Brzdy a bariéry projektů větrných elektráren

V průběhu let 2002 až 2013 vstoupily do procesu EIA projekty s celkovým plánovaným výkonem větrných elektráren 2885 MW. Dalšími administrativními kroky úspěšně prošly projekty v úhrnné výši 1575 MW, z toho bylo v uvedeném období postaveno celkem jen 250 MW výkonu. V letech 2009 až 2013 nepřibyla ani jedna realizace. Není to neschopností investorů projekty realizovat, ale většinou byly úspěšné projekty s „razítkem EIA“ následně zpožďovány nebo zastaveny v dalších administrativních schvalovacích procesech a povolovacích řízeních.

Kraje v několika případech vystavily stop univerzálním zákazem větrných elektráren na svém panství, a až soud v případě kraje Vysočina rozhodl, že k tomu nemají právo. Kraj Moravskoslezský si dal podmínku, že větrná elektrárna nesmí stát v okruhu 5 km od jakékoliv církevní stavby, tedy i od kapličky či křížku někde v polích. Do hry vstupují občanská sdružení, založená často zásadními odpůrci větrných elektráren na druhém konci republiky, než je plánovaná stavba, následuje několik kol odvolávání a čas běží a počítá se na roky. I když argumenty o hluku, infrazvuku, stroboskopickém efektu a znehodnocení nemovitostí v širokém okolí už nemají takovou váhu (lidé a občas i úředníci pochopili jejich neopodstatněnost). Častým argumentem je, zejména v Krušných horách, výskyt tetřívků. Když se začaly plánovat větrné elektrárny, zvýšil se počet jejich pozorování řadou geometrickou. Častý je argument o zásahu do krajinného rázu. K nepříznivé situaci u nás přispívá i nestabilní legislativa a v současné době i negativní postoje vůči všem obnovitelným zdrojům energie, způsobené (mluvou diplomatickou) „solárním průšvihem“.

Koncem roku 2015 k tomu přibyly i obstrukce, způsobené výkladem ERÚ k nutnosti notifikace ze strany EU a následným nestanovením garantované výkupní ceny elektrické energie pro rok 2016. A situace s tzv. notifikací se po roce opět opakuje vyjádřeními předsedkyně ERÚ na tiskové konferenci 17. 8. 2016.

V současné době je výstavba i z převážné většiny i příprava projektů prakticky zastavena a to z politických důvodů. Jiří Přikryl z České společnosti pro větrnou energii shrnuje situaci a důvody stagnace oboru takto:

1. V ČR je politicky nestabilní prostředí. Prakticky přestala podpora rozvoje OZE, nejen větrné energetiky. Velmi patrné jsou tyto kroky od roku 2006 na úrovni některých krajů, a od roku 2010 i na státní úrovni v souvislosti s boomem fotovoltaiky, který poškodil všechny obnovitelné zdroje.
2. Politicky motivované kroky některých představitelů státu mají ohromný vliv na vnímání rizikovosti investic a u investic na dobu 15 – 20 let je právě stabilita extrémně důležitá. Pokud se paní předsedkyně ERÚ rozhodne nevypsat státem garantovanou cenu pro letošní rok, protože MPO nebylo schopno za 10 let získat posvěcení ze strany EU, jak může kdokoliv věřit takovéto zemi, že mu bude garantovat dlouhodobou investici? A co teprve v případě jaderné elektrárny s návratností 40 let… ČR se tak řadí spíše mezi země třetího světa, do kterých investuje jen velice rizikový kapitál, ovšem pouze s příslibem podstatně větších zisků. Nestabilita se projevuje i tím, že ČR stále přemýšlí o nějaké revizi, kterou by snížila zpětně zisky všech provozovatelů OZE a nelze se tak divit, že zahraniční i české subjekty tak raději investují do OZE v Německu, kde je prostředí stabilnější. A mají i vyšší zisk z daných projektů. Díky novele energetického zákona totiž ČR vypočítává výkupní cenu bez započítání bankovních úroků anebo devalvace koruny. Vrcholem je omezení platné od letošního ruku, kdy ERÚ omezil i horní pásmo výroby na kterou se vztahuje podpora, takže i ty největrnější lokality již k rentabilitě projektu nepomůžou.
3. V ČR se tak již od roku 2013 prakticky zastavila přípravu nových projektů, neboť se dotahují do konce pouze ty projekty s autorizací, které mají přislíbenou výkupní cenu. Jedná se o projekty, které ovšem mají vlastní velké problémy a je otázkou, kolik z nich se podaří dotáhnout do konce. Navíc, kdo je bude stavět, když se ekonomicky nevyplatí vzhledem k nízké ceně? Vrchol přípravy projektů nastal v roce 2006, kdy na trhu bylo až dvacet firem věnujících se přípravě projektů, dnes jsou již téměř všechny pryč a lidé, kteří projekt uměli připravit také. Kdo by někoho živil, když jeho práce nepřináší reálné výsledky?
4. Byrokracie spojená s přípravou projektů a tím prodloužila délku přípravy na 10 – 15 let, v porovnání s Německem, kde jsou to 2 – 3 roky. Za tu dobu vše zastarává a i technologie se několikrát změní a můžete začít od počátku.
5. Nejsou plněny záměry Národního akčního plánu pro OZE, ani Státní energetické koncepce. Samy tyto dokumenty samy o sobě nemají legislativní váhu.
6. Výsledkem je, že se v roce 2015 nic nepostavilo a v roce 2016 tomu bude také tak. Přitom větrná energetika jako nejlevnější z nových zdrojů se rozvíjí a bude se dále rozvíjet po celém světě, o čemž svědčí každoročně publikované statistiky ročních přírůstků instalovaných kapacit.

Dosavadním vývojem v sektoru větrných elektráren v ČR se zabývá IV. díl a VI. díl seriálu o větrných elektrárnách. Postupu stavby větrných elektráren se věnuje tento článek.