logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Zkušenosti s pravidelnou kontrolou kotlů a srovnání metodik

Pravidelná kontrola kotle dle vyhlášky č. 276/2007 a kontrola tepelné soustavy dle DIN EN 15378

Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.

Reklama

Předpisy pro kontrolu kotlů

Do české legislativy byla kontrola kotlů zavedena vyhláškou č. 276/2007 „o kontrole účinnosti kotlů“ provádějící zákon o hospodaření energií č. 406/2000.
Od 16. 11. 2010 přibyla ještě prováděcí vyhláška č. 349/2010 „o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie…“, která se ale vztahuje jen na nová nebo nově „rekonstruovaná“ zařízení.

Zákonem č.406/2000 Sb. byla zavedena pravidelná kontrola kotlů (v pravidelných intervalech) a jednorázová kontrola kotlů (starších 15 let). Z důvodů stávající nejasné legislativní formulace je jednoznačná povinnost provádět pouze pravidelnou kontrolu kotlů, a to kotlů umístěných v budovách, s výkonem nad 20 kW, které nejsou používány výhradně pro vytápění a přípravu TV v rodinných domech.

Pravidelné kontroly byly ještě rozděleny na kontroly kotlů o jmenovitém výkonu do 200 kW včetně a nad 200 kW.
  • Kotle do 200 kW se kontrolují 1× za 2 roky, plynové pouze 1× za 4 roky.
    Kontrolu kotlů do 200 kW provádí dle vyhlášky č. 276/2007 osoby přezkoušené ministerstvem.
  • Kotle nad 200 kW se mají kontrolovat s četností danou vyhláškou č.150/2001, která však byla zrušena, takže je sporné zda se má kontrola provádět 1× za rok dle zrušené vyhlášky nebo zda postačí mít pravidelnou kontrolu provedenou jednou, aby byla splněna povinnost ze zákona č. 406/2000 kontrolu provést. Kontrolu kotlů nad 200 kW provádí energetický auditor přezkoušený ministerstvem nebo osoby dle § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 přezkoušené ministerstvem.

Účinnost kotle

Účinnost kotle se zjišťuje nepřímou nebo i přímou metodou a naměřená hodnota se posuzuje s účinností požadovanou nařízením vlády č. 25/2003 (stanovuje minimální účinnosti) a normy ČSN 070240 „Teplovodní a nízkotlaké kotle“. Prakticky použitelná je pouze nepřímá metoda zjišťování účinností, ta je vymezena vyhláškou č. 276/2007 jako metoda založená na zjištění ztrát dle normy ČSN 070305 „Hodnocení kotlových ztrát“. Podstatné je, že tato norma nehodnotí pouze ztrátu komínovou, ale i další ztráty během chodu kotle. Nehodnotí ale ztrátu v době, kdy hořák kotle nepracuje, ale kotel je v činnosti.

V praxi se u starších zařízení změří komínová ztráta a ta se spolu s odhadem dalších ztrát 4 % odečte od 100 %. Výsledná účinnost se porovná s požadavkem nařízení vlády a normy.

U nových nebo rekonstruovaných zařízení po 16. 11. 2010 se postupuje dle vyhlášky č. 349/2010.
Zde definovaná účinnost kotle není z fyzikálního hlediska skutečnou účinností, ale spíš jakýmsi porovnávacím ukazatelem, který může dosáhnout překvapivě vysokých hodnot.
Za referenční hodnotu byla zvolena účinnost ηref = 93 % pro případ úplně nového plynového kotle nad 50 MW tepelného výkonu. Prakticky se tedy opět změří komínová ztráta a spolu s 4 % dalších ztrát se odečte od 100 %.
Výsledná účinnost η* (tzv. hrubá účinnost) se dělením dalšími koeficienty (zohledňující palivo, výkon, stáří) zpravidla menšími než 1 zvýší na hodnotu ηk. Musí být splněno že ηk > ηref = 93 %. Vyhodnocením dle prováděcích předpisů starý a malý kotel v dobrém stavu může mít účinnost ηk i přes 100 %.

Předmět pravidelné kontroly

Pravidelná kontrola v podstatě řeší pouze stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.
Kontrola celé otopné soustavy a přiměřenost kotle vzhledem k vytápěnému objektu u pravidelné kontroly není přímo požadovaná (to měla řešit jednorázová kontrola), s efektivitou kotle ale velmi souvisí.
Výsledek kontroly není kromě slovního zhodnocení a vyčíslené účinnosti kotle jinak klasifikován. Orientace v protokolu není pro laika příliš srozumitelná anebo velmi obecná s doporučením například výměna starého kotle za nový. V celé řadě případů se tak stává, že výměna zdroje proběhne s opětovným chybným návrhem např. velikosti zdroje. U výměny malých zdrojů se většinou jedná opravdu bez základního posouzení o pouhou výměnu kus za kus. Kontrola sklouzne do formální roviny, kdy je nutné mít pro úřady požadovaný papír.

Náklady na pravidelné kontroly kotlů

Náklady na pravidelné kontroly se dnes na internetu pohybují už od 1850 Kč/zdroj. Formální výstupy bez přidané hodnoty odborníka nepomohou dosáhnout optimalizace. Praxe ukazuje, že v řadě případů bohužel zůstane kontrola opravdu ve formální rovině a je to škoda, protože potenciál je veliký. Ve srovnání s náklady do stavebních opatření (ty prodlužují živostnost a hodnotu budovy) jsou investice do zdroje, regulační techniky, izolací ekonomicky vždy zajímavější.

Kontroly kotlů v Německu

V Německu prováděná kontrola tepelné soustavy dle DIN EN 15378 řeší kontrolu komplexně, určují nejednotlivé ztráty na kotli, v rozvodech i v regulaci.
K jednotlivým výsledkům jsou přidělovány malusové body (čím méně bodů, tím lepší zařízení).
Na kotli se měří zvlášť komínová ztráta při plném výkonu, ztráta povrchem při plném výkonu a ventilační ztráta přes kouřovod v době 30 sec po vypnutí hořáku.
Následně se vyhodnocuje dimenzování, využití spalného tepla a uplatnění regulační techniky a řídících systémů.
U otopné soustavy se hodnotí hydraulické seřízení, čerpadla a izolace.
Ve vytápěném prostoru se hodnotí úroveň regulace teploty v místnosti.
Kontrola je poměrně zdařilý kompromis mezi technickou složitostí úkolu a možnostmi zjednodušených výstupů srozumitelných pro provozovatele otopné soustavy. Výstupem je jednoduchý protokol. Zjednodušenému výstupu by se dalo vytknout, že nespecifikuje podíl jednotlivých ztrát tak, aby z nich bylo patrno kolik tepla (a tedy nákladů) konkrétní ztráta představuje v návaznosti na případné ekonomické posouzení zvoleného opatření.

Podrobnosti k praxi v Německu

Tento článek je úvodem k seriálu, který budeme zveřejňovat v přůběhu roku. Společnot Entech – group, která připravila dnešní článek a která se zabývá energetickým a technickým poradenstvím v oblasti úspor energií a připravuje pro TZB-info i konkrétní příklady měření a posouzení otopných soustav s doporučenými úpravami.

English Synopsis
Experience with regular inspection of boilers and comparison of methodologies

Regular inspection is focused to the boiler, smoke flue and accessories condition, its security and regulation. In addition to the technical condition and maintenance, the documentation, operating instructions, manuals and other documents are under inspection. It quantifies the overall boiler efficiency of measurement results, sets reference respectively minimum boiler efficiency and suggests possible actions.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.