V druhé části článku autoři mimo jiné porovnávají v energeticky pasivním domě skutečné spotřeby energií a skutečné energetické zisky s hodnotami vypočtenými a tabulkovými.

Jedná se o jednu z prvních realizací energeticky pasivního domu, která využívá ucelený systém teplovzdušného cirkulačního vytápění. Zkušenosti ukazují, že při podobných realizacích lze pracovat s intenzitou výměny vzduchu menší než 0,2 hod^-1.

Velkorysé větrání je v pořádku vždy, když vede ke vzrůstu komfortu. Je-li venku deset patnáct stupňů nad nulou, problém se suchým vzduchem nikdy nenastává. V mraze je to ovšem jinak: "čistý a čerstvý vzduch" nemusí být příjemný, klesne-li jeho vlhkost pod třicet procent. Snadným opatřením je snížit tehdy tempo větrání výrazně pod hodnoty doporučované normami.

V druhé části seriálu autor podrobněji popisuje rozdíl mezi rovnotlakou větrací jednotkou a mezi větrací jednotkou s cirkulační větví. Konkrétně pak ukazuje nejnovější výsledky měření vlhkosti reálného pasivního domu v Rychnově.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Recenzovaný Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

Recenzovaný Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.

Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. Zemní výměník tepla, který tento předehřev v zimním období zprostředkovává, může v letním období sloužit k ochlazování vzduchu před vstupem do větrací jednotky.

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.

Způsob dimenzování větracích systémů, popis vlastností rovnotlakého větracího systému s rekuperací tepla a vytápění s vnitřní cirkulací vzduchu. Rozebrána jsou i obecně přejímaná tvrzení podle praktických zkušeností.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních domů je jedním z nejživějších témat v oboru TZB. Zkušenosti získané při výstavbě a provozu nízkoenergetického domu v Koberovech byly uplatněny při návrhu a stavbě energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Proces zpětného získávání tepla (ZZT) je v praktických aplikacích často ne zcela přesně podle nejčastěji využívané technologie označován vžitým termínem rekuperace tepla. V příspěvku předneseném na konferenci Klimatizace a větrání 2004 autor popisuje používané principy zpětného získávání tepla z teoretického hlediska a zmiňuje i nejpoužívanější technické aplikace. Upravený příspěvek byl zveřejněn v časopisu VVI 4/2004.