Instalace tepelného čerpadla sama o sobě majiteli nezaručuje nízké provozní náklady
Podpora a trh tepelných čerpadel podle prognóz Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA). Prodeje tepelných čerpadel klesají a EHPA hodnotí jejich podporu, tedy výši dotace a lhůty vyplácení. Jaké jsou rady pro ČR ze Zprávy EHPA? A co na to SFŽP?
Nová srovnávací zpráva Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA) ukazuje, které země EU mají funkční dotační politiky a kde je nutné přidat
Zprávu posuzující evropské systémy dotací pro tepelná čerpadla vypracoval polský mezioborový think-tank Reform Institute. Kvalita politik podporujících tepelná čerpadla byla posuzována v Německu, Francii, Spojeném království, Itálii, Polsku, Španělsku, Nizozemsku, Rumunsku, Česku a Švédsku – v zemích, které představují 81 % celkové poptávky domácností v EU a Spojeném království po energii.
Výzkumníci analyzovali veřejné politiky na podporu tepelných čerpadel v šesti hlavních kategoriích: šíře pokrytí napříč příjmovými skupinami, spravedlivý a snadný přístup k dotacím, dostupnost investic do technologie, záruky likvidity, snížení účtů za energie, kvalita a spolehlivost čerpadel.
- Jedním se závěrů je, že žádná ze zemí nedělá dost pro to, aby se vypořádala s poklesem prodejů: v první polovině roku 2024 došlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku k poklesu o 47 % .
- Podle EHPA evropské závazky ohledně čisté energie vyžadují, aby bylo do roku 2030 instalováno téměř 60 milionů tepelných čerpadel. Prodeje tepelných čerpadel ale klesají a podle prognóz EHPA jich bude chybět přibližně 15 milionů.
Celá studie Is Europe on track to deliver a heat pump roll out?
Česko
Česko dopadlo v mezinárodním srovnání dobře, umístilo se mezi třemi nejlépe hodnocenými zeměmi spolu s Francií, Polskem a Německem. Výhodou zdejší politiky je dle Zprávy EHPA zacílení na zranitelné skupiny, dobrá šíře pokrytí i dostupné informace o dotacích, slabinou naopak nutnost vysokých vlastních investic, dlouhé lhůty vyplácení či nedostatek podpory pro nově stavěné budovy.
Český trh s tepelnými čerpadly patřil v letech 2019–2023 k nejrychleji rostoucím s ročním nárůstem kolem 25–30 %, v roce 2023 ale prodeje poklesly, což pravděpodobně znamenalo stabilizaci poptávky po prudkém nárůstu v roce 2022 v důsledku energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Podle údajů EHPA a Eurostatu se v roce 2022 v Česku prodalo 55 620 tepelných čerpadel. 1)
Rady pro ČR ze Zprávy EHPA
- Jako nejvýznamnější českou slabinou je uvedeno, že se na dotaci čeká až dva měsíce po tom, co se investice uskuteční. Zkrácení čekací doby na vyplacení dotace nebo její automatické zahrnutí do faktury za instalaci by mohlo domácnostem dost ulehčit. Dotace by pak mohla být v plné výši odečtena od nákladů spotřebitele, který by jen doplatil zbytek. Nárok by pak uplatnil až dodavatel tepelného čerpadla. Toto řešení se úspěšně používá ve Velké Británii a ve Švédsku.
- Česku Zpráva doporučuje také zrychlení zpracovávání žádostí a vyřizování plateb, což souvisí s nutným posílením personálních kapacit. Proces podávání žádostí je v Česku navíc náročnější a vyžaduje podrobné fotografie stávajícího topného systému, což je v rámci EU neobvyklé. Nicméně žádost o dotaci často vyřizuje sama instalační firma v rámci nabízených služeb.
- Současně by měla být zavedena povinná kontrola a certifikace montážních firem oprávněných provádět instalace v rámci dotačních programů, jak je tomu ve Spojeném království.
- Podle Zprávy je nevýhodou českého systému také nezahrnutí nových budov do dotačních rámců. Dotace jsou sice dostupné pro nové pasivní domy, jiné nově stavěné domy však na podporu nedosáhnou.
- Posledním zásadním doporučením je pak zvýšit samotný objem dotace, aby lépe odpovídal celkovým nákladům. Ideálně pak v návaznosti na výši příjmu domácnosti. K dispozici je nyní maximálně 180 000 Kč (přibližně 5 500 EUR) a to pouze pro zranitelné příjemce. Dotace tudíž pokryje pouze cca čtvrtinu nákladů, které se mohou vyšplhat až ke 20 000 EUR. Samotná zranitelnost navíc není vázána na příjmy, ale je odvozena od jiných dávek či od specifického statusu, jako je odchod do důchodu nebo pracovní neschopnost, které však nemusí nutně znamenat, že má domácnost nedostatek prostředků na investice do tepelných čerpadel či je ohrožena energetickou chudobou.
Komentář Státního fondu životního prostředí ČR
„Velmi nás potěšila zpráva, že se Česká republika podle zprávy EHPA umístila na 2. místě v Evropě v hodnocení státní podpory pro instalace tepelných čerpadel. Dotační podpora probíhá především pomocí programu Nová zelená úsporám a donedávna i z programu tzv. kotlíkových dotací. Umístění mezi TOP evropskými zeměmi opět potvrzuje, že naše dlouhodobé programy jsou nastaveny efektivně, postupně se zjednodušují a rozšiřují, tak aby reflektovaly potřeby zranitelných domácností a urychlily přechod na čisté zdroje energie. Zpráva oceňuje zejména naše zaměření na podporu zranitelných skupin obyvatel. V posledních letech jsme programy rozšířili tak, aby pokrývaly širokou škálu příjmových skupin a poskytovaly snadno dostupné informace o možnostech dotací. Tento přístup, společně s výrazným nárůstem zájmu veřejnosti o technologie tepelných čerpadel, ukazuje, že zájem o naše programy a důvěra v ně v posledních letech výrazně roste,“ uvádí v komentáři Zprávy pro redakci TZB-info Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
„Nutnost vlastních investic či nastavení lhůt pro vyplácení dotací po realizaci projektu je ve studii vnímáno jako bariéra. Nicméně v obou programech je již zavedena možnost zálohové výplaty dotací pro domácnosti s nižšími příjmy a u komplexních renovací starších budov. Tento krok snižuje finanční tlak na žadatele a umožňuje, aby i zranitelné domácnosti či rodiny s malými dětmi bez dostatku vlastních financí měly snadnější přístup k tepelným čerpadlům bez nutnosti předfinancovat celou instalaci. Zároveň výplata dotace pro ostatní domácnosti probíhá standardně do 3 týdnů od doložení realizace projektu. Pokud jde o novostavby, neplánujeme zavádět další motivační podporu pro instalace tepelných čerpadel, neboť přísné legislativní požadavky, které již nyní platí pro nové budovy a které zahrnují povinnost využívat obnovitelné zdroje energie, tuto oblast dostatečně řeší,“ dodává Valdman.
„Dobrou zprávou je, že se opět potvrzuje, že program Nová zelená úsporám je jedním z nejefektivnějších dotačních programů na podporu energetických úspor v Evropské unii a může sloužit jako vzor účinné státní pomoci v rezidenčním sektoru i pro ostatní země,“ uzavírá Valdman. 3)
TČ jako součást strategie dekarbonizace budov do roku 2050
„Instalace tepelného čerpadla sama o sobě majiteli nezaručuje nízké provozní náklady, cena elektřiny je v ČR stále vysoká. Jen komplexní renovace domu zabývající se i primárním problémem – vysokou spotřebou energie – tedy například zateplení přinese v kombinaci s efektivním zdrojem majiteli jistotu stability nízkých provozních nákladů i v době nestabilních cen energie. Tepelná čerpadla jsou velmi účinným zdrojem, který bude součástí strategie dekarbonizace budov do roku 2050. Stejně tak je ale součástí této strategie zlepšování tepelně-izolačních schopností obálky budovy, instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, regulace systému vytápění a chlazení či instalace obnovitelných zdrojů. Uhlíkově neutrální budova v roce 2050 bude obsahovat všechny tyto uvedené prvky,“ uvádí Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov a OZE z Centra pasivního domu. 1)
Zdroje:
1) Tisková zpráva Fundacja Instytut Reform
2) Grafy ze Studie Is Europe on track to deliver a heat pump roll out?
3) Komentář SFŽP pro TZB-info