logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Sníží se s připravovanou vyhláškou o omezení vytápění ochota lidí větrat?

Odborníci se obávají, že ano. Znečištění vnitřního ovzduší je přitom považováno za jedno z pěti největších environmentálních rizik pro veřejné zdraví.

Reklama

Nedostatečné větrání je klíčový faktor přispívající syndromu nemocných budov

Covid by měl přitom dle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka přijít v další vlně v listopadu. To ve spojení s připravovanou vládní vyhláškou, na základě které by se v případě nedostatku plynu mělo ve veřejných budovách omezit vytápění, vyvolává nejistotu u některých expertů. „Větrání je energeticky velmi náročný proces a lidé se nyní budou snažit co nejvíce šetřit, například tím, že budou okna nechávat zavřená, aby teplo zbytečně neunikalo,“ vysvětluje Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. V souboru různých subjektivních pocitů a příznaků syndromu nemocných budov je například pálení očí, záněty horních cest dýchacích, bolesti hlavy či celková únava. „Lidé si nejvíce stěžují například na málo kyslíku či na vydýchaný vzduch. To může být způsobeno vyšší koncentrací oxidu uhličitého při nedostatečném větrání prostoru, vyšší teplotou vzduchu a jeho téměř neznatelným prouděním,“ dodává Mathauserová.

Přečtěte si také O trendech v předávacích stanicích tepla a větrání škol Přečíst článek

K nezdravému vnitřnímu klimatu může kromě vysoké koncentrace oxidu uhličitého přispívat i různé kancelářské vybavení, například ozon z laserových tiskáren či kopírek. „Konkrétní příčina tohoto syndromu není známa, ovšem udává se, že jeho příznaky trpí více než 30 procent nově postavených a rekonstruovaných budov,“ uvádí Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví. Z dat této instituce vyplývá, že celkově v Česku tímto syndromem trpí až tři čtvrtiny veřejných budov.

Chronická onemocnění ovlivňuje i teplota

Syndrom nezdravých budov nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale též s teplotou v interiéru. Ukazuje se, že většina nových a rekonstruovaných objektů v nízkoenergetickém provedení má v letním i v přechodném období problém s přehříváním. Vysoké teploty potom mají velký vliv na únavu či soustředěnost.

I z tohoto hlediska je možné potenciální rizika snížit či dokonce eliminovat. „Dobrým způsobem, jak obejít používání klimatizace je využití venkovní stínicí techniky. Ta díky své konstrukci dokáže tepelnou energii zadržet ještě předtím, než pronikne do interiéru. S ohledem na letní období se jako nejvhodnější varianta jeví venkovní žaluzie, které zadrží až 94 procent tepla, a pokud jsou osazeny čidly, pouští do interiéru optimální množství světla,“ říká Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Správné větrání

Syndrom nemocných budov je typický jak pro klimatizované administrativní budovy s velkoplošnou pracovní plochou, takzvané open space kanceláře, tak pro veřejné budovy, školy i bytové domy. V těch by kromě dostatečného větrání měla být zajištěna i správná distribuce vzduchu.
„V ideálních případech by mělo být využíváno rychlého nárazového větrání v kombinaci s mikroventilací, kterou dnes umožňují všechna novější okna, ať již plastová, nebo eurookna. Ne každý ale ví, že okna toto větrání umožňují, ba ani to, že se intenzita mikroventilace dá zvýšit vhodným způsobem otevření větracího okna, takzvané ventilačky,“ radí Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zdroj: tisková zpráva Lesensky.cz

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.