Zdravé bydlení znamená dobré prostředí uvnitř i vně budovy
Dlouhý home office a epidemiologická situace přivedly mnoho lidí k otázce, proč by měl člověk trávit čas prací u počítače v budově, když může stejně tak pracovat venku, třeba v zahradě nebo na terase.
Moderní člověk 90 % svého času tráví v budovách. Většina více v práci, ale to se s home office změnilo
„Aktuální situace s covidem nahrává zdravému vnitřnímu prostředí,“ řekl Lukáš Ferkl z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT na konferenci Stavebního fóra Real Estate Market a upozorňuje tím na to, že „v kancelářích je paradoxně zdravější prostředí než v rezidenčních objektech, protože každé procento produktivity práce pro firmu znamená reálné peníze. Produktivita práce doma zatím nikoho nezajímala.“
Dlouhý home office a epidemiologická situace přivedly mnoho lidí k otázce proč by měl člověk trávit čas prací u počítače v budově, když může stejně tak pracovat venku, třeba v zahradě nebo na terase. A je jedno, jestli se to týká zázemí bydlení nebo zázemí v práci, kde zejména jarní a letní měsíce vedly zaměstnance i zaměstnavatele k využití komunitních prostor, střešních teras apod.
Význam okolního prostředí vnímají i ve společnosti JRD. „Na lokalitu, kde naše objekty stavíme, se díváme komplexně. Řešíme environmentální přístup, vliv naší stavby na prostředí, kde ji realizujeme,“ říká Jan Řežáb z JRD a dodává: „Snažíme se vytvářet komunitu nejen v samotném domě, ale i v rámci propojení se starousedlíky. Přejeme si, aby naši klienti žili v příjemném prostředí, a proto je součástí našich projektů dostatek zeleně,“ vysvětluje J. Řežáb.
Více také v článku Nový úkol pro developery v čase koronaviru – prostory pro home office
Well-being – co to vlastně znamená?
V souvislosti se zdravým bydlením je užíván často pojem well-being. Dle této filozofie mohou být řešené celé interiéry, kde hraje hlavní roli výběr kvalitních přírodních materiálů, dobrá dispozice, ergonomie, příjemné i funkční osvětlení, živé rostliny a to, co nám dělá dobře.
„V tomto duchu a dle této filozofie mohou být řešené celé interiéry, kde hraje hlavní roli výběr kvalitních přírodních materiálů, dobrá dispozice, ergonomie, příjemné i funkční osvětlení, živé rostliny a to, co nám dělá dobře. Barva ani styl není jasně daný, jde jen o naše – či klientovi pocity. Zdůraznit bych v tomto článku chtěla i údržbu. Pokud vybereme materiál, který je na údržbu náročný nebo lze velmi snadno poškodit, bude to stresovat uživatele a to není ten správný směr,“ Ing. Iva Bastlová, DiS., interiérová designérka v článku well-being – co to vlastně znamená?
V interiéru, o kterém chceme mluvit jako o zdravém sledujeme i technické parametry, např. vysokou vlhkost z vaření, praní, akvária, terária, květin atd., jako vhodné prostředí pro plísně a mikroorganismy. Problém může být radon, a to v ČR jako v regionu ležícím na radonovém podloží poměrně častý, který se řeší kromě izolace staveb větráním budovy. Obvyklý problém jsou i těkavé organické látky z úklidové nebo osobní kosmetiky, nátěrů, stavebních materiálů i vybavení.
„Věnujeme pozornost hlavně těkavým látkám a jejich používání – řešíme tedy všechny nátěry, skladby omítek i lepidla,“ vyjmenovává Jan Řežáb z JRD, který zároveň dodává, že trh na používání nezávadných látek ještě připraven moc není: „Je to velmi složité téma. A velká výzva. Dnes to nemá ještě tolik řešení, ale je potřeba na to vytvořit tlak, aby se tomu přizpůsobil i trh.“