Byla investice do tepelného čerpadla opravdu jen vyhozením peněz z okna?
Nespokojenost některých provozovatelů tepelných čerpadel neznamená, že jsou špatná. Je to především důkaz neznalostí. Pokud se laici nechají klamat, požadované parametry si smluvně nepojistí, je „zaděláno“ na problém. Částečná náprava možná někdy je.
Nedávno mi byl přeposlán odkaz na článek zveřejněný na jednom z webů zaměřených na problematiku stavebnictví. V článku jsou citována slova manželů, kteří v roce 2022 zaměnili plynový kotel za tepelné čerpadlo a svou investici nyní zhodnotili takto: „Vyhodili jsme peníze z okna.“ Jde opravdu o vyhozené peníze?
V roce 2022 se v souvislosti s válkou na Ukrajině jevila budoucnost vytápění plynem jako velmi nejistá. I proto se dle statistických údajů roční prodeje tepelných čerpadel prakticky zdvojnásobily, přibližně ze 30 na 61 tisíc. Lze předpokládat, že normální, i optimistický, růst prodejů by byl okolo 20 %. Z toho vyplývá, že možná až 25 tisíc instalací tepelných čerpadel bylo tehdy vyvoláno především strachem. Bohužel, s tím se spojil i přístup zájemců o tepelné čerpadlo, že brali i bez rozmyslu vše, co se jim nabídlo, co se dalo rychle realizovat, mnohdy za přemrštěné ceny a bez jakékoliv záruky za budoucí provozní parametry. Významnou roli hrála právě snaha najít náhradu za plyn, a to co nejdříve.
Ale vraťme se ke konkrétnímu příkladu. Pan manžel v článku uvádí: „Elektřina byla tenkrát také docela drahá, ale aspoň jsme doufali, že si s ní zatopíme, i kdyby k nám přestal proudit plyn.“ Věděl tedy, že i náklady na provoz tepelného čerpadla nebudou malé a počítal s tím, že za pro něj zvolenou jistotu zásobování teplem zaplatí. Principiálně jde o podobný případ, jako kdyby si majitel auta stěžoval, že havarijní pojistku platil zcela zbytečně, když neměl havárii.
Vše výše uvedené jsou v podstatě jen úvahy. Mnohem významnější skutečnost je tato, cituji z článku: „… reálný topný faktor tepelného čerpadla je skoro třetinový, než byl na papíře.“ Tento závěr byl údajně odvozen z porovnání spotřeb energií za předchozí sezóny s vytápění plynem a sezónu 2022/2023, kdy vytápění zajišťovalo tepelné čerpadlo.
Je vůbec možné, aby rozdíl mezi velikostí topného faktoru uvedenou v dokumentaci k tepelnému čerpadlu a skutečnou průměrnou byl tak velký? Teoreticky ano, ale to by po většinu roku musel být v činnosti elektrokotel místo tepelného čerpadla. Proč k tomu došlo, hledaly se příčiny, byl tento stav nějak řešen?
- V prvé řadě je třeba se ptát, jak manželé z faktury za elektrickou energii vyseparovali jen spotřebu tepelného čerpadla? Orientačně mohli odečíst spotřebu elektrických spotřebičů na základě předchozího dlouhodobého průměru. Udělali to alespoň tak? Pokud získali sazbu na odběr elektřiny pro tepelné čerpadlo, jak se jim zlevnil provoz ostatních spotřebičů? Udělali něco k tomu, aby případně kupovali elektřinu od „levnějšího“ dodavatele a nebo byli zcela pasivní?
- V druhé řadě je třeba se ptát, jaký topný faktor a pro jaké podmínky byl v dokumentaci k tepelnému čerpadlu uveden. U technicky nejdokonalejších tepelných čerpadel vzduch-voda se uvádí topný faktor až cca 5. Třetině z této špičkové hodnoty by odpovídal průměrný topný faktor cca 1,7. Přitom dlouhodobý průměr u tepelných čerpadel vzduch-voda je cca 2,5 a byl zjištěn na dnes již technicky překonaných zařízeních. I na první pohled je zřejmé, že tu něco nesedí. Buď manželé v rozhovoru přehání, nebo jde o tepelné čerpadlo zcela pochybné konstrukce. Nebo, a k tomuto se přikláním, bylo tepelné čerpadlo instalováno zcela bez rozmyslu místo kotle a zcela byly pominuty odlišné vlastnosti tepelného čerpadla a kotle. A proto až příliš často činnost tepelného čerpadla nahrazoval elektrokotel v něm.
- Ve třetí řadě je třeba se ptát, jaké zkušenosti s tepelnými čerpadly a znalosti měl topenář, který instalaci provedl. Podle výsledku lze odhadnout, že zřejmě nic moc. Evidentně provedl pouze propojení tepelného čerpadla s otopnou soustavou a to bylo vše. Otázkou vlastností TČ a otopné soustavy se nezabýval.
- A ve čtvrté řadě je třeba se ptát, co vše si konkrétně manželé objednali. Zda to byla jen instalace tepelného čerpadla. Zda součástí objednávky bylo i sladění vlastností soustavy se zvoleným tepelným čerpadlem. Odpověď na tuto otázku je přitom zřejmá z článku, když zklamání z tepelného čerpadla paní manželka zdůvodňuje: „Možná to bylo volbou špatného modelu, možná tím, že nemáme podlahové topení.“ Přitom podlahové vytápění není bezpodmínečnou podmínkou efektivního provozu tepelného čerpadla při vytápění a přípravě teplé vody alespoň po část roku.
Můžeme se domýšlet i dalších skutečností, které v článku nebyly uvedeny, ale jsou pravděpodobné. V článku manželé uvádí: „Naštěstí jsme si na to nevzali dotaci. Takže jsme si mohli starý kotel nechat. Dnes se ukazuje, že to bylo dobré rozhodnutí“. Bez bližší informace lze těžko soudit, co bylo důvodem, proč nepožádali o dotaci na instalaci tepelného čerpadla. A dost možná to byla i skutečnost, že jimi zvolené tepelné čerpadlo bylo levnější, než jiné i po odečtení dotace. Fakt je ten, že pokud je tepelné čerpadlo pořízeno s dotací, tak k instalaci musí mít instalační firma proškolení (OZO), které vyžadují dotační podmínky. A k žádosti se musí doložit údaje. Není to sice 100% záruka, že vše bude uděláno správně, ale je to dobré základní výběrové síto.
Závěr
Kdo si koupí do auta motor, aniž by tomu rozuměl? To, že má motor vhodné připojovací rozměry ještě neznamená, že se do auta hodí. Jenže tepelným čerpadlům zřejmě rozumí každý. Lze mít s manželi, kteří v článku popisují svůj případ, soucit? Částečně snad ano, ale neznalost neomlouvá. Kdo si svou neznalost nepřipustí a není ochoten zaplatit za zkušenosti, znalosti a záruky, nemůže si zpětně stěžovat.
Co je na celém případu, respektive znění článku nejvíce zarážející, je jednoznačné konstatování, že šlo o vyhozené peníze. Proč se manželé dodatečně neobrátili na osobu, která má zkušenosti nejen s instalací tepelných čerpadel do starších otopných soustav, ale i se vzájemným sladěním parametrů? Určitě by se našlo kompromisní řešení spočívající v řízení provozu kotle a tepelného čerpadla tak, aby každý z těchto zdrojů tepla pracoval s vysokou účinností. Topný faktor tepelného čerpadla není konstanta. Čím je venku tepleji, tím je vyšší. Dané tepelné čerpadlo by muselo být opravdu velice špatné, aby po teplejší část roku nepracovalo s topným faktorem 3 i více.
Články podobného ražení bez rozboru příčin, ať již ve prospěch tepelných čerpadel, nebo ve prospěch plynových kotlů, slouží jen k probuzení vášní. Nikomu nepomůžou. Místo aby přivedly zklamané investory k zamyšlení, kde opravdu udělali chybu a zda jde chyba napravit, tak je v jejich negativním postoji utvrdí. A řadu dalších, kteří se pohybují ve stejné názorové bublině, jak se dnes v době sociálních sítí říká. Hledat chybu v sobě bolí.