Finance ze zcela nového dotačního programu jsou určeny na vybudování domovních čistíren odpadních vod pro občany zejména v malých obcích, ale i v městských částech, kde se výstavba velké ČOV nevyplatí nebo není možné ji postavit z technických důvodů. Na pilotní výzvu putuje 100 milionů Kč. Co na to výrobci?
Doba stavby větrné elektrárny by teoreticky mohla doba od záměru po její spuštění být asi dva až tři roky. To konstatuje statistika České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) o počtu a osudu projektů větrných elektráren během jejich schvalování. ČSVE má spočítanou reálnou dobu a „úmrtnost projektů“ v průběhu tohoto řízení.
Zákazníci mají s vyučenými řemeslníky dobrou zkušenost, jsou ale stále náročnější a začínají od nich vyžadovat propojení s novými technologiemi, např. na bázi chytré domácnosti. Řemeslníci sází na doporučení více než na prezentaci na webu, vadí jim ale nekalá konkurence nekvalifikovaných dodavatelů a podporují mistrovskou zkoušku.
Jasné a syté odstíny zelené, žluté a modré usnadňují orientaci dětem v nové mateřské školce „Drachenreiter“ na Alexandrově náměstí v Berlíně. Zelená a žlutá jsou určené starším dětem, modrá je „pelíškem“ pro děti od jednoho roku do dvou a půl let. Na rozdíl od jiných mateřských škol zde nejsou děti tak jako obvykle rozdělené do skupin, ale své místo si vybírají samy podle svých zálib, zájmů a stupně vývoje. Barevný koncept jednobarevných obkladů „Color One“ tradiční české značky RAKO začíná u vchodu a pokračuje přes chodby a společenské místnosti až k sociálním zařízením.
Pouhých 18 měsíců uplynulo od rozhodnutí rodičů vybudovat svým dětem vlastní školu. V neziskové soukromé základní škole v Litni je dnes vůbec první vyučovací den. Pro rodiče, kteří se o vznik školy s alternativní výukou zasloužili, jde o milník ve vzdělávání jejich dětí. Jak soukromá škola vznikla a čím její zakladatelé museli projít?
Nabízíme odpovědi na řadu aktuálních otázek, například: Jak lze řešit problémy s nízkou vlhkostí vzduchu v interiéru, která způsobuje sesychání dřevěných výrobků v interiéru? Jak se změnilo elektrické lokální topidlo, aby se stalo atraktivním a efektivním vytápěním? Jaké radiátory si lidé nejvíce kupují?
Technologické centrum AV ČR uspořádalo na konci června ve svých prostorách národní informační den k programu Nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie a pokročilá výroba a zpracování (NMBP). Cílem setkání účastníků z oblasti výzkumu, vysokých škol a firem bylo seznámení s konkrétním obsahem výzev rámcového programu Horizon 2020 pro tuto tematickou oblast na rok 2017. Zároveň s tím se hovořilo i o prvních aktivitách Evropské komise v přípravách pracovního programu na další období 2018–2020.
REHVA je evropská federace asociací zaměřených na vytápění, větrání a klimatizaci, která propojuje inženýry z 26 evropských států. Mezi stovkou inženýrů, které REHVA ocenila za jejich přínos je i 10 z ČR. Požádali jsme o komentář prof. Ing. Karla Kabeleho, CSc., který byl období 2013 až 2016 prezidentem REHVA.
Už v první dotační výzvě v roce 2014 směřoval zájem do oblasti automatických kotlů. U kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním jsme už tenkrát zaznamenali úbytek poptávky. Ještě více se tento trend projevuje v nové kotlíkové dotaci, řekl pro E15 generální ředitel společnosti Viadrus Ing. Roman Sikora, MBA.
V letošním roce v České republice výrazně stoupla poptávka po výměně starých kotlů na tuhá paliva. Napomohly tomu kotlíkové dotace. Zároveň se ale zpřísňují pravidla pro kotle nové. Jaké technické změny museli výrobci zavést, aby vyhověli legislativě i stále náročnějším zákazníkům, a jaké trendy nás čekají v letošní blížící se topné sezoně, popsal technický ředitel společnosti VIADRUS Roman Halaška.
Velká kapacita, vysoká bezpečnost, jednoduchost a levná výroba. Převratných technologií na uskladnění elektřiny je celá řada, baterie HE3DA by však měla být jedna z prvních, která se začne sériově vyrábět – a podle všeho již letos a v Praze. S jejím vynálezcem Janem Procházkou jsme udělali rozhovor během akce Nanoden na pražské náplavce.
Problémy s hodnocením české vědy a výzkumu se dotýkají nejenom jednotlivých oborů průmyslu (v našem případě stavebnictví), ale také samotného fungování státní správy a hospodaření s veřejnými prostředky. O současném stavu jsme hovořili s profesorkou Jitku Moravcovou, členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
