Novinky a příklady řešení prostorové a stavební akustiky

Zahájení tradičně patřilo Asociaci akustiky českého stavebnictví (AAČS), která je garantem a spolupořadatelem akce. Její zástupci nabídli přehled novinek a nastínili další možnosti vývoje evropských a českých norem v oblasti stavební a prostorové akustiky. Program obsahoval kromě technických či stavebně-fyzikálních, také zdravotní a ekologické aspekty.

Vývoj stavebních norem a vyhlášek pro akustiku

Zásadním momentem bylo vydání novely ČSN 73 0527 Akustika-Projektování v oboru prostorové akustiky-Prostory pro kulturní účely-Prostory ve školách-Prostory pro veřejné účely. Účinnosti nabyla od 1. září 2023, přičemž datem vydání byl srpen 2023. Norma je primárně určena pro projektanty akustiky, ale i pro ostatní projektanty, kteří s akustikou pracují (architekti, stavební inženýři, projektanti AV techniky, atd.). Revidována byla po dlouhých 18 letech.

„V rámci revize došlo k aktualizaci předpisů pro stanovení optimální doby dozvuku, a to zejména ve vztahu k běžně používaným technologiím a trendům využití řešených prostor. Byla zpracována nová metodika stanovení standardu akustických úprav pro prostory s nižším nárokem na akustiku a v neposlední řadě byl definován předpis pro dopočty obsazenosti při měření doby dozvuku v prostorách v neobsazeném stavu,“ komentuje novelu její spoluautor Tomáš Hrádek z firmy AVETON s tím, že je vždy složité nalézt kompromis a univerzální jednoduché řešení, nicméně je po necelém roce s revizí spokojen.

Nutno dodat, že závaznou částí normy dle vyhlášky č. 343/2009 Sb. je pouze předpis pro školní a výukové prostory pro děti a mladistvé. Ostatní části normy jsou doporučující. Rovněž je třeba brát v potaz nový stavební zákon a celou řadu vyhlášek (NSZ nabyl účinnosti 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby, tedy infrastrukturní; pro jiné stavby platí od 1. 7. 2024). Dopady změn a návrhy vyhlášek řešil ve svém příspěvku (kromě jiných) i Pavel Rubáš z Technického a zkušebního ústavu stavebního (TZÚS). Zmínil zejména § 21 stavebního zákona 283/2021 Sb., tedy ochranu proti hluku a vibracím a Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací NV č. 272/2011 Sb.. Zároveň připomněl, že v letošním roce byla zahájena diskuse o revizi další normy, a to ČSN 73 0532.

„V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe. V roce 2024 byla zahájena diskuse k možné revizi této normy s úvahou rozdělení na dvě části: Na Požadavky a Doporučení. Vše je zatím v jednání,“ uvedl ve svém příspěvku Pavel Rubáš a vyzval ke spolupráci odborníky s poznatky z praxe.

Ke změnám (březen 2024) došlo také v případě Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací (TKP), a sice v kapitole 25 nazvané Protihlukové clony a další opatření (Nový typ TKP 25). V květnu pak přišla další změna v oblasti Technických podmínek (TP), a sice v kapitole 104 nazvané Zařízení pro snižování hluku pozemních komunikací (Nový TP 104). Připomněl také (leden 2024) Metodické doporučení pro krajské hygienické stanice a Hygienickou stanici hl. m. Prahy podle § 82b zákona č. 258/2000 Sb., a to s účinností od 1. 7. 2024, u vyhrazených staveb od 1. 1. 2024.

Strategické hlukové mapy a vliv hluku na zdraví

Pravidelnou a nezbytnou součástí konferencí akustiky jsou vždy výsledky monitorování expozice a účinků hluku. Týkají se zpravidla firem či institucí typu UCEEB ČVUT, jež provádějí měření za účelem optimalizace nějakého systému (např. měření útlumu hluku v potrubí), nebo konkrétních výzkumů Státního zdravotního (či jiného) ústavu (SZÚ).

„Hluk má řadu negativních účinků na lidské zdraví, jako je například rušení spánku, zhoršení poznávacích schopností, ischemická choroba srdeční či poškození sluchového aparátu. Tyto účinky jsou prokázány v závislosti na zdroji hluku a délce a intenzitě expozice hluku,“ uvedla ve svém příspěvku Zdeňka Vandasová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), dále pak představila dlouhodobý monitoring expozice hluku a objasnila úlohu orgánů ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice, Ministerstvo zdravotnictví, Hlavní hygienik), kam mohou občané podávat své podněty.

Zmínila také odpovědnost stavebních úřadů za kontrolu dodržování zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a dohlížení na kvalitu staveb, a to včetně stavební akustiky. Pomoci by měly Strategické hlukové mapy vydané v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (END Environmental Noise Directive), která byla implementována do naší legislativy zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Doporučit lze i Kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem z dílny advokátní kanceláře Frank Bold.

Opakující se akustické vady a možnosti řešení

Největší část konference rozdělené na tři tematické bloky (Akustika ve stavebnictví, Stavební akustika a Prostorová akustika) se týkala akustických vad a možných způsobů řešení. Jan Klečka z akciové společnosti Metrostav ve svém příspěvku ukázal, s jakými reklamacemi se firma jakožto generální dodavatel staveb nejčastěji setkává a jak jim předejít již v samotném návrhu stavby projektu. „Vše totiž začíná ve správné dispozici bytu a bytů vůči sobě, polohy šachet a následné volbě stavebního materiálu a technologie zabudování (například) sanitárních výrobků a či vedení rozvodů TZB a tak podobně,“ vysvětluje s odkazem na manuály společnosti i na neveřejnou interní příručku nazvanou Akustika bytových domů. K distribuci jsou pouze výtahy z dokumentu: Níže například požadavky dle ČSN 73 0532.

Stěny a stropy mezi místnostmi s příslušenstvím bytu (např. koupelny, WC, chodby) a obytnými místnostmi druhých bytů musí splňovat následující požadavky:

• Pro stěny musí platit R´w ≥ 53 dB.
• Pro stropy R´w ≥ 54 dB a L´n,w ≥ 53 dB.

Dělící konstrukce příslušenství mezi byty, musí být stejné, jako dělící konstrukce mezi obytnými místnostmi ostatních bytů. Zároveň se tyto konstrukce nesmí zhoršit o více jak 5 dB.

„Ze zkušenosti víme, pokud s místností s příslušenstvím bytu sousedí obytná místnost téhož bytu, je vhodné, aby dělicí stěna měla váženou stavební neprůzvučnost R´w ≥ 40 dB. V místnostech příslušenství bytu se provádí těžká plovoucí podlaha, roznášecí vrstva by měla být ve dveřích do místnosti s příslušenstvím bytu přerušena dilatační spárou. V důsledku průtoku vody dochází k přenášení vibrací do stavebních konstrukcí a z části jsou vyzařovány jako hluk do okolí. K přenosu vibrací do stavebních konstrukcí dochází v místech, kde jsou rozvody spojené se stavbou, to je především v objímkách, v drážkách a u zařizovacích předmětů,“ komentuje obrázek Jan Klečka a dodává, že na interních příručkách, které obsahují více než desetileté poznání, jak se zabudované výrobky v různé kombinaci ve stavbě chovají, spolupracovali s UCEEB při ČVUT. V rozhovoru pro TZB-info pak chválí koncept konference i výběr přednášejících.

Další příspěvky se věnovaly například vlivu geometrie styku stěn na přenos zvuku; byly prezentovány praktické příklady aplikace izolačního skla z pohledu zvukové izolace společně s dalšími požadavky kladených na izolační sklo, jako je bezpečnost, tepelná ochrana či úspory energie. Představeny byly cihelné zdicí prvky s ohledem na bezpečné splnění požadavků na zvukovou izolaci mezi domy. Porovnávaly se různé materiálové skladby konstrukcí a vliv konstrukčních detailů. Vysoce ceněným příspěvkem byl vstup, který se týkal měření akustických vlastností clon podle evropských norem řady EN 1793. Zástupci AAČR Pavel Rubáš a Pavel Heinrich detailně vysvětlili různé metody měření, jako jsou laboratorní a in-situ metody zaměřené na akustické charakteristiky clon, včetně zvukové pohltivosti, vzduchové neprůzvučnosti a difrakce. Diskutovaly se také problémy spojené s normou EN 14388 zdůrazňující reprodukovatelnost a spolehlivost měření v kontextu akustických vlastností clon.

Své místo zde měly samozřejmě i konkrétní realizace. Za všechny snad příkladné řešení stavební a prostorové akustiky v budově Fakulty umění Ostravské univerzity s komorním sálem, nahrávacím studiem a množstvím hudebních zkušeben.

Pořadatelem konference je Asociace akustiky českého stavebnictví (AAČS), kde je možné najít další podrobnosti, včetně přednášek.

Publikace Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (2024) Příručka pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích: Hluk (ke stažení zde)

Tabulka 1: Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v domech s byty dle ČSN 75 0532 (PDF ke stažení zde) Zdroj. Metrostav

Z výběru dalších souvisejících norem: ČSN 73 0525 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Všeobecné zásady

ČSN 73 0526 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Studia a místnosti pro snímání, zpracování a kontrolu zvuku

ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky

ČSN EN 12354-6 (73 0512) Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 6: Zvuková pohltivost v uzavřených prostorech

ČSN EN ISO 354 (73 0535) Akustika – Měření zvukové pohltivosti v dozvukové místnosti

DIN 18041:2016-03 Hörsamkeit in Räumen – Anforderungen, Empfehlungen und Hinweise für die Planung (Slyšitelnost v místnostech – Požadavky, doporučení a rady pro plánování)

Foto: AZ PROMO, Pexels a AVETON