Plynová kogenerace se ideálně doplňuje s tepelným čerpadlem nebo obnovitelnými zdroji energie

Odborníci na energetiku, zástupci průmyslu i státu se shodují na nutnosti dále počítat s významnou rolí plynu v budoucím energetickém mixu, přičemž zásadní bude využívání plynové kogenerace. Ta je díky využití využití odpadního tepla pro výrobu tepla bezkonkurenčně nejúčinnější elektrárnou a díky své flexibilitě je schopna vyrovnávat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Informace zazněly na odborné konferenci Dny kogenerace 2023, kterou pořádalo sdružení COGEN Czech.

Lokální kogenerace jsou typicky součástí teplárenských soustav a skvěle se doplňují se zdroji obnovitelného tepla, např. tepelnými čerpadly. Kogenerace umí fungovat i v případě blackoutu (rozsáhlý výpadek elektřiny) a může tak zajistit chod kritické infrastruktury (nemocnice, důležité úřady, čističky odpadních vod atd.) se zajištěním dodávky nejen elektřiny, ale i tepla.

„Budoucností energetiky bude integrace – spojovat a doplňovat se budou různé zdroje tepla do teplárenství, sektory tepla a dopravy se sektorem elektroenergetiky skrze elektrifikaci a integrovat se budou i národní energetické soustavy do většího celku. Vedle OZE a jádra bude tím třetím článkem právě plyn a vysoce účinné plynové kogenerace,“ říká Milan Šimoník, výkonný ředitel sdružení Cogen Czech.

I malé kogenerační jednotky o výkonu desítek či stovek kilowattů se díky propojení do agregačních bloků stávají plnohodnotnými „virtuálními elektrárnami“ schopnými poskytovat podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy.

Přečtěte si také Kouzlo kogenerace ve sladovnách: „Elektřinu si nechte, ušetříme.“ Přečíst článek

„Kogenerace a bioplynové stanice hrají už dnes důležitou roli pro agregaci flexibility v rámci nabízení služeb výkonové rovnováhy, které využívá společnost ČEPS pro udržování vybalancované soustavy,“ říká Martin Kašák, ředitel sekce Energetického obchodu ČEPS.

Potenciál kogenerace je obrovský: jestliže konec spalování uhlí v roce 2033 bude vyžadovat instalaci 5 až 6 GW nových řiditelných zdrojů, tak až 4 GW z toho mohou pokrýt malé i velké kogenerační jednotky. Ty umí vedle zemního plynu spalovat i celou řadu jiných plynů, např. bioplyn a biometan, v roce 2050 se dle vládou právě schváleného návrhu Národního klimaticko-energetického plánu počítá s prakticky úplným přechodem na zelená paliva, zejména na vodík.

S rozvojem kogenerace počítá i stát a snaží se u Evropské komise vyjednat podmínky její podpory. „V tuto chvíli je klíčové finalizovat notifikační řízení, které jsme zahájili již v roce 2018 tak, aby mohla být zahájena provozní podpora kogenerace,“ řekl k tomu na konferenci René Neděla z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Na konferenci Dny kogenerace 2023 se mluvilo také o nejzajímavějších trendech. „Určitě je to integrace více decentralizovaných zdrojů. Např. spojení fotovoltaika – baterie – kogenerace – tepelné čerpadlo velmi dobře funguje v průběhu roku, kdy v době levné elektřiny, typicky v létě, bude např. výborně spolupracovat fotovoltaika s tepelným čerpadlem. Naopak v době, kdy nesvítí slunce, typicky v zimě, se více využije plynová kogenerace, která nabídne elektřinu i teplo,“ komentoval například Vlado Murár ze společnosti TEDOM.

Dny kogenerace 2023, foto © TZB-info

Komunitní energetika

Podstatným tématem pro kogeneraci a energetiku obecně bude komunitní energetika. Na Dnech kogenerace zaznělo, jak se sdílení energie promítne i do oborů budov a teplárenství.

Komunitní energetika zatím nabyla nejkonkrétnější obrysy ve formě sdílení v bytovém domě. Jak upozornil právník Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti, jejímu umožnění stačila vyhláška ERÚ, nebylo potřeba ani upravovat zákon. Obyvatelé bytového domu si mohou snadno rozdělit elektřinu vyrobenou ze zdroje na své střeše a takto si snižovat účty za elektřinu. Hlavní výhodou je, že při sdílení v bytovém domě neušetří jen za silovou, ale i za regulovanou složku ceny elektřiny. Jednoduché a účinné.

Jiné režimy sdílení, tzv. energetická společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje energie, však mají pravidla výrazně složitější a zároveň se u nich komunitní sleva vztahuje jen na silovou část ceny elektřiny. V navržené podobě jsou složité a nevýhodné. Je to škoda, protože do komunitní energetiky se investovalo spoustu energie, ale s těmito pravidly je prakticky nepoužitelná.

Komunitní energetika přitom má potenciál snížit na jedné straně účty za elektřinu a na druhé straně zatížení sítě. Aby to bylo možné, měla by sleva na regulované části ceny elektřiny zohlednit právě lokální spotřebu. Dokud se tak nestane, nebude se komunitní energetika rozšiřovat spontánně, ale jen z donucení. Co by mělo lidi a firmy nutit do komunitní energetiky?

ESG a požadavek na nulové emise budov

Report udržitelnosti podnikání neboli ESG byl dosud volitelným hodnocením firem ve finančním sektoru. V nejbližších letech však bude postupně povinný pro všechny střední a větší firmy v EU.

ESG hodnotí firmy podle uhlíkové stopy, přístupu k zaměstnancům a způsobu vlastního řízení. Lepší hodnocení ESG znamená výhodnější podmínky pro získání úvěru nebo zakázky. A právě hodnocení v oblasti životního prostředí bude v nejbližších letech hlavním motorem poptávky po zelených řešeních, ať už jde o obnovitelnou energii, elektromobily nebo využívání principů cirkulární ekonomiky při nakládání s odpady.

A kde firmy vezmou dostatek lokální energie z obnovitelných zdrojů, když samy tyto zdroje nemají? Jednou z možností je právě komunitní energetika. Stejně je to s požadavkem na budovy s nulovými emisemi „zero-emission building“ – ZEB. O těchto budovách na konferenci hovořil Jiří Cihlář ze společnosti Cevre Consultants.

Standard budov s nulovým emisemi bude povinný pro novostavby v EU od roku 2028. „Nulové“ budovy musí využívat energii z obnovitelných zdrojů, ale možnosti jejich instalace přímo na budově jsou vzhledem ke spotřebě budovy nedostatečné. Budova tedy bude muset nakupovat obnovitelnou energii odjinud. Možností jsou PPA nákupy nebo právě komunitní energetika.

S přibýváním nízkoemisních zdrojů v elektrizační i tepelné soustavě budou postupně „zelenat“ i dodávky elektřiny a tepla z veřejných sítí. Za těchto okolností mohou tepelná čerpadla v kombinaci s kogeneračními jednotkami tvořit optimální zdroje energie, ať už pro teplárenství nebo pro blokové kotelny.

Dny kogenerace se konaly ve dnech 17.–18. 10. 2023 již po šestnácté. Rekordní účast více než 180 účastníků potvrzuje, že konference si svojí odbornou úrovní, rozsahem témat i příjemným prostředím hotelu Aquapalace v Čestlicích získává stále více zájemců o novinky z moderní energetiky.

Více informací o kogeneraci a materiály z konference naleznete na www.cogen.cz.