Velkou fotovoltaiku i větrníky půjde v ČR stavět výrazně rychleji. Zbývá už jen podpis prezidenta
Senátoři schválili novelu zákona nazývanou Lex OZE 1, která přinese přelomové změny vedoucí k rozvoji solární i větrné energetiky v Česku. Novela usnadní výstavbu obnovitelných zdrojů energie, například instalaci malých elektráren, u kterých zvyšuje limit bez nutnosti získat stavební povolení a licenci od Energetického úřadu z 10 kW na 50 kW.
Tento krok je důležitý zejména pro domácnosti a bytové domy. Zvýšení hranice pro stavební povolení pak pomůže tisíce firmám, které nyní čekají na instalaci vlastních zdrojů energie.
Pozitivní je také zařazení instalací o výkonu nad 1 MW mezi stavby veřejného zájmu, což přímo podpoří restart budování velkých zemních fotovoltaických instalací a nových větrných elektráren. Rozšíření novely podporovaly oborové organizace Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
„Senátem dnes schválená novela energetického zákona přinese zrychlení přípravy nových projektů obnovitelných zdrojů. Zejména zařazení velkých instalací mezi stavby veřejného zájmu dává Česku klíčový nástroj pro ukončení závislosti na ruském fosilním plynu a zároveň otevírá dveře pro nejlevnější řešení dekarbonizace české energetiky. Senát dnes hlasoval pro jeden z nejzásadnějších impulsů pro restart rozvoje solárních a větrných elektráren v Česku,“ komentuje výsledky hlasování Senátu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Jednodušší podmínky usnadní například rozšíření střešních solárních elektráren i na bytové domy. Také jejich obyvatelé konečně budou moci snadněji využívat vlastní vyrobenou elektřinu a chránit se tím před vysokými cenami energie,“ dodává Martin Sedlák.
„Česko rozhodně potřebuje ve výstavbě nových OZE výrazně zrychlit,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
„Podle dat Solární asociace se loni v Česku postavilo 289 MWp solárních elektráren, což je sice výrazně víc, než v roce 2021, ale stále na obyvatele skoro pětkrát méně, než v Polsku či Rakousku. Poslední roky jsme zaspali, proto nyní potřebujeme nastartovat rychlejší rozvoj a pomoc českým domácnostem a průmyslu v boji proti drahé energii,“ dodává Krčmář.
„Vítáme každý krok vedoucí k jednodušší výstavbě obnovitelných zdrojů. Zejména v době vysokých cen energií je každé zrychlení rozvoje čisté energetiky velmi potřebné. Rozhodnutí Senátu nás těší o to víc, že jde o návrh, který měl širokou podporu napříč politickým spektrem. Kromě urychlení výstavby obnovitelných zdrojů nás ale čeká ještě hodně práce na schválení novel týkajících se akumulace energie a agregace flexibility, které jsou pro rozvoj čisté energetiky nezbytné. Doufáme, že i tyto novely budou mít mezi politiky širokou podporu a budou schváleny co nejdříve,“ dodává k dnešnímu úspěchu ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek.
„Zákonodárce konečně přikročil od slov k činům a dnes Senátem schválený zákon představuje první zásadní krok pro usnadnění povolování obnovitelných zdrojů energie. Je důležité, aby na tento krok navazovalo zavádění dalších nezbytných prvků moderní energetiky. Tím mám na mysli zejména občanská energetická společenství nebo akumulaci přebytků energie z obnovitelných zdrojů jako nástroj řízení rovnováhy v soustavě. Pro zajištění bezpečnosti produkce energií v ČR bude také významné, aby na základě výzvy senátorů vláda a Energetický regulační úřad urychleně reagovali a zajistili dostatečnou podporu pro farmáře provozující bioplynové stanice,“ komentuje výsledek hlasování Pavel Doucha, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti doplňuje: „Výrobny energie z obnovitelných zdrojů budou zařazeny do definice veřejné technické infrastruktury podle stavebního zákona. To znamená, že je bude možné umisťovat mimo území vyhrazené v územním plánu. Odpadne tak nutnost pořizovat pro jejich realizaci změnu územního plánu.“
Tyto změny by mohly usnadnit nejen výstavbu pozemní fotovoltaiky, ale také v Česku dlouhodobě zablokovaných větrných elektráren (VTE), a to v krajích, kde jejich výstavba není regulována zásadami územního rozvoje (ZÚR).
Jmenovitě se jedná o Karlovarský, Plzeňský a Královéhradecký kraj. VTE nejsou regulovány ani v ZÚR Středočeského, Jihomoravského a Zlínského kraje, zde ovšem výstavbě VTE významně brání ochranná pásma leteckých staveb, a/nebo nedostatečná kapacita sítě.
Ve výše zmíněných krajích by tak krajské úřady neměly výstavbě VTE formálně bránit. Stejně to platí u těch krajů, kde je v určitých lokalitách výstavba VTE podle regulace v jejich ZÚR umožněna (např. v Olomouckém, Pardubickém, Libereckém kraji).
Ačkoli změny, které přináší Lex OZE I, mohou přípravu projektů VTE významně usnadnit, nadále platí, že je pro VTE nutné získat nezbytná závazná stanoviska, rozhodnutí a povolení. Výstavbě VTE v praxi přitom často brání ochranná pásma zejména vojenských leteckých staveb, nutnost získat souhlas k zásahu do krajinného rázu nebo výjimky ze zákazů u zvláště chráněných rostlin a živočichů.