Ve třetím čtvrtletí 2024 meziročně stoupla spotřeba tepla v SZTE
V letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně vzrostla spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování. Důvodem je dřívější začátek topné sezony, září totiž bylo výrazně chladnější než před rokem.
Celkem se v Česku ve třetím kvartále spotřebovalo 6,9 PJ tepla, meziročně o 3,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav, kterou ERÚ aktuálně zveřejnil. Důvod nárůstu lze jednoduše shrnout jako zvýšenou spotřebu domácností v září; ta meziročně vyletěla o 45,3 %, a převážila tak i konstantní pokles spotřeby v průmyslu (za celé čtvrtletí meziročně −14,8 %).
„Spotřeba tepla byla v letošním třetím čtvrtletí velmi specifická. V kategorii průmyslu se v každém měsíci meziročně snižovala, u domácností byla v červenci a srpnu téměř totožná jako před rokem. Chladnější září ale do statistik promluvilo tak výrazně, že spotřebu domácností za celý kvartál zvýšilo o 16,6 % a celkovou spotřebu o více než 3 %,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Snížená vlastní spotřeba závodních tepláren však způsobila, že výroba tepla (brutto) meziročně klesla o 6 %, na 20,1 PJ. Také zde je zřejmá disproporce mezi prázdninovými měsíci a zářím. Zatímco v červenci (−8,3 %) a srpnu (−11,5 %) meziročně poměrně významně klesala, v září naopak vzrostla (+1,6 %).
„Statistiky nejvýrazněji ovlivnilo snížení výroby tepla z uhlí. Teplárny sice i nadále nejčastěji využívaly hnědé uhlí, meziročně ale výroba z něj klesla o bezmála 22 %, na 5,4 PJ. Tento trend se projevil zejména v Karlovarském kraji, kde se vyrobilo téměř o polovinu méně tepla než před rokem,“ upozorňuje předseda ERÚ. Důvodem situace na Karlovarsku je pokles vlastní spotřeby Sokolovské uhelné.
Z černého uhlí se vyrobilo pouhých 0,7 PJ tepla, meziročně dokonce o 41,1 % méně. Toto palivo se přitom využívá takřka výhradně v Moravskoslezském kraji – výrazný propad souvisí se situací v Liberty Ostrava. Snížená výroba tepla z uhlí byla kompenzována nárůstem jiných paliv, konkrétně zemního plynu (+17,5 % na 4 PJ) a biomasy (+17,2 % na 5 PJ).
Nadpoloviční většina tepla (10,6 PJ) vznikla způsobem KVET, tedy kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, meziročně se za třetí čtvrtletí jedná o pokles o 5,2 %.
Doplňující poznámka – porovnání denostupňů
Josef Hodboď, redakce TZB-info: Pomocí pomůcky Meziroční porovnání otopných období na TZB-info lze porovnat různá období z hlediska jejich nároků na teplo pro vytápění podle klimatických poměrů ve vybrané lokalitě. Nároky na teplo pro vytápění, tedy během topné sezóny, jsou odvozeny z počtu denostupňů v porovnávaném období. Každý den v porovnávaném období je stanoven rozdíl mezi zvolenou teplotou v interiéru, zpravidla 19 °C (přesněji jde o vážený průměr vnitřních výpočtových teplot místností ve vytápěném prostoru) a průměrnou denní venkovní teplotou. Tyto denní odchylky, tedy počty denostupňů, se sčítají za všechny dny v porovnávaném období.
Pro příklad je zvoleno období 2020 až 2024 a zvolena je oblast v působnosti hydrometeorologické stanice Praha(Karlov). Zadána byla data, viz obr. 1.
Obr. 1 Tato data byla zadána pro porovnání nároků tepla na vytápění
Obr. 2 Pomůckou vygenerovaný graf zobrazující nároky na teplo pro vytápění v otopných obdobích 2020 až 2025 (2024/25 jen do listopadu, prosincová data budou v lednu)
Aktuálně se započtením listopadu je z grafu na obr. 2 zřejmé, že od září do konce listopadu byla tato období v letech 2020, 2022 a 2024 z hlediska spotřeby tepla na vytápění přibližně stejná. Více chladno, tedy větší počet denostupňů, viz vodorovná osa grafu, a větší potřeba tepla byla v roce 2021. Naopak v roce 2023 bylo období teplejší, viz nejmenší počet denostupňů a tedy snížená potřeba tepla na vytápění.
