna Michala Palaščáka, která bude v revitalizaci pokračovat, dopravní inženýři z firmy PK Ossendorf, zahradní architekt Zdeněk Sendler a Kancelář architekta města Brna.

Skica prostoru

Vizualizace směr pivovar

Skica prostoru

Opravy před budoucí rekonstrukcí

Proměnu náměstí iniciovala právě KAM v roce 2018. Po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úprav, které bude možno realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí. „Od začátku existence KAM usilujeme o to, aby se stav Mendlova náměstí zlepšil. Chceme lidem pobyt na náměstí zpříjemnit. Již před třemi lety jsme připravili ideovou soutěž, která přinesla celkové řešení prostoru. To je ale závislé na zásadní změně dopravy, která potrvá desítky let. Proto jsme v loňském roce představili studii na dílčí úpravy,“ říká ředitel KAM Michal Sedláček a oceňuje, že se úpravy Mendlova náměstí podařilo nastartovat. Zásadním úkolem Kanceláře bylo navrhnout změnu dopravního řešení náměstí, které upřednostní cestující i návštěvníky. Změna se týká především městské hromadné dopravy a odstavování autobusů, jež zabíraly mnoho prostoru.

„Cestování bude pohodlnější, bezpečnější a bude bezbariérové. Prověřili jsme možnosti výsadby nových stromů a rozšíření ploch pro aktivity jako jsou například trhy. Navrhli jsme redukci vizuálního smogu sloučením trakčních stožárů s veřejným osvětlením, sjednocením zastávkových přístřešků a mobiliáře,“ vyjmenovává konkrétní změny vedoucí Oddělení veřejného prostoru KAM David Zajíček.

Model Mendlova náměstí

Vizualizace řešení náměstí

Nová socha a obnovený skleník

Úpravy Mendlova náměstí se mají stihnout k příležitosti 200 let od narození slavného zakladatele genetiky. Už na konci léta 2022 by se mělo náměstí stát plnohodnotným veřejným prostorem se stromy a bezbariérovými zastávkami. Doplní ho také nová socha J. G. Mendela, na jejíž zhotovení právě probíhá soutěž. Ve stejném termínu jako náměstí dokončí architekti ze studia Chybik+Kristof také obnovu Mendelova skleníku v blízké klášterní zahradě.

Tým:

Chybik+Kristof (Ondřej Chybík, Michal Krištof, Šárka Kubínová, Kryštof Foltýn, Martin Holý, Laura Druktenytė, Fleta Jakupi, Tomáš Wojtek, Ingrid Spáčilová)
dílna Michala Palaščáka
Zahradní architektura: Zdeněk Sendler
Dopravní koncepce: PK Ossendorf (Vlastislav Novák, Štěpánka Štěpánková)
Iniciace projektu, architektonická studie: Kancelář architekta města Brna